Oldsmobile série 70 (1939–1950): Levnější než Cadillac a dražší než Chevrolet

Americkou automobilku Oldsmobile založil v srpnu 1897 Ransom Eli Olds, jeden z pionýrů amerického automobilového průmyslu. V letech 1908 až 2004 byla automobilka Oldsmobile divizí koncernu General Motors (GM). Vraťme se do třicátých letech minulého století, kdy Oldsmobile vyráběl osobní vozy série F, poháněné řadovým šestiválcem a sérii L s větší karoserií a pohonem zadních kol řadovým osmiválcem. Série F byla v roce 1939 přejmenována na sérii 60 a řada L byla nahrazena sérií 70, používající řadové šestiválcové a osmiválcové motory. Série 70 (Dynamic) využívala koncernovou platformu B. Od roku 1940 začal Oldsmobile vyrábět vozy série 90, používající větší platformu C ve spojení s řadovým osmiválcem. Jelikož všechny série začaly nabízet modely s šestiválcovými i osmiválcovými motory, určovala druhá číslice v názvu počet válců. Série 70 byla tedy nahrazena sériemi 76 a 78.

Oldsmobile série 70 byly velké vozy zaujímající v rámci hierarchie GM střední pozici. Značky Chevrolet a Pontiac, používající platformu A, byly cenově dostupné modely a Cadillac spolu s Buickem patřily do luxusní kategorie. Oldsmobile a Buick používaly platformu B a Cadillac největší platformu C.

To nejlepší od mrtvých značek: Oldsmobile – Průkopník v technice i designu

Konkurenti z Velké trojky, Fordův Mercury a Chryslerův DeSoto, nabízeli svým zákazníkům srovnatelnou úroveň luxusu jako Oldsmobile, ale za nižší cenu. V pozdějších letech nahradil koncern GM Oldsmobile série 60 a 70 sérií Oldsmobile 88. Tím posunul Oldsmobile na vyšší příčku a Chevrolet s Pontiacem získaly na trhu lepší pozici za nižší cenu. Tato generace vozů GM přišla se zvětšením šířky, aby se na přední a zadní lavici vešly tři osoby, tedy šest cestujících. Dosáhlo se toho odstraněním stupaček na bocích a náhradou řadicí páky manuální převodovky na podlaze voličem automatické převodovky Hydramatic na sloupku řízení.

První generace (1939–40)

Velký (full-size) vůz Oldsmobile série 70 nazvaný Dynamic byl v rámci modelů Oldsmobile ročníku 1939 cenově (základní cena 963 dolarů) i výbavou uprostřed mezi sériemi 60 (Special) a 90 (Custom Cruiser). S rozvorem 3.048 mm (120 palců) a na koncernové platformě B se nabízel ve čtyřech verzích karoserie: dvoudveřové Business Coupe (foto) a Club Coupe, čtyřdveřový sedan a dvoudveřový kabriolet. V roce 1940 se k nim přidalo pětidveřové kombi s dřevěnými bočními panely. Za tvary karoserií byl odpovědný Harley Earl, šéf designerů General Motors a později viceprezident GM.

Modely Oldsmobile série 70 ročníku 1939 měly nadčasový vzhled s délkou rovných 5 metrů.

Modely ročníku 1939 ve stylu Art Deco měly nadčasový vzhled s délkou rovných 5 metrů a výškou 1,67 m. Přední maska měla střední část zasahující do boků a dvě postranní obdélníkové mřížky umístěné pod světlomety zapuštěnými do kapkovitých krytů mezi blatníky a motorovou kapotou. Přední blatníky byly ostře ukončeny před dveřmi a propojeny se zadními blatníky stupačkami. Chromované nárazníky měly dva nebo tři svislé členy (ten středový byl větší). Celkový dojem vylepšovaly pneumatiky s bílými boky.

Modelový ročník 1940 (foto) se lišil jen pozměněnou přední maskou s vodorovným mřížováním střední části a svislým pod světlomety. Ty byly umístěny v krytech méně vyčnívajících nad blatníky. Změnil se i tvar nárazníků s ploutvičkami na obou koncích. Všechny modely první generace měly dělené šípovité přední okno. Palubní deska ve stylu Art Deco měla před volantem obdélníkový panel s přístroji a rychloměrem s vodorovnou stupnicí. Na dvířkách před sedadlem spolujezdce byly umístěny velké obdélníkové hodiny.

Sedan Oldsmobile Dynamic série 70 z roku 1940.

Zadní kola první generace série 70 poháněl řadový šestiválec s objemem 3,5 nebo 3,8 litru. Ten větší měl nejvyšší výkon 95 k (70 kW). Zákazníci mohli volit mezi třístupňovou manuální převodovkou nebo od roku 1940 čtyřstupňovou automatickou převodovkou Hydramatic. V roce 1940 vyrobil Oldsmobile v továrnách v Michiganu, Kalifornii a New Jersey necelých 79 tisíc vozů série 70, přičemž nejvíc bylo sedanů (42.467 kusů).

