Opel Vivaro Van 1.6 CDTI: Více práce

Nové vydání užitkového automobilu musí poskytnout uživateli více než předchozí. To se u modelu Vivaro naplnilo, protože nabízí větší ložný prostor. Vůz vyráběný ve velké Británii toho dosáhl nárůstem vnějších rozměrů. Zkoušené nejmenší provedení L1H1 nabízí 5,2 m³ pro náklad, což ve srovnání s předchůdcem znamená nárůst o značných 180 litrů. Toho výrobce dosáhl zvětšením délky o 216 mm, šířka nabobtnala o 52 mm a dočkali jsme se růstových hormonů rovněž ve výšce o nepatrných 17 mm na 1971 mm. Vivaro se tak velmi přiblížilo dvoumetrové hranici pro vjezd do podzemních prostor. Zvětšení nákladového prostoru ve vertikálním směru však předčilo nárůst celkové výšky vozidla, protože předchozí generace měla hrbolek za přechodem čelního skla do střechy.

Až 3,75 metru

Vivaro s celkovou délkou méně než pět metrů umí převézt předměty dlouhé až 3,75 metru. Kromě 2,54 m dlouhého ložného prostoru v zadní části bylo možné díky průchodu skrze plechovou přepážku přidat dalších 1,21 m. Tato vychytávka byla velmi příjemná také díky značnému rozměru průchodu 510 x 228 mm. Nejde tedy jen o marketingově šokující záměr prodloužení ložné délky, ale o vydatný bonus užitných vlastností vozidla.

Pochvalu si také zaslouží dílenské zpracování průchodu a víka, protože jsou opatřeny plastovým okrajem a uživatel se o hrany nepoškrábe. Materiál byl zároveň dost pevný, aby odolal nárazu prken. Železné tyče jsme prostrčit nezkoušeli, ale s trochou opatrnosti by průchod odolal i jim. Příjemné bylo snadné otvírání víka průchodu a jeho uchycení v horní poloze pomocí magnetů, což potvrzuje fakt, že Opel tento prvek důkladně promyslel a kvalitně provedl. Víko bylo možné demontovat zcela, pokud by někdo jej hojněji používal a nechtěl se jím zabývat.

Ze dvou možností umístění kotvicích bodů výrobce zvolil stěny těsně nad podlahou, aby zůstala rovná a bez jakýchkoliv nerovností. Nejde jen o prevenci poškození převážených věcí, ale také se taková podlaha lépe myje. Další oka jsme našli ve sloupcích výše na úrovni konce plastového obložení. Pro fixaci břemen bylo Vivaro připraveno výborně.

V kabině

První změnu v místě řidiče jsme zaznamenali v nižším posazu než u předchůdce. Získali jsme tak snazší nástup, odvrácenou stranou mince se stal nepatrně zhoršený výhled z vozu. Příď kapoty proti předchůdci mírně zvýšená však v zorném poli zůstala, což bylo důležité pro odhad rozměrů vozidla při manévrování ve stísněných prostorách.

Druhá nejnápadnější změna se projevovala velkým počtem odkládacích prostor. To je skutečnost, která se u každého vozidla a zejména užitkového líbí každému. Stěžovat by si mohl snad jen člověk postižený Alzheimerovou nemocí, který by pak nevěděl, kam si co odložil. To však nebývá případ živnostníků či profesionálních řidičů, proto interiér Vivara byl prošpikovaný místy pro drobnosti i velké věci. Největší patřily zejména pod lavici spolujezdce, pokud tam nevyčnívaly dlouhé předměty z nákladového prostoru skrze otvor v přepážce. Výrobce uvádí celkový objem devadesát litrů úložných prostor v kabině, což je nadílka vrchovatě vánoční.

Změna pozice

Na místě řidiče jsme si připadali více jako řidiči osobního vozidla. Snížení sedáku, jeho výškové nastavení v rozsahu cca šesti centimetrů spolu s bohatě dimenzovaným všestranným nastavením volantu vytvořily kombinaci pro maximum komfortu.

Výhodu novinky také zaznamenají spolujezdci, protože dvoulavice obdržela příjemné boční vedení pro každého cestujícího zvlášť. Řečeno starším jazykem: závozníci si také přijdou na své pohodlíčko a nebudou řidiči případně závidět samostatné křeslo.

Kancelářské vybavení

Po sklopení prostředního opěradla na sedák jsme obdrželi šikovný stoleček s držákem na nápoje a klipsnou na dokumenty. Tu bylo možné vyjmout a odnést z vozidla například k podpisu po předání zboží. Pomoc živnostníkům je to velká a v základní výbavě.

Menší objem

S donucováním výrobců automobilů ke snižování oxidu uhličitého souvisí vývoj a hromadná produkce maloobjemových motorů. Zatímco ještě v rámci platnosti emisního požadavku Euro 4 model Vivaro poháněla dvojice motorů o objemu 2,0 a 2,5 litrů, u poslední generace jde výhradně o agregát 1.6 CDTI. Srovnání starých pohonných jednotek 2.0 a 2.5 (240/290 a 320 N.m) s novou 1.6 (260, 300, 320 a 340 N.m) vyznívá příznivěji pro maloobjemový turbodiesel. Nicméně intenzivněji přeplňovaná šestnáctistovka v jednom či dvou stupních není tak bytelná jako agregáty předchozí.

Výrobce však zdůrazňuje přibližně litrové snížení spotřeby nafty a u zkoušeného provedení se systémem start-stop průměrnou žízeň 7,0 l/100 km. My jsme v testu s dvakrát přeplňovanou jednotkou 1.6 CDTI Biturbo o výkonu 103 kW jezdili průměrně za 7,4 l/100 km, o čemž se starším jednotkám mohlo jen zdát. Opel ponechal luxusně velkou palivovou nádrž o objemu devadesáti litrů, takže dojezd dodávky hodně přesahoval tisícikilometrovou hranici.

Plusy

• Objem pro náklad
• Poloha za volantem
• Úsporný motor

Minusy

• Vysoká ceníková cena