Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Potřebujeme nebezpečné stromy u silnic? I za cenu života?

Petr Barták Petr Barták 27. 8. 2016
12
157
Zobrazit náhledy (12)
Abarth Abarth Abarth Abarth Abarth Abarth Abarth
Přestože se střety řidičů se stromy podílejí na celkové nehodovosti jen ze tří procent, mrtví z těchto případů tvoří plnou pětinu všech obětí. Zelení zaslepenci však tvrdě brání každý kmen.

Každoročně zemře kvůli střetu se stromem minimálně stovka řidičů, další tisícovky utrpí lehká či těžká zranění. „Česko je mezi zeměmi Unie na chvostu bezpečnosti silnic,“ říká Michael Vafek z prostějovského policejního dopravního inspektorátu, který problematiku dlouhodobě sleduje. Policie chce zvýšit bezpečnost silnic, a proto tlačí na odstraňování nebezpečných dřevin. „Je třeba redukovat počet, blízkost a masivnost pevných překážek

jen na nejnutnější míru,“ dodává policista. Správci silnic to vidí obdobně, jen nemají v úmyslu mýtit aleje plošně, ale jen tam, kde je to nezbytně nutné. „Úloha stromů v krajině je nezastupitelná,“ tvrdí František Weisbauer, ekolog ze Správy a údržby silnic Pardubického kraje. Sám je absolventem zahradnické školy, a proto částečně chápe ochranáře nebo členy samospráv vystupujících proti kácení. Jenže zejména poslední dobou to podle něj někteří ekologičtí aktivisté přehánějí: „Dokážou se s námi jako správci silnic roky tahat po správních řízeních, jen aby mohli kácení stromů zamezit, nebo alespoň zdržet.“ Ochránci alejí argumentují hlavně jejich estetickou a biologickou úlohou v krajině a jen se pídí po informacích, které jim hrají do karet. Je tak často slyšet, jak jsou staré stromy krásné a je škoda je porazit, a také kolik jich silničáři odstranili a do krajiny už nevrátili.

Řezat, řezat, řezat

Nebezpečné stromy v havarijním stavu se v Česku kácejí bohužel jen málo. Mnohem častější je salámová metoda, kdy se uřízne nebezpečná část, pak další uschlý kus stromu a při dalším nutném zásahu už třeba zůstane jen pětimetrové torzo. „Jenže zbytek stromu chce dál žít, takže různě obrůstá, tvoří kořenové výmladky a tím přináší další problémy – například zhoršuje rozhledové podmínky na silnici,“ upozorňuje správce komunikace Weisbauer. Samotnému se mu to nelíbí, ale jinak to prý dělat nemůže, právě kvůli námitkám zelených aktivistů ve správních řízeních. Když takový strom nakonec umře, uřízne se až u země, ale tím potíže nekončí. Zetlení kořenů má za následek propady vozovky a z úzkých silnic lemovaných alejemi se stávají tankodromy. V nich je riziko nehody mnohem větší. „Nesmíme řidiče trestat za nedostatky silnice. Vozovky musí být k motoristům mnohem přívětivější, aby k fatálním střetům docházelo co nejméně,“ tvrdí Vafek. K tomu je ale podle policisty potřeba řešit rekonstrukce silnic komplexně, s čímž souhlasí i Weisbauer. Tedy projektovat tak, aby silnice i přilehlá vegetace fungovaly bez nutnosti většího zásahu třeba dalších padesát let.

Jenže tady zasahují zelení fanatici a Vafek nejde pro příklad daleko. Jako bezohledný postup orgánů životního prostředí k bezpečnosti silničního provozu uvádí třeba rekonstrukci silnice II/367 Bedihošť-Polkovice z roku 2008. S jednotlivými obcemi kolem ní bylo domluveno vykácení stromů, protože alej byla velmi blízko krajnice. Místní samosprávy podle Vafka kácení povolily s tím, že se náhradní zeleň vysadí například v okolí potoků. Na zásah orgánů životního prostředí se však muselo stromořadí vysadit opět kolem silnice bez ohledu na zásady vytváření bezpečné pozemní komunikace. „Bezpečnost silničního provozu – tedy zachování zdraví a životů – bohužel nikoho z nich nezajímala,“ chmuří se policista.