První auto s turbodmychadlem? Nemáte šanci uhodnout

Druhá generace (1941–48)

Vozy Oldsmobile Dynamic šestiválcové série 76 a osmiválcové 78 jsou považovány za počátek druhé generace série 70. Rozvor náprav byl zvětšen na 3.175 mm (125 palců), délka narostla na 5.359 mm, šířka na 1.930 mm a výška zůstala bez větší změny na 1.656 mm. Na výběr byla dvoudveřová kupé se stupňovitou a splývavou zádí (fastback) a čtyřdveřový sedan se šesti (foto) nebo čtyřmi bočními okny. Základní tvary karoserií se proti první generaci moc nezměnily, včetně šípovitého předního okna. Na přídi se spotřebovalo více chromu a na blatnících se objevily široké ozdobné lišty. Stupačky mezi blatníky byly nahrazeny prolisy a závěsy dveří byly zapuštěné. U sedanu se zadní dveře otevíraly po směru jízdy, stejně jako přední.

Druhá generace série 70 odstartovala modely 1941. Čtyřdveřový sedan se nabízel se šesti nebo čtyřmi bočními okny.

Pohon zadních kol obstarával u série 76 řadový šestiválec s objemem 3.902 cm³ a výkonem 102 k (75 kW) a u série 78 osmiválec s objemem 4.214 cm³ a výkonem 111 k (82 kW). S vozy o hmotnosti kolem 1.650 kg měly tyto motory dost práce a dovolily jim dosáhnout rychlost jen 120 km/h. V modelovém roce byl název řady 70 změněn na Dynamic Cruiser, ale ne na dlouho. V letech 1942 až 1945 byla výroba osobních vozů v USA zastavena a nahrazena výrobou pro potřeby americké armády.

V roce 1946 byla civilní výroba amerických automobilek obnovena a Oldsmobile začal prodávat modely Dynamic Cruiser série 70 v podobě dvoudveřového kupé a kabrioletu, čtyřdveřového sedanu (foto) a pětidveřového kombi. Základní cena sedanu byla stanovena na 1.568 amerických dolarů (model DeLuxe byl o 100 $ dražší). Za příplatek se dalo pořídit elektronkové rádio, elektrické hodiny, plastový volant a stěrač zadního okna. Elektrické vybavení bylo skromné, protože všechny vozy měly jen 6V systém. Sedanů se v roce 1946 prodalo přes 30 tisíc.

V roce 1946 byla civilní výroba amerických automobilek obnovena a Oldsmobile začal prodávat modely Dynamic Cruiser série 70.

Poválečné modely série 70 vycházely z předválečných, jejich karoserie ale byly dosti výrazně modernizovány. Světlomety se přestěhovaly do blatníků, přední maska se zjednodušila na 4 vodorovné lišty na koncích zahnuté směrem dolů a přední blatníky byly prodlouženy až do poloviny předních dveří. Ke standardní výbavě patřily středové opěrky loktů u předních sedadel, gumové podlahové rohože, lakovaná přístrojová deska s dřevěným dekorem, sluneční clony, 16palcová kola a automatický sytič usnadňující spouštění studeného motoru.

V roce 1947 slavil Oldsmobile padesáté výročí založení automobilky, ale u série 70 nebylo, kromě dvoubarevného lakování karoserie a příplatkového rozmrazování čelního okna, nic nového. Místa, kde se tyto vozy montovaly se rozšířila o Atlantu v Georgii a Wilmington (Delaware). Oldsmobile Dynamic 76 se v malém počtu montoval i v Austrálii. Hlad po nových vozech částečně uspokojilo přes 38 tisíc dvoudveřových modelů a necelých 31 tisíc čtyřdveřových. 

Také v roce 1948 zůstalo u série 70 vše při starém, včetně délky 5.410 mm a hmotnosti kolem 1.650 kg. U pojmenování modelů série 70 zmizel název Cruiser, takže se vrátilo k názvům Dynamic 76 a 78.

Padlé legendy: Oldsmobile – Proč skončila nejstarší americká značka?

Třetí generace (1949–50)

První po válce navržená série 70 byla postavena na koncernové platformě A s rozvorem náprav zkráceným na 3.035 mm (119,5 palce). Modely nazvané Seventy-Six (místo číselného označení 76) byly navrženy ve stylu pojmenovanému Futuramic a použitém i u GM modelů Pontiac a Chevrolet. Oldsmobile Seventy-Six se stal základním modelem, neboť série 60 byla vyřazena z výrobního programu, stejně jako osmiválcový model 78, nahrazený modelem Oldsmobile 88.

Oldsmobile Seventy-Six se nabízel s rozsáhlou řadou karoserií: sedan (foto), kombi, kabriolet a kupé (hardtop a fastback). Hlavní novinkou bylo zapuštění předních blatníků do boků, zaoblené dělené přední okno a nová přední maska se dvěma vodorovnými lištami. Zkrácením rozvoru došlo i ke zkrácení délky vozu (sedan byl dlouhý 5.131 mm a široký 1.910 mm).

Hlavní novinkou třetí generace bylo zapuštění předních blatníků do boků a zaoblené dělené přední okno.

Dvoudveřové kupé Seventy-Six Holiday hardtop (bez pevných střešních sloupků B) se vyrábělo přivařením střechy z ocelového plechu na karoserii kabrioletu. V modelovém roce 1950 jich bylo vyrobeno jen 144 kusů ve standardním provedení a 394 kusů v provedení DeLuxe s cenou od 2.108 dolarů.