Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

První autonomní auto pomáhalo vyvíjet pneumatiky: Vyjelo před půl stoletím!

Tomáš Dusil
Diskuze (0)
O autonomních vozidlech se mluví stále častěji v souvislosti s dopravou budoucnosti. Už před padesáti lety ale takové auto používala firma Continental k vývoji pneumatik.

První plně autonomní vozidlo poprvé vyjelo 11. září 1968. Nikoliv však na běžné silnice, ale na pouze rok starou známou testovací dráhu Contidrom společnosti Continental. Někdejšího slavnostního uvedení plně autonomního testovacího vozidla se zúčastnilo přes 400 zástupců světového tisku, rádiových stanic a televizí. Byla to obrovská senzace, navíc po dlouhá léta doslova magnet pro všechny návštěvníky Contidromu.

Takový hezký „benz“

Autonomní vozidlo společnosti Continental bylo na první pohled obyčejným Mercedesem 250 Automatic z řady W114, přezdívaným „žralok“ nebo také „kraťas“. S tím rozdílem, že tenhle dokázal jezdit bez řidiče. Pohled na auto, které jede samo a za jeho volantem přitom nikdo nesedí, musel v 60. letech docela šokovat.

Autonomní Mercedes vznikl na základě požadavků firmy Continental s cílem zajistit při testování nových pneumatik naprosto standardní podmínky. Toto lze do jisté míry docílit pouze s využitím stroje. Testovací jezdec nikdy nezajede stejnou trasu stejně. Cílem bylo nasbírat při testování objektivní a plně měřitelná data o chování vozidla při jízdě rozličnými rychlostmi, a to jak v přímém směru, tak zejména v zatáčce. Smyslem testování s využitím autonomního auta bylo nahradit dříve takřka výhradně subjektivní hodnocení chování vozidla s daným obutím plně objektivním, podloženým naměřenými hodnotami.

Za transformací obyčejného Mercedesu 250 Automatic na plně autonomní vozidlo stálo hned několik institucí. Z nich zmíníme firmy Siemens, respektive Westinghouse, a dále vývoj pod hlavičkou technických univerzit v Mnichově a Darmstadtu.

Trochu jako autodráha

Pokud jste si jako malí hráli s autodráhou, kde prohánějící se autíčka vedla po dráze drážka, a napájení motorku bylo řešeno sběrači z kolejnic zalitých do dráhy, bude vám koncepce pohonu autonomního vozidla společnosti Continental povědomá.

Autonomní Mercedes byl na dráze Contidrom veden elektrickou kolejnicí (nebo také vodičem) vytvořenou v povrchu testovací dráhy. Ta generovala magnetické pole, které snímaly cívky umístěné na vozidle. Dále za tímto účelem dostaly oba nárazníky sadu antén v roli vysílačů i přijímačů.

Pokud auto jelo rovně, problémy v zásadě nebyly. Horší situace nastala v okamžiku, kdy vůz začal zatáčet. V tu chvíli auto ztratilo signál z „kolejnice“ a zastavilo se. Při tom právě zkoumání chování pneumatik pod zatížením v zatáčce a tedy při působení odstředivé síly zajímalo vývojáře Continentalu především. Později se podařilo toto vyřešit. Navíc část betonového povrchu dráhy byla nahrazena skleněnou deskou, která umožnila použít vysokorychlostní kameru, jež snímala chování pneumatiky. Za jednu sekundu dokázala pořídit až 10.000 snímků.

Volantem točil, a tedy přední kola vychyloval, krokový elektromotor zdánlivě se podobající dnešnímu elektromechanickému posilovači řízení. Jeho charakteristický zvuk byl údajně velmi dobře slyšitelný na malou vzdálenost od vozidla.

Motor vozu zůstal standardní řadový šestiválec o objemu 2,5 litru. Ovšem ovládání škrticí klapky bylo řešeno rovněž elektromechanickým systémem. Ke zpomalení vozidla se používaly elektro-pneumatické brzdy, jejichž ovládací jednotka našla své místo v zavazadlovém prostoru. Jak bylo vyřešeno rozjetí vozidla a tedy zařazení režimu D samočinné převodovky, se bohužel nedočtete. Mozkem autonomního „benzu“ byl už před padesáti lety počítač, přičemž auto technici řídili z velínu vedle dráhy. Později si autonomní testovací Mercedes vysloužil označení e-car a i v průběhu sedmdesátých let platil za velkou atrakci Contidromu.

Reálné jsou první čtyři

Od uvedení prvního testovacího autonomního vozidla firmy Continental již uplynulo padesát let. Od té doby dostala autonomita zcela nový rozměr, který je zejména v posledních deseti letech na pořadu dne řady automobilek, ale i firem, které vyrábějí komponenty do aut.

V současné době se tak rozlišuje šest stupňů autonomního řízení. Základem je automatizace na stupni 0, kdy vůz pouze varuje svého řidiče, ale do řízení nikterak nezasahuje. Dalším stupněm je 1, neboli asistence řidiče. Zde spadají podpůrné systémy od adaptivního tempomatu až po systém samočinného parkování. Řidič má ovšem stále plnou kontrolu nad vozidlem.

Stupeň 2 náleží takzvané částečné automatizaci. Auto již dokáže samo zrychlovat, měnit směr a brzdit. Přičemž řidič má povinnost stále sledovat okolní provoz a také kontrolovat činnost autonomního systému. Stupeň 2 se tak nejvíce blíží podmínkám letu letadla v režimu autopilot, kdy pilot musí sledovat činnost systému i ostatních přístrojů v letadle.

Vyšší stupeň 3 představuje podmíněná automatizace. V rámci ní se řidič v přesně definovaném prostředí nemusí věnovat řízení. Zároveň ale musí být připraven řízení převzít v časovém limitu, který stanovuje výrobce. Toto má dnes Audi A8, Mercedes třídy E či Tesla Model S.

Stupeň 4 představuje vysokou automatizaci. Tady již vůz řídí sám bez zásahu řidiče. Jedinou výjimkou jsou situace jako například nepříznivé počasí, které by mohlo negativně ovlivňovat výkonnost senzoriky.

Vrcholem je stupeň 5 neboli plná automatizace. Tady řidiči stačí jen zadat cíl a auto tam dojede zcela samočinně.

Města plná robo-taxi

Firma Continental je dnes nejen výrobcem pneumatik, ale zejména předním dodavatelem automobilového příslušenství a techniky. Celosvětově zaměstnává přibližně 44.000 lidí. Jako taková samozřejmě vyvíjí autonomní vozidla na pokročilém stupni autonomity.

Za tímto účelem testuje platformu CUbE (Continental Urban Mobility Experience), která se má stát základem pro robotická taxi ve městech. Dále společnost pracuje na takzvané bezpečné autonomitě, která by se uplatnila například na dálnicích. Takové vozidlo by dle Continentalu mělo být k dispozici do roku 2025. Tedy do šesti let.

Tomáš Dusil
Diskuze (0)