Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Před třiceti lety si nemohl koupit japonské auto. Dnes jich vlastní přes sedm set

Stanislav Kolman Stanislav Kolman 18. 11. 2018
12
Zobrazit náhledy (12)
Abarth Abarth Abarth Abarth Abarth Abarth Abarth
Roku 1989 navštívil tokijský autosalon a padl mu do oka japonský vůz. Tehdy určitě netušil, že o téměř třicet let později jich bude vlastnit na sedm stovek.

Gary Duncan vypráví o začátcích své sbírky tak, jak byste to možná nečekali. „V roce 1989 jsem na autosalonu v Tokiu viděl Figaro a řekl si, že budu jedno takové auto mít… teď jsem předávkovaný!“

A myslí to zcela vážně, vždyť při rozhovoru stojí hned za ním ve vozovém parku 115 Nissanů Figaro, 25 minibusíků Suzuki Carry, 15 exemplářů Hondy Beats a další a další japonské vozy. Celkem byste jich tu napočítali okolo sedmi set.

Pan Duncan je zakladatelem společnosti Duncan Imports, kterou byste našli ve Christiansburg v americké Virginii. Zálibu má především v japonských specialitkách JDM a minibusech. „Tohle se stane, když je vám 65 let a auta jsou vaše hobby,“ říká s úsměvem a dodává, že manželka by jej vyšla podstatně levněji.

Figara ve sbírce Garyho začínají na pěti tisících dolarech (v přepočtu necelých 115 tisíc korun). Dají se koupit klidně i za pár desítek tisíc, sběratel to však nedoporučuje, protože dříve nebo později na vás vykouknout nečekané investice. „Vždycky radím: když se vám auto nelíbí, nekupujte jej. Pokud si ho můžete dovolit, jděte do toho, rozhodně na tom neztratíte.“

Duncan je prodejcem aut od svých osmnácti let, jeho rodina se ale v byznysu pohybuje od roku 1955. Řetězec se věnuje značkám Acura, Audi, Ford, Lincoln a pochopitelně Honda, Mazda či Suzuki. Gary měl však vždycky slabost pro klasické automobily, ačkoliv přiznává, že zprvu šlo o značky Trimph či MG, nikoli japonské unikáty.

Jednoho dne byl ale oceněn jako úspěšný prodejce Hondy, která jej vzápětí pozvala na tokijský autosalon. Psal se rok 1989 a Garymu se zde líbil Nissan Figaro. Když se dealerů zeptal, kdy si jej může koupit, dostalo se mu negativní odpovědi. Figaro totiž do zámoří vůbec nemělo namířeno a automobily necertifikované pro provoz v USA sem lze dovážet až s věkem 25 let. Výroba odstartovala roku 1991, Gary se snu nevzdal a v roce 2016 se ve sbírce objevilo první Figaro.

Ve stejné době Gary navštívil i člověka, který obchodoval s Hondami devadesátých let. Nemohli se dohodnout na ceně, ale tentýž člověk se zmínil o ještě jedné garáži, ve kterém měl japonské užitkové vozy a minibusíky. Nechyběl roztomilý Nissan S-Cargo a malý hasičský vůz. O pár hodin později už šlo o součást Garyho sbírky.

Gary se dále spojil s Japonkou žijící v Los Angeles, která jej napojila na rodinu v její rodné zemi. Ta mu pravidelně hlídá aukce japonských klasik, a když se objeví něco zajímavého, nadšený sběratel vůz koupí a nechá dovézt do Spojených států.

Krůček po krůčku se tak Gary dostal na úctyhodnou sbírku, která čítá přes 700 japonských klasik. „Je to vášeň. Od roku 2016 se tu otočilo 1000 vozidel. Nejsem si jistý tím, jestli je to božské, nebo ďábelské.“

To ovšem neznamená, že by Duncan skočil po každém japonském autě, které se mu objeví na očích. „Kdybyste mi předtím řekli, že koupím 700 aut s pravostranným řízením, myslel bych si, že jste se zbláznili. I já mám ale svá pravidla. Nekupuji auta, která budou potřebovat renovaci. Když je chci prodat, zákazníci musí vidět všechny jejich chyby. Pokud je auto prorezlé, určitě jej nepořídím,“ dodává vášnivý sběratel.

Související články

Témata

Diskuse: Přidat názor

Bazar

Kupte nebo prodejte auto za nejlepší ceny
Vložit inzerát Zobrazit nabídku