Ojetý Citroën C5 2. generace (typ X7): Rub a líc létajícího koberce

Citroën C5 s interním kódem X7 je někdy označován jako C5 III, technicky jde ale teprve o druhou generaci – podobné nedorozumění známe z Fordu Mondeo, kde byl také facelift první generace pokládán za samostatný model.

Poctivý až moc

Poměrem ceny a techniky je C5 X7 výjimečně poctivý stroj. Vlastně až kontraproduktivně. Nákladné hliníkové nápravy převzaté z příbuzného Peugeotu 407 mu sice zajistily nejdokonalejší kinematiku v mainstreamu, ale vláčně odpružený vůz s velkým převodem řízení z ní nevytěžil až zas tolik, kolik principiálně mohl. Dnešního uživatele spíš bude štvát, že v důmyslném zavěšení brzy vznikají vůle, které tu jen tak snadno nevyléčíte výměnou jednoho silentbloku.

TEST Citroën C5 2.0 BlueHDi – Komfort nezestárne

Také masivní karoserie, navržená s prioritou maximální tuhosti, nechává cestujícím méně místa než předchůdce. A protože se vysoká hmotnost pojízdné pevnosti propsala i do dynamiky a spotřeby, sklouzly pod třídní průměr i ony. Generační proměna základního liftbacku v méně praktický sedan šla také proti obvyklé logice. Většina prodejů se tak opírala jen o kombi Tourer, které v bazarech převažuje poměrem 7:3.

Parkovací brzda napoví

Velké citroëny se kupují hlavně kvůli komfortní měkké jízdě a o tu tady nepřijdete nikdy. Model má skvělá sedadla i odhlučnění (u vrcholných výbav ještě podpořené laminovanými bočními skly) a po pěkných hladkých silnicích pluje jako zájezdový autobus. O to nepřijdete ani u levnějších variant s obyčejnými pružinami. Klíč, ke které verzi byl který podvozek, je celkem jednoduchý. Motorizace s výkonem pod 100 kW měly vždy konvenční tlumiče a vinuté pružiny. U variant od 100 do 120 kW mohla být klasika i „hydraulika“, záleželo na úrovni výbavy. Vše od 125 kW nahoru už mělo vždy hydrauliku.