A zase peníze

Neřešení stromů u silnic komplexně, tedy i s odstraněním starých alejí a jejich nahrazením novými v bezpečné vzdálenosti, má i jiná negativa než jen

nehody či nekomfortní jízdu. Jsou jimi nemalé sumy, které mnohdy již zbytečná údržba přestárlých stromů obnáší. „Prořezávání a ochrana stromů za každou cenu nás ročně stojí mnoho desítek tisíc, které bychom mohli věnovat třeba na údržbu nově vysazených dřevin,“ uvádí Weisbauer.

Další vír na peníze představují svodidla, která jsou u stromů instalována k ochraně proti nárazům. „Na zakrytí jediného stromu přijde sto dvacet metrů svodidel,“ tvrdí policista Vafek s tím, že jeden běžný metr stojí tisíce. Jako příklad uvádí případ silnice 3. třídy mezi Olšany u Prostějova a Studencem, rekonstruované v roce 2014. Místní radnice tu odmítla dát porazit dva stromy, přestože u jednoho z nich zemřel v roce 2013 při nárazu člověk. Pro zvýšení bezpečnosti proto bylo nutné instalovat celkem 240 metrů svodidel – účet nám vychází minimálně na čtvrt milionu korun.

K čemu tedy je, že kraje a stát vynakládají miliardy korun na zlepšení stavu silnic, když se peníze místo do opravy vozovek vkládají i do drahé a neperspektivní ochrany či údržby stromů za hranicí životnosti? O deklarovaném zvýšení bezpečnosti ani nemluvě.

Alarmující statistika

Střety s pevnou překážkou, což je kromě stromů například dopravní značení, lampy elektrického osvětlení či stavby, patří mezi nejčastější nehody. Na celkovém ročním počtu se podílejí bezmála čtvrtinou. Jen v loňském roce to bylo v 19 847 případech, při nichž zemřelo 168 lidí. I když nárazy do stromů tvoří jen pětinu nehod tohoto druhu, mrtvých v jejich důsledku bylo v roce 2015 celkem 102, tedy plných šedesát procent všech obětí střetu s pevnou překážkou.

Střety se stromy
Rok Počet nehod Mrtví Zranění těžká Zranění lehká
1995 4999 182 713 2421
1996 5385 193 737 2316
1997 5081 199 728 2257
1998 5313 176 742 2275
1999 5509 218 722 2293
2000 5308 199 631 2146
2001 5628 176 702 2316
2002 5333 205 592 2194
2003 5950 222 674 2438
2004 5677 187 568 2331
2005 5509 175 530 2162
2006 4838 149 409 2001
2007 4830 199 432 1989
2008 4353 177 447 2043
2009 3005 132 378 1768
2010 2465 115 269 1375
2011 2668 105 326 1611
2012 2834 113 332 1645
2013 2610 86 249 1523
2014 2469 112 241 1443
2015 2596 102 223 1561
Zdroj: Policie ČR

Jak má vypadat správná silnice se stromy?

Komunikace 2. a 3. tříd by měly být podle technických norem široké sedm metrů, tedy tři a půl na každý jízdní pás. Stromy by od pevné části vozovky, do níž se nezapočítává krajnice, měly stát dalších 4,5 metru. Skutečnost je ovšem taková, že silnice s alejemi mají mnohdy šířku jen pět metrů a těsně u nich rostou věkovité stromy, nejčastěji lípy. Úzké silnice jsou často kvůli kořenům zprohýbané a zvlněné, stromy u nich otlučené a poraněné.

Jak je to v zahraničí

Česko je ekologickou „velmocí“, alespoň v ochraně stromů u silnic. Zatímco ve skandinávských státech či některých spolkových zemích Rakouska a Německa jsou staré aleje zcela zakázány, u nás jsou z nich modly a před pokácením se chrání každý pahýl.

„Často mi ochrana stromů u silnic přijde samoúčelná a dohnaná ad absurdum,“ má jasno František Weisbauer, ekolog Správy a údržby silnic Pardubického kraje. Ochrana takových stromů je kontraproduktivní. Měly by být vykáceny a nahrazeny novou zelení v bezpečné vzdálenosti od silnice. Dodnes tak u nás přetrvává dluh z minulého století – na rozdíl od západních zemí, kde byly tyto stromy z krajnic odstraněny úplně.

Víte, že…

… riziko usmrcení při nárazu do stromu je osminásobně vyšší než v situaci, kdy vozidlo vyjede mimo silnici v místě bez pevných překážek?

… kdyby stály kolem silnic jen souvislé keřové porosty, bylo by riziko smrti až desetkrát nižší než ve stromořadích?

Témata

Diskuse: Přidat názor

zakázat, zrušit vše nebezpečné!!!
bskoupy
| 11. 2. 2018
Máme nebezpečné stromy u silnic. Vykácet!!!
Máme nebezpečné železniční přejezdy. Zrušit!!!
Máme nebezpečné křižovatky. Řešit mimoúrovňově!!!!
Máme nebezpečné silnice. ?????? (Tak tady zatím nemáme řešení, ale na MD se na tom jistě pracuje.)
Všude tam umírají lidé. V zájmu života bychom vše měli zakázat.
Je jen zajímavé, že před cca třiceti, čtyřiceti lety ty stejné úseky nebezpečné nebyly. A po nástupu demokracie se stromy u silnic, železniční přejezdy a křižovatky rozhodly, že se stanou nebezpečnými. Svině!!!

Dnes po půlnoci: Řidič narazil u Prahy čelně do sloupu, spolujezdkyně byla na místě mrtvá. Řidič octavie ze zatím neznámých příčin nezvládl průjezd zatáčkou, vyjel mimo silnici a čelně naboural do sloupu elektrického vedení. „Příčinou nehody bude pravděpodobně vysoká rychlost. Dechová zkouška nemohla být u řidiče provedena a byl nařízen odběr krve,” řekla Novinkám mluvčí policie Marcela Pučelíková.
Ovšem hlavní příčinou byl ten nebezpečný sloup elektrického vedení. Zakažme rozvody elektrické energie.

Udělejme všechna nákladná (a nesmyslná) opatření, aby někteří naši spoluobčané mohli jezdit jak uznají za vhodné bez nebezpečí, že se zraní. Vše pro ochranu života....

Před 120 lety, 12. února 1898, se britský obchodník Henry Lindfield stal prvním řidičem, který zahynul při dopravní nehodě. V kopci ulice Russell Hill na území Velkého Londýna ztratil kvůli selhání brzd i řízení v důsledku v té době nepovolené rychlosti 30 kilometrů v hodině (!!!) nadvládu nad svým automobilem a nezvladatelnou jízdu ukončil až náraz do stromu.

Škoda, že tuto smrtelnou nehodu tehdy "moudrý stát" neřešil zákazem "nebezpečných automobilů". Mohli jsme bezpečně chodit pěšky.

je treba...
kuny
| 30. 8. 2016
no vidis - soude podle palcu, levice zase vede. bodejt by to v tom nasem state k necemu pozitivnimu spelo, kdyz si jako narod vzdycky navolime levicacke vyzirky a mafice ;-)
Zlatá střední cesta
Arese
| 30. 8. 2016
S pobavením jsem si přečetl hysterické výlevy zdejších ekofanatiků, ovšem ani plošné, bez rozmyslu prováděné kácení by nebylo optimální řešení. Tak jako ve většině jiných oblastí, i zde by bylo nejlepším řešením vybrat nějakou kompromisní strategii - kácet, ale z rozumem a jen na nejnebezpečnějších místech či na velmi úzkých vozovkách atd. Stačí si jen uvědomit, že většina stromořadí kolem silnic byla vysázena v 18. a 19. století, kde zde jezdili jen vozy tažené koňmi (tedy s rychlostí kolem nějakých 20 km/h) a kdy byl provoz na většině cest ve srovnání s dneškem zcela zanedbatelný. A jelikož ty stromy podél silnic uměle vysadil člověk (v době, kdy to bylo přínosné - omezení prašnosti větrem, ochrana před slunečním svitem), stejně klidně je možné je v současnosti postupně odstranit, když už to nevyhovuje nárokům 21, století. Vždyť je klidně možné vysázet nové stromy dále od silnic. Další možností by bylo obalit kmeny některých stromů (pokud se nenacházejí úplně těsně vedle vozovky) nějakým dobře deformovatelným prstencem třeba reflexsní oranžové barvy (něco podobného jako u sloupů lyžařských vleků, jen ve větším). Při pořádné tlouštce těchto prstenců by se náraz auta hodně ztlumil. "Argumenty", že "strom ještě nikomu nevběhnul do cesty" a podobné perly jsou samozřejmě jen odpornou demagogií. Jsem si totiž jist, že pokud by autorům těchto výlevů po nárazu do stromu zemřel někdo z jejich rodiny (či nedej bože potomek), velmi rychle by svůj názor přehodnotili... :-!
Avatar - JohnyRnR
100 mrtvych rocne
JohnyRnR
| 30. 8. 2016
Domy jsou většinou v obci, ne?
Avatar - Bully_
pokacet
Bully_
| 29. 8. 2016
Tak s tebou musi byt sranda zajit na pivo >:D