Poslední Škoda Felicia byla vyrobena před 15 lety

Škodovka se vzkříšeným historickým jménem Felicia, vyvíjená už v režii koncernu Volkswagen, nebyla vlastně ničím jiným než výraznou a radikální modernizací předchůdce. Ale upřímně, velmi povedenou. Tvarově dost zastaralý Favorit se zaoblil skutečně efektně, součinitel odporu vzduchu klesl na 0,34. Černá těsnící lišta na A-sloupku a nad okny bohužel zůstala z časových i finančních důvodů, prakticky shodná byla také střecha. To dávalo prostor pro kritiku, ale vzhled se podařilo vylepšit na maximální možnou míru. Akorát jej ještě trochu kazil hranatý větrací otvor v přídi. Pětidveřový hatchback měřil na délku 3855 mm. Příjemně naopak překvapila palubní deska, která lahodila oku.

Starší technika

Základním motorem zůstal klasický celohliníkový čtyřválec OHV 1289 cm³ s jednobodovým vstřikováním Bosch Monomotronic. Nabízel se ve dvou variantách, s 40 kW/94 N.m a 50 kW/100 N.m. Pro méně náročné trhy vyráběla Škoda nadále karburátorové verze, které měly 42 a 43 kW. Všechny používaly pětistupňovou manuální převodovku.

Podvozek s rozvorem 2450 mm dostal dopředu vzpěry McPherson a spodní příčná trojúhelníková ramena, zadní nápravu pak klikovou, tedy s rameny vlečenými a doplněnou příčným zkrutným stabilizátorem. Zde také musely stačit bubnové brzdy. O komfort se staraly vinuté pružiny s teleskopickými tlumiči. Základní objem zavazadelníku reálně pětimístného vozu 272 l byl větší než u pozdější první Fabie, dal se sklopením zadní lavice rozšířit na 967 l. Mimochodem, auta vážila nejméně 930 kg.

První sériové Felicie se začaly rodit 5. září 1994 ve Vrchlabí, od 17. října téhož roku pak i v hlavním závodě v Mladé Boleslavi. Veřejnosti se představily 26. října na Karlově mostě v Praze a světová premiéra přišla na řadu v italské Boloni začátkem prosince. S nejnižší výbavou LX stála Felicia při uvedení na trh 209.900 Kč. Ta nenabízela téměř nic, ale nakonec se malá škodovka dočkala třeba tolik potřebného posilovače řízení, ABS, dvou airbagů, klimatizace i centrálního zamykání. Modely se vzduchovými vaky si ovšem vyžádaly volant z volkswagenů a tomu spolujezdcovu padla za oběť schránka, nahradila ji otevřená polička umístěná až pod palubní deskou.

Kombi a užitkové verze

Felicia Combi se představila na autosalonu v Brně v červnu 1995. Českým chatařům a chalupářům nabídla obří kufr se 447-1366 l v o 350 mm prodlouženém zadním převisu. Páté dveře byly použity kvůli nákladům z hatchbacku. Na podzim přišly nové motory od Volkswagenu. Litinová šestnáctistovka (1598 cm³) OHC dávala 55 kW a 135 N.m, atmosférický předkomůrkový diesel 1896 cm³ měl 47 kW. Výrobce u něj udával průměrnou spotřebu nafty 5,6 l/100 km. Bohužel svou hmotností příliš zatěžoval přední nápravu, i přesto, že spolu s motorem 1,6 l dostala přední stabilizátor.

V srpnu 1995 přišel na řadu dvoumístný Pickup (bez pomlčky a u nás oficiálně bez jména Felicia) s užitečnou hmotností 605 kg. Do nákladového prostoru Felicie Vanplus s vysokou laminátovou nástavbou se vešlo 2176 l. Pickupy i závodily v oblíbeném pohárovém seriálu Freestyle. Autospektrum Otakara Zenkla stavělo v Mariánských lázních speciály s s motory 1,49 l/95 kW. Sériově se nakonec vyráběl i Fun představený nejprve na jaře 1996 jako předprodukční prototyp, a to pouze s motorem 1,6 l Na sklopné lavici mohli sedět další dva pasažéři. Funy byly výhradně žluté, mohly mít dále oranžové nebo zelené plastové doplňky (nárazníky, lemy blatníků, zrcátka, horní část korby). Praktické kryty zadní části pro ně dodával Air Design z Mnichova Hradiště.

První akční modely

Ke stoletému jubileu připravila Škoda na podzim 1995 akční model Laurin & Klement v tmavě modrém laku s šedým koženým čalouněním. Následovalo několik dalších, Atlanta na počest letní olympiády, Trumf, Pacific... Hodně z nich se u nás vůbec neprodávalo, kupříkladu dnes raritní německá Blue Sky s elektricky ovládanou shrnovací plátěnou střechou od firmy Webasto. V tomto směru ale byli agilní i třeba francouzský a polský importér.

V rallye

Škoda s Feliciemi bojovala také ve světových rallye dvoulitrové kategorie F2. Předpisy pro tzv. kit cars umožňovaly zvýšit objem motorů a rozšířit karoserii. Původní třináctistovka dávala 100 kW, patnáctistovka (1491 cm³) 115 kW a později homologovaná silnější šestnáctistovka (1598 cm³) dokonce 132 kW. Převodovky byly vždy šestistupňové. FIA některé podniky MS vypsala právě jen pro kategorii atmosférických „dvoukolek“, ve které mohly bodovat navíc pouze značky a nikoli jezdci.

Továrním pilotům Pavlu Siberovi a Emilu Trinerovi se podařilo získat několik výrazných úspěchů. V Argentině 1995 pro ně dokonce pořadatelé vybrali startovní čísla 1 a 2. Toho největšího ale dosáhl slavný Švéd Stig Blomqvist v zasněžené RAC Rally 1996, kdy dojel absolutně třetí a jednu rychlostní zkoušku vyhrál! Kit cary se objevovaly rovněž na okruzích a v závodech do vrchu.

Škoda Felicia (1994-2001): Zaoblený Favorit slaví 20 let

Modernizace techniky a vzhledu

Felicia prošla dvěma výraznějšími modernizacemi. První ze srpna 1996 byla čistě technického rázu. Škodovácké třináctistovky měly od té doby vícebodové vstřikování paliva (MPI) Siemens, upravený startér, zapalování, vačky a nový vzduchový filtr. Hodnoty výkonů se nezměnily, stoupl ale točivý moment (99 N.m u 40kW verze, 106 N.m v případě silnější). Karoserie byla zpevněna výztuhami, páté dveře se od té doby daly konečně otevřít z místa řidiče...

„Felicia s novou tváří“ se představila 12. února 1998. Dostala poměrně slušivou chromovanou masku z první generace Octavie, díky novým, už vždy lakovaným a masivnějším nárazníkům se protáhla na 3883 mm, kombi pak na 4237 mm. Praktické tmavé otěrové lišty u vyšších výbav ovšem zůstaly zachovány a ještě se zvětšily. Palubní deska měla nyní méně vzhlednou šedé barvy, původní černou si zachoval pouze prostor kolem přístrojů. Užitkových verzí se proměna nedotkla.

Nejen Zlatá Praha

V březnu 1998 vystavila automobilka v Ženevě zlatě lakovaný hatchback Golden Prague. Zůstal bohužel showcarem, nicméně metalickou barvu drahého kovu doplňovalo dvoubarevné kožené a látkové čalounění, modré přístroje, čirá hlavní světla a kouřová koncová a speciální litá kola. Akčních modelů si ale mohli zájemci koupit postupně doslova smršť: třeba Safe Line s bočními airbagy, Color Line s barevným interiérem, granitovou Magic dokonce ve dvou sériích, Family s odkládacími prostory, dále fialovou a zelenou Mystery, Sport Line ve tmavé a rudé se žlutými, nebo červenými sedadly a pásy, či kombi Space Line. A jejich výčet zdaleka není kompletní.

Kabriolety i sanitky

Úpravám Felicií se věnoval hlavně pražský MTX RS, zprivatizovaný Metalex. Verze Sport disponovala motorem 1342 cm³/58 kW a čtyřmi kotoučovými brzdami. Hatchbacky i kombi uměl přestavět na dvoumístné dodávky kategorie N1 se zaplechovanými či zatmavenými okny a zablokovanými levými zadními dveřmi (požadavek tehdejší legislativy). Country měla zase zvýšenou světlost a oplastování. Čtyřdveřových kabrioletů se s oběma verzemi přídě zrodilo maximálně třicet, konstrukce složené střechy si vynutila kompromis v podobě takřka kolmých zadních sedadel. Spoustu doplňků nabízel již zmíněný Air Design. Mladoboleslavský dealer Laureta Auto Jaroslava Jelínka dokázal v letech 1999-2001 prodloužit o 60 cm podvozek pick-upů a přetvořit je v dodávky, sanity a pohřební automobily... Musel ale odstranit emblémy Škody.

S Fabií

Felicia se pod podzimu 1999 vyráběla souběžně s mnohem modernější, bezpečnější a těžší, ale prostorem uvnitř menší Fabií první generace, která tehdy slavila premiéru na IAA. V březnu 2000 se ovšem hatchbacky a kombi přestěhovaly do Kvasin. Produkce užitkových modelů byla ukončena tamtéž i ve Vrchlabí v dubnu 2001, Fun se rozloučil už na přelomu milénia. Poslední hatchback vyjel z bran pobočného závodu 20. června 2001 (dle tehdejší zprávy ČTK, dobové zdroje však uvádějí jiná data, například 21. a 24. 6.).

Celkem vzniklo 1.401.489 vozů všech provedení, základních pětidveřových krátkých modelů bylo nejvíce: 915.853, kombíků pak 351.895. Užitkových Pickupů s logem okřídleného šípu těžce pracovalo 124.589, ale dalších 18.592 mělo jinou masku, logo mateřského Volkswagenu, jméno Caddy a exportovalo se do západoevropských států. Vanplusů se zrodilo jen 5.160 a víceúčelových Funů pouze 3.992. Felicie se montovaly i v zahraničí, v polské Poznani a v Srbsku.

Dnes už pomalu dospěly do věku youngtimerů. Na silnicích se sice vyskytují stále v hojném počtu, ale sžírá je koroze. Hodně kusů, i těch ze závěrečného období produkce, se nachází ve stavu těsně před smrtí. Ty zachovalé, netuněné a opečovávané majitele nemění a pokud ano, tak za částky kolem 50 tisíc. „Unavené“ exempláře mají desetinovou hodnotu. Jako ojetiny jsou však vesměs pořád velmi žádané, protože zručný mechanik na nich dokáže opravit prakticky cokoliv a ceny většiny náhradních dílů jsou směšně nízké.