TEST První jízdy s Audi Q7 – sníh, bláto a dálnice

Hrátky Audi s postupným odhalováním podoby Q7 jsou zapomenuty, stojíme před sériovým modelem a všichni nevěřícně hledíme na výšku přední masky. Fotografie zblízka dojem přenesou – typický dvougril zde subjektivně významností přerostl i Chryslery 300C a kapota začíná ve výšce, kde mnoha autům končí čelní sklo. Čistotě designu nelze nic vytknout, hmota je ale bezesporu obrovská a její vnímání bude jedním z určujících poznávacích znamení Q7. Přední i zadní dveře dodržují pravidlo Audi o poměru výšky sklo/plech 1:2 a i přes velký úhel a lehkost otevírání jsou jejich ohromné rozměry vidět i cítit.

O interiéru napoví vše fotografie – v praxi jsme ocenili sedadla, která i po náročném dni nedovolovala zádům únavu, vzhledem k solidním dynamickým vlastnostem bychom se ale přimlouvali za výraznější boční vedení. Příplatková panoramatická střecha má tři díly, kompletně odsunout lze jen ten přední. Parkovací brzda se ovládá zámořsky – pedálem vlevo od spojky.

Zatímco k prvním dvěma řadám sedadel je přístup přímo královský a rozměry interiéru dostatečné, ve třetí řadě dovoluje zejména prostor pro nohy přepravu spíše dětem. I v sedmimístné verzi ale zbývá pro zavazadla plných 330 litrů, v pětimístné konfiguraci pak 775 litrů.

První, převážně dálniční část seznamovacích jízd jsme absolvovali s osmiválcem 4.2 FSI o výkonu 257 kW se spotřebou 14,6 litru při průměrné rychlosti 100 km/h. Ani při vyšších rychlostech se vůz choval nezáludně a vynucený rychlý vyhýbací manévr v rychlosti okolo 140 km/h auto nerozkýval. Šestistupňová automatická převodovka řadila měkce a spíše později – i bez volby sportovního módu. V praxi jsme také ocenili adaptivní tempovat, který u A7 funguje v celém rozmezí 0-200 km/h, a lze jej tak použít i pro velmi pomalou jízdu v kolonách. Výborná je také zadní parkovací kamera v kombinaci s pruhy, které dle natočení volantu vyznačují v obraze z kamery budoucí dráhu couvání. Na voze byly příplatkové dvacetipalcové pneumatiky, i s nimi jsme ale vyjeli ve sněhové závěji poměrně vysoko.

Lehce terénní vložku ve vojenském prostoru jsme na vlastní riziko pojali jako off-road. Zdejší auta s osmnáctipalcovými koly a vzduchovým odpružením zvednutou karoserií se tak díky důslednému nevyužívání doporučené trasy ocitla díky postupující oblevě na šotolině, rozmoklé trávě, blátě ale i sněhu. Dvoutunové auto s třílitrovým turbodieselem se statečně vyhrabalo i z půlmetrové závěje, 205 mm světlé výšky nám zase pomohlo na lesních cestách. Hlavně při rychlých změnách natočení kol jsme ocenili dobře vyladěný posilovač řízení, ani značná výška karoserie pak neměla výrazný vliv na stabilitu. Díky systému quattro a stálém přenosu točivého momentu na přední a zadní nápravu v poměru 40:60 má Q7 neutrální chování, neotáčivého smyku se řidič dočká jen při skutečně extrémních manévrech. ESP nelze zcela vypnout, ale jen přepnout do „offroad“ módu – přetáčivé smyky na sněhových pláních jsme si tedy užili a vyprošťování vozu ze závěje taky proběhlo bez problémů, extrémní situace ale ESP přece jen hlídalo.

Krátké silniční seznámení s turbodieselovou motorizací pak potvrdilo papírové předpoklady o něco horších dynamických vlastnostech (výkon 171 kW), a také záběr turbodmychadla byl v námi testovaném voze o kus skokovější, než bychom v jinak bezchybně sladěném voze čekali. Výhodou je ale nadstandardně klidný chod a hlavně nižší spotřeba – v našem případě klidné jízdy mimoměstské jízdy se průměr zastavil na hodnotě 9,8 litru.

Česká oficiální premiéra je plánována na 1.dubna a vzdor datu opravdu bude.