Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Ojetý Opel Zafira B (2005 - 2014): Ještě více „Flex“

Tomáš Dusil
Diskuze (9)
Se Zafirou se Opel v roce 1999 skvěle trefil do vkusu rodin. Druhá generace, o níž bude řeč, ač se zcela novou technikou, ideově na svého předchůdce navázala.


Úvod, video


Třída kompaktních velkoprostorových automobilů vznikla teprve ve druhé polovině 90. let. Průkopníkem v tom byl Renault se svým prvním Scénicem. A to i přesto, že japonská automobilka Mitsubishi takový vůz vyráběla už dávno před tím. Na její Space Runner si však dnes vzpomenou jen skalní příznivci „tří diamantů“ nebo fanatici do automobilové historie.

Zafira byla druhým takovým autem od evropského výrobce. Němci s ní spolu s Angličany (Vauxhall) tak asi o půl roku předběhli Francouze z koncernu PSA a jejich Citroën Xsara Picasso. Všem těmto minivanům nelze upřít obrovský prodejní úspěch.

Zatímco první Zafira participovala na technice Astry G z roku 1995, druhé vydání ve svých útrobách ukrývá mechanický základ z novější Astry H, o níž jsme psali v rubrice bazar nedávno. Výroba Zafiry B probíhala až do roku 2014. A to i přesto, že od roku 2011 je v nabídce třetí vydání modelu s přídomkem Tourer. Od roku 2011 používá druhá generace ve svém názvu na většině trhů přídomek Family, na rakouském trhu pak obligátní Classic.

Video se připravuje ...

Všude hledej Flex

Už první generace Zafiry byla v jistém směru unikátní. Šlo o uspořádání kabiny Flex7, která pojala až sedm cestujících (samozřejmě včetně řidiče). Tohle v kompaktní třídě tehdy nikdo nenabízel. Místo aby majitele nutila ke složité montáži či demontáži třetí řady sedadel, pojali konstruktéři Opelu toto vskutku nápaditě. V praxi tak třetí řadu neustále vozíte, jen to nemusí být vidět.

V druhé generaci toto zůstalo, pouze došlo k dalšímu vylepšení mechanismu ovládání, takže je to ještě o něco snazší. Jestliže sedadla nepotřebujete, jsou šikovně zaklopena do podlahy zavazadelníku. Pokud musíte přepravit víc než pět pasažérů, stačí lavici druhé řady posunout zcela vpřed a zároveň sklopit dopředu opěradla. Tak získáte prostor k tomu, aby bylo možné třetí řadu vytáhnout z podlahy. Vše je opravdu velice snadné. I křehká žena to bez problému zvládne. To ale není vše. U opěradel druhé řady sedadel lze měnit jejich sklon, a to ve dvou aretacích. A překvapení třetí. Horní kotevní úchyty bezpečnostních pásů jsou i ve druhé řadě výškově stavitelné, což není u Opelu žádná novinka. Nabízel to už luxusní Senator B z let 1986 až 1993. Jde jen o to, že dnes to mnoho aut nemá ani v první řadě.

Slovo „Flex“ je u Opelu již nějaký čas v kurzu. Druhou málo vídanou věcí, která ale souvisí nikoliv s přepravní kapacitou, nýbrž s jízdou, je podvozek Flex Plus, někdy nazývaný IDS Plus. Namísto klasických tlumičů jsou použity adaptivní, a to hned ty dražší na bázi magnetoreologického jevu. V druhovýrobě je ale běžně nekoupíte a Opel si za jeden účtuje asi 10.000 korun. Asi by to ani nevadilo, kdyby stropem jejich životnosti nebyl dle zkušeností techniků z firmy Auto Technik Zralý, která se v pražských Stodůlkách na Opely již léta specializuje, proběh zhruba 100 000 km. „To běžné tlumiče vydrží v Zafiře dvojnásobek“, dodává Zdeněk Veselý, zkušený technik od Zralého. Pokud adaptivní „šasi“ funguje, je jízda s vozem skvělá. „Adaptivní tlumiče v posledním tažení prozradí bouchání na nerovnostech,“ přidává zkušenosti Veselý.

Podvozek Zafiry je ale jinak veskrze odolný. „Jako první většinou odejdou tyčky stabilizátoru, čep řízení, případně spojovací tyče řízení. Naopak čepy ramen či jejich silentbloky vydrží hodně,“ informuje Veselý. Jak čep ramene, tak i oba silentbloky navíc dodává i Opel jako samostatné díly. Jen pro zajímavost, tyčky stabilizátoru jsou na Zafiře dvojího provedení.

O stupínek výše

Zafira B sice technicky vychází z Astry H, avšak vzhledem k větší hmotnosti vozidla, vyšší stavbě karoserie a také faktu, že bude asi častěji jezdit více zatížena, rozhodl se Opel nenabízet nejmenší zážehovou 1.4 16V Ecotec. Benzinová paleta tak začíná až čtyřválcem 1.6 16V Twinport s výkonem 77 kW. Twinport u Opelu znamená použití vířivých klapek v sacím traktu. I tady občas chrastí, avšak zpravidla se netrhají, což je pro majitele jistě dobrá zpráva. „To spíše odejde snímač jejich polohy na bázi potenciometru. Mění se takový mezikus,“ říká Veselý. Se sáním na Twinportu se pojí ještě jedna závada. Projevuje se klepáním, jako kdybyste právě zadřeli motor. „K tomu však tady nedochází. Na vině jsou dva hliníkové kusy, které se o sebe vzájemně třou a tím klepou. Jejich výměna vyjde na nemalé peníze, asi 27.500 korun. U nás to téměř vždy řešíme opravou, za niž si účtujeme asi 10.000 korun,“ vysvětluje Veselý. A my dodáváme, že dříve či později se toto stane na všech 1.6 16V Twinport.

Nejlepším zážehovým motorem je v Zafiře 1.8 16V (Z18XER). Do jejího rozvodu Opel zahrnul také dvojici přesuvníků proměnného časování VVT. To tady na rozdíl od jiných nezlobí. Také výměna rozvodů je stanovena až po ujetí 150.000 km nebo 10 letech, přičemž je nezbytně nutné měnit s nimi také vodní pumpu. Zkušenosti ukazují, že tento proběh prostě nevydrží.

Australská výpomoc

Z hlediska objemu tvoří protiváhu malé 1.6 Twinport málo známý motor o objemu 2,2 litru označený Z22YH z produkce firmy Holden. K vidění je sice málo, avšak narazit na něj můžete. V jisté době Opel nabízel hned dva zážehové motory o objemu 2,2 litru. Vlastní s rozvodovým řemenem odvozeným ad agregátů řady Ecotec a vypůjčeným s řetězem. A právě ten druhý jmenovaný se dostal i do Zafiry. Ve starších autech „proslul“ problematickými rozvody. Na vině byl krátký napínák spolu s provedením mazací trysky řetězu.

V Zafiře B vás již toto děsit nemusí. Navíc je tady použita verze s přímým vstřikováním benzínu. Jen mírně modifikovaný agregát používá také Alfa Romeo 159. V souvislosti s přímým vstřikováním se údajně občas vyskytuje nesprávný tlak paliva. Jde však o ojedinělý problém už i vzhledem k raritnímu výskytu tohoto motoru.

I Zafira umí být OPC

Z pohledu jízdy jsou nejlepší přeplňované zážehové čtyřválce. Menší 1.6 Turbo vycházející z agregátu 1.6 Twinport je zajímavým pohonem, neboť v Zafiře existovala výhradně ve verzi Eco Flex. Spalovat může jak obligátní benzin, tak i palivo CNG neboli zemní plyn. Do showroomů se dostala poprvé v roce 2009.

Lákavé jsou v Zafiře i přeplňované dvoulitry. V jejich případě mohl zákazník vybírat hned ze tří výkonových verzí: 125, 147 a konečně 177 kW. Posledně uvedená verze je vyhrazena ostrému vydání OPC. V kabině najdete skvělé sportovní sedačky a zvenku je karoserie obdařena patřičným bodykitem. Takových aut je ale jako šafránu.

Přeplňované dvoulitry nabízejí vynikající pružnost, ale vinou absence přímého vstřiku také poněkud větší apetit, a to i v režimu částečného zatížení. Navíc si k benzínu rádi přihnou i olej. A to klidně až litr na 1000 km. „Vysokou spotřebu oleje přeplňovaných dvoulitrů řešíme překroužkováním, což ve většině případů pomůže,“ dodává Veselý.

Jak šel čas

2005: Představení druhé generace na bázi Astry H. Zážehové motory 1.6/77 kW, 1.8 /103 kW, 2.0 Turbo/125 a 147 kW a 2.2 Direct se 110 kW. Vznětové 1.9 CDTi 8V 74 a 88 kW, respektive 16V se 110 kW. Verze na zemní plyn CNG 1.6 Eco Flex se 71, později se 69 kW.

2006: Příjezd rychlé sportovní verze OPC s motorem 2.0 Ecotec Turbo o výkonu 177 kW.

2007: Nová verze motor 1.6 16V s výkonem 85 kW. Příjezd nových dieselů 1.7 CDTi s výkonem 81 respektive 92 kW. Motor 1.9 CDTi o výkonu 74 kW končí.

2008: Motor 2.2 Direct na některých trzích končí.

2009: Nový motor 1.6 Eco Flex CNG Turbo o výkonu 110 kW a 1.8 LPG se 100 kW. Motor 1.7 CDTi dostává piezo common-rail od Densa.

2010: Ukončení produkce motoru 2.0 Ecotec Turbo a tedy také verze OPC.

2011: Představení nové generace Zafira Tourer. Starší vydání žije dále s přídomkem Family nebo Classic s omezenou nabídkou motorů.

2014: Ukončení produkce vozu.

Názor odborníka: Patrik Spurný, manažer marketingu Auto ESA

Druhá generace Zafiry, byla uvedena na trh v roce 2005 a poměrně úspěšně navázala na velmi dobré prodejní výsledky svého předchůdce. Sedmimístné MPV, ačkoli má v daném segmentu velmi silnou konkurenci, si snadno vydobylo svou pozici na trhu. Oblíbené jsou především naftové motorizace, s benzínovými atmosférickými motory se mezi ojetými vozy setkáte málo a není o ně příliš velký zájem. Pokud však přece jen zatoužíte po benzínovém provedení, nejlepší volbou je výkonnější, šestnáctiventilová osmnáctistovka, disponující 103 kW. Ke škodě je však u vozů s benzínovou motorizací fakt, že u manuálních převodovek není možnost zvolit šestistupňové provedení. Velmi dobrou volbou je motorizace 1,7 CDTi, ideálně v nejsilnějším 92 kW provedení, které má daleko lepší pověst. Variabilní interiér na první pohled zaujme možností sklopení třetí řady sedadel, která se dají navíc zasunout do podlahy, a získat tak při cestách v pěti lidech zavazadlový prostor o objemu 645 litrů. Ceny druhé generace Zafiry z roku 2005 začínají lehce nad hranicí 100 tisíc korun, čímž se Zafira řadí v poměru ceny a výkonu k vozům, které byste rozhodně měli zařadit do výběru, pokud hledáte prostorné rodinné MPV.

Technika


Patálie s chlazením

Podobně jako Astra H neobsahuje ani v Zafiře přístrojový štít klasický teploměr chladicí kapaliny. Některá auta mají snímač hladiny chladicí kapaliny, jiná jej nemají. U aut se snímačem se občas stává, že displej kontrolního systému píše hlášku o nedostatku chladicí kapaliny. Pokud ji řidič neignoruje, otevře kapotu a množství chladicí kapaliny zkontroluje, zjistí, že je jí dostatek. „Zmíněné falešné hlášení jde na vrub vadnému snímači hladiny. Někdy je ale chyba v plováku, který je tady součástí expanzní nádoby,“ říká Zdeněk Veselý. Servisy problém často řeší metodou „pokus omyl“. Prostě zkusí vyměnit snímač, a když to pomůže, je chyba v něm. Pokud ne, tak vymění plovák a tedy i expanzní nádobu, což je samozřejmě náročnější, neboť to znamená vypustit a znovu napustit chladicí kapalinu. Pokud se vám popsaná závada stane, určitě se vyplatí jet někam, kde se na Opely specializují. Obecný servis totiž obvykle nemá k dispozici zmíněné díly, aby na problém přišel.

Základ v Isuzu, jinak Opel

Jako v jiných MPV i v Zafiře jsou mezi kupujícími populární vznětové motory. Ty byly dva. Menší 1.7 CDTi byl nabízen s 81 i 92 kW. Na rozdíl od Astry je tento motor v Zafiře spojený vždy s částicovým filtrem, což může po letech komplikovat jeho provoz. A to jakkoliv s ním ve skutečnosti problémy takřka nejsou. Dnes však mohou mít tato auta najeto i 250.000 km, což představuje jeho strop životnosti. Globálně vzato je však motor 1.7 CDTi odolný a spolehlivý. „Jediný problém, s nímž se občas potýkáme, je vadná regulace turbodmychadla. Jeho dodavatelem je Mitsubishi, přičemž s repasí nejsou dobré zkušenosti. Nový díl Opel prodává za akceptovatelných dvaadvacet tisíc korun a ani není potřeba vracet staré turbo,“ říká Veselý.

Rozvody zvládnou bez problému stanovený proběh 150.000 km. Zvláštností je, že pohánějí nejen vačkový hřídel, nýbrž také olejové čerpadlo. Výměnu rozvodů doporučujeme svěřit specialistům, neboť je to zvláštní postup. Ten počítá s povolením a následně utažením matice kola zmíněného olejového čerpadla. Kdo to neudělá nebo to udělá špatně, riskuje nefunkčnost čerpadla a tedy zadření motoru. Od roku 2009 používá 1.7 CDTi common-rail piezo od Densa, jehož vstřikovače jsou poněkud choulostivější než předchozí solenoid Bosch.

Motory

1.6 16V Twinport/1.8 16V VVT/77/85/103 kW: Zážehové motory jsou volbou rozumu. Spíše než 1.6 volte větší 1.8, která již nabízí vcelku solidní dynamiku. Bohužel hlavně kvůli krátkým převodům. Pro časté jízdy po dálnici se tudíž tolik nehodí. I tak je to ale dobrá volba.

2.0 Ecotec Turbo/125/147/177 kW: Pružné motory, ale zejména v dané třídě bezpříkladná dynamika mohou být velkým lákadlem. To platí dvojnásob o verzi OPC. Navíc i jízdní vlastnosti jsou skvělé, také zásluhou adaptivního odpružení. Přesto, když už dvoulitrové turbo, berte raději to nejslabší. A hlídejte hladinu oleje.

2.2 16V Direct/110 kW: Zajímavý motor s australským pasem. Je spolehlivý, avšak docela vzácný. Jeho velkou slabinou je spotřeba paliva. Sliby o jejím snížení v režimu částečného zatížení tento motor v praxi vůbec neplní. Dostat se na méně než 9 l znamená úzkostlivě se hlídat.

1.7 CDTi 8V/81/92 kW: Základ v Isuzu, jinak Opel. Veskrze spolehlivý a zdařilý motor. V Zafiře je vždy s filtrem pevných částic, který tady ale funguje vcelku obstojně. Skvělou spolehlivost mu trochu kazí common-rail piezo od Densa, dodávaný od roku 2009 z důvodu plnění přísnější emisní normy.

1.9 CDTi 8V/74/88 kW: Jednoznačně nejlepší motor, jaký můžete v Zafiře mít. Pochází od Fiatu. Nabízí plynulost a na rozdíl od 16ventilové varianty jej netrápí problémy s EGR. A také nemá vrtošivé vířivé klapky v sání. Výborná volba.

1.9 CDTi 16V/110 kW: Slibné parametry, nízká hlučnost, skvělá kultivovanost, ale také poněkud mdlý projev v nízkých otáčkách. Své kvality motor začne předvádět až od 1900 min-1. Do té doby je osmiventilový sourozenec přesvědčivější. Navíc jsou zde zlobivé vířivé klapky v sání.

Servisní rady

Motor 2.2 Direct používá jako jediný řetěz. Zbytek má řemeny. U zážehových agregátů je interval výměny rozvodů 150.000 km nebo 10 let. Pozor také na to, že u motorů 1.6 16V a 1.8 16V je třeba při výměně rozvodů nechat zkontrolovat ventilovou vůli. Není zde hydraulika. Benzínové přeplňované dvoulitry mají interval na rozvody 120.000 km nebo 8 let. A motor 1.9 CDTi také 150.000 km. Motor 1.7 CDTi jezdí na rozvody po 90.000 km. Je to trochu chaos, takže doporučujeme si přesný údaj zjistit v servisu. Olej se mění po ujetí 30 000 km, avšak je opravdu silně doporučitelné zkrátit proběh na 20.000 km. Jinak Zafira používá dva servisní intervaly: EcoService-1 (někdy EcoService Fix), který je pevně stanoven na 30.000 km (raději 20.000 km). A pak EcoService-2 (EcoService Flex), kde je interval variabilní, maximálně ale 30.000 km. Oleje musejí plnit normu GM-LL-A025 pro zážehové motory a GM-LL-B-025 pro vznětové motory.

Závady a problémy

Nízká životnost adaptivních tlumičů podvozku Flex Plus: Stropem je proběh asi 100.000 km. Jeden vyjde na 10.000 korun.

Problémy s vířivými klapkami: Motor 1.6 16V Twinport Ecotec (Z16XEP). Klapky chrastí, ale netrhají se. To spíše odejde snímač jejich polohy.

Klepavé zvuky z motoru 1.6 16V Twinport Ecotec: Jako když zadřete motor. Na vině je sací potrubí, respektive dva jeho protikusy, které se dostanou do kontaktu. Oprava vyjde na 10.000 korun, jinde výměna za 27.500 korun.

Systém hlásí málo chladicí kapaliny: Všechny motory. Kapaliny je ale ve skutečnosti dostatek. Na vině je vadný snímač v expanzní nádobě, nebo jeho plovák, který je součástí nádoby.

Vysoká spotřeba oleje: Klidně až litr na 1000 km. Motor 2.0 16V Turbo. Na vině jsou opotřebené pístní kroužky. Řešením je přikroužkování za 30.000 korun. Ve většině případů to pomůže.

Opotřebené piezo-vstřikovače common-railu Denso: Pouze motor 1.7 CDTi o výkonu 81 a 92 kW. Slabší verze mají spolehlivější Bosch EDC17.

Vadné turbodmychadlo: U motoru 1.7 CDTi, turbodmychadlo je od Mitsubishi. S repasí nejsou dobré zkušenosti. Nové vyjde na 22.000 korun.

Zadřené vířivé klapky: Motor 1.9 CDTi 16V, v návaznosti na to se často pokazí EGR a ucpe filtr pevných částic.

Závady převodovky M32: Šestistupňová skříň od Fiatu. Má ji naprostá většina dieselů. Problém je zde se špatně vymezenou vůlí v ložiskách hřídelů. Oprava vyjde zhruba na 20.000 korun. Závada se projevuje hlukem (doslova kvílením) a pohybem řadicí páky zejména při prvním a pátém zařazeném převodu.

Závady převodovky Easytronic F17: Pětistupňová skříň. Odejít umí hydraulika i elektronika. Repase přijde na deset tisíc.

Prasklá klapka přepínající na vnitřní cirkulaci vzduchu: Vinou krokového motorku, který se začne protáčet a tím klapku roztrhne.

Nefunkční stahování oken: Praskne ovládací tlačítko. Mění se celý ovladač.

Test


Opel Zafira 1.9 CDTi AT 88 kW, rok výroby 2009, stav tachometru 178.000 km, cena 175.000 Kč

Jak obstojí sedm let starý Opel Zafira v praxi, na to měl dát odpověď zlatý exemplář zapůjčený z Auto ESA. Poháněn byl tím nejlepším motorem, jaký můžete v Zafiře mít. V našem případě ovšem spojený se samočinnou převodovkou. Jistě i díky ní měl jinak úsporný motor poněkud větší apetit.

Kupující Zafiry B s dieselem měl na výběr hned ze dvou odlišných převodových ústrojí. Se vznětovým agregátem se pojila buď manuální šestistupňová převodovka M32 původem od Fiatu, nebo právě zkoušený automat, specialistům na Opely známý jako AF40. Pod poněkud tajemným označením se ukrývá šestistupňové ústrojí od japonského Aisinu.

Manuální převodovka M32 obecně příliš nevyniká spolehlivostí, když ji občas trápí špatně vymezená vůle v ložiskách jejích hřídelů. Oprava čítající výměnu ložisek vyjde u specialisty na přibližně 20.000 korun. Opel samostatně ložiska sice nedodává, nicméně specializované servisy si s tímto umějí poradit.

Naopak samočinná převodovka je vcelku dobrou volbou. I když, jak se to vezme. Z pohledu spolehlivosti určitě, z hlediska jízdy ovšem týdenní soužití s ní jisté rozpaky přineslo. A to i přesto, že ve zkoušeném voze řadila měkce a sametově, tedy bez nepříjemných rázů, které by signalizovaly, že je lidově řečeno v posledním tažení.

Horší je její projev jako takový. Při jízdách se nám tak občas vybavila vzpomínka na staré automaty. Ano, i převodovka AF40 už dokáže účinně uzamykat měnič momentu. Díky tomu lze brzdit motorem, a to dokud jeho otáčky nespadnou na asi 1700 za minut. Od nich níže dojde k rozpojení třecí spojky, blokující měnič, takže motor přejde do volnoběhu. Někdy se nám však stávalo, že i při jízdě ve vyšších otáčkách a odstavení plynu spojka měniče neuzamkla, takže to bylo, jako když vyřadíte u manuální skříně do neutrálu. Pravdou je, že dnes se tento jízdní režim naopak docela požaduje. Třeba převodovky DSG od VW/Audi jsou již několik let vybaveny funkcí „plachtění“, rozpojující v ekonomickém režimu obě spojky při ubrání plynu.

Možná to je efektivní, nicméně zrovna tohle zkoušená Zafira nepotvrdila. I při vyloženě klidné jízdě jsme se jen zřídka dostávali pod 8 litrů na 100 km. A po Praze vůz běžně žral i přes devět. Vzhledem k použitému motoru to je docela dost. Zde se jasně projevuje málo účinné přemosťování měniče a jeho relativně velký prokluz, jakkoliv menší než u automatů z 90.let.

Samozřejmě nechyběla možnost manuálního řazení a k tomu navíc jako nostalgie tlačítko se sněhovou vločkou aktivující program pro jízdu na kluzkém povrchu. A dále jsme měli na výběr režim „sport“. Je-li vůz vybaven adaptivními tlumiči, ovládáte příslušným tlačítkem na palubní desce i je. V našem případě toto nebylo, takže ve sportu se po jeho zmáčknutí nacházela jen převodovka. Ta pak řadila rychleji, účinněji blokovala měnič, nicméně k charakteru vozu se vytočený diesel příliš nehodí. A upřímně, asi k žádnému vozu.

Jinak jsou jízdní vlastnosti Zafiry velmi dobré. Pérování je mírně tužší, takže hlubší nerovnosti trochu cítíte, řízení je veskrze přesné, navíc podporované elektrohydraulickým posilovačem. Trochu zvyku vyžaduje ovládání parkovací brzdy pákou, připomínající držadlo deštníku. A také sdružené páčky ukazatelů směru a stěračů. Právě u stěračů jsme občas nevěděli, jaký program je právě aktivován. Hodilo by se, kdyby to vůz psal na multifunkční displej, podobně jako auta koncernu PSA. Zafira je ale hlavně o praktičnosti. Ostatně jako každé správné MPV. To podporuje nejen v úvodu článku zmíněný unikátní systém Flex7, nýbrž třeba i počet odkládacích míst, kterých je v kabině hned třicet!

Opel Zafira 1.9 CDTi AT - vybrané technické údaje
MotorPřeplňovaný vznětový čtyřválec
Zdvihový objem [cm3]1910
Válce/ventily4/2
Největší výkon [kW/min]88/3500
Točivý moment [N.m/min]280/2000
Převodovka6A
Max. rychlost [km/h]182
Zrychlení 0-100 km/h [s]12,5
Kombinovaná spotřeba paliva [l/100 km]7,2
Rozměry (d x š x v) [mm]4465 x 1800 x 1670
Rozvor náprav [mm]2705
Pohotovostní hmotnost [kg]od 1540
Palivová nádrž [l]58

Klady

Systém Flex7, snadná manipulace s ním, prostornost, variabilita kabiny, 30 odkládacích míst v kabině, solidní spolehlivost, ojedinělá verze OPC, opravdu výkonné přeplňované dvoulitry, může jezdit i na CNG či LPG (speciální verze přímo z výroby), velmi dobré jízdní vlastnosti, překvapivě moderní technika (natáčecí bi-xenony, adaptivní podvozek Flex Plus), skvělý motor 1.9 CDTi 8V, nabídka ojetin, silentbloky i čep lze měnit samostatně.

Zápory

Třetí řada sedadel je spíše nouzová nebo pro děti maximálně do 10 let, při jejím použití skromný zavazadelník (v pětimístném uspořádání pojme 620 l), kolísavá kvalita plastových dílů v kabině, tuhé řazení manuálních převodovek, omezený výhled přes sloupek A, pomalý náběh topení, vrtošivý automat Easytronic ve spojení s motorem 1.8 Ecotec VVT, motor 2.2 Direct alternativně jen se čtyřstupňovým automatem.

Zobrazit celý článek
Tomáš Dusil
Diskuze (9)
12. 5. 2016 13:14
zafira
bratranec kupoval zafiru v auto esa 103 kW rok 2008, ted mu stoji na dvorku, nema opravy, moc s tim nenalital...
3. 4. 2016 16:03
Plecka
Jakej dava smysl koupit si 7 let starou plecku za skoro 200k? Bez zaruky s rizikem drahejch oprav a jistotou ne zrovna levny udrzby. Pri tyhle porci km je ta plesnivina temer po smrti. Takze to ve finale vyjde jako novy auto. Tyhle krapy bych rozdaval pred autoskoulou zadarmo na zacvik po ziskani ridicaku.
Avatar - kosmonaut
2. 4. 2016 12:59
Re: nemastné neslané
Originálním prvkem byl třeba ten hyperpřihrádkový tunel ve střeše. Sice to vypadalo otřesně, ale originální to celkem bylo:
[odkaz]
1. 4. 2016 18:31
Re: nemastné neslané
Ber to tak, ze se jedna o vic, nez deset let stare auto, takze tehdy taky pusobilo jinak, nez dnes. Ale i po letech vypada hezky.
Avatar - Googlit
1. 4. 2016 08:25
Re: nemastné neslané
Pokud myslíš originální prvek ve smyslu funkčnosti tak tím je jak již bylo v článku řečeno "žirafa" doslova zasypána v podobě hromady funkčních řešení v interiéru. Pokud tím myslíš něco designového tak je to zlom v podélné ose karoserie, který probíhá přes celou karoserii od nárazníku přes kapotu až po páté dveře a projevuje se dál i v interiéru na ovládání rádia, stejný detail pak najdeš i na klíči :-)

Ve stříbrné tohle zaniká a v arden blau to vynikne třeba dost, nicméně je na to třeba nahlížet z pohledu doby a faktu že jde o německé, rodinné auto kde se hledělo hlavně na funkci. Z pohledu dnešní doby samozřejmě nemastná, neslaná designově je, však tady máme již dlouho novější generaci. Nicméně z pohledu ceny ojetiny a s xenony, panoramatickou střechou či v OPC je na 7 místné rodinné taxi pálivá až dost!