Renault 15 TL: Konkurence erka v západní kvalitě

Renault v roce 1971 představil v Paříži na podvozku sedanu 12 dvojici pohledných kupé s názvy 15 a 17, které se měly svézt na vlně úspěchů Fordu Capri a Opelu Manta. Také měly nahradit zastaralý model Caravelle a být sportovnější než on. Navíc měl být typ 15 levnější než zmíněná konkurence. Už o rok později byla obě kupé vystavena v Brně a začalo se jednat o dovozu do Československa. První Renaulty 15 si naši zákazníci mohli koupit v roce 1974. Dvoudveřové kupé s výklopnou zádí a variabilním interiérem bylo u zákazníků populární.

Typ 15 byl takový uhlazenější a elegantnější, sedmnáctka byla spíše sportovní. Proto má patnáctka velká zadní boční okna a velká hranatá světla v široké masce. Boule na kapotě je tu ale také, stejně jako spousta chromu. Podobné prvky byly v sedmdesátých letech velmi populární. Skvěle mu sluší i ta výrazná zelená barva. Doby minulé zase připomíná dlouhý prut antény. Velmi jsem byl překvapen bezrámovými dveřmi, tak nějak jsem je nečekal, i když třeba české „erko“ je má taky. Patnáctka má výklopnou záď ve stylu hatchbacku s vyhřívaným oknem, která se Renaultu už osvědčila u typu 16. A před relativně velkým kufrem je celkem slušně prostorná zadní lavice, kam se nemusíte rozpakovat posadit dospěláka.

Renault 12 a 15/17 – Pohodlí a styl

Uvnitř je prostorný a pohodlný interiér se sedadly, která vás dle francouzských tradic rozmazlují. Řidič má před sebou docela velký sportovní volant s tenkým věncem, se kterým se příjemně manipuluje. Jde to tak nějak akorát, ani příliš lehce, abyste měli zpětnou vazbu, ani příliš ztuha. Skoro až mám dojem, jakoby se přizpůsobovalo aktuální rychlosti, aby se vám v každé situaci auto řídilo dobře. Za volantem jsou přístroje v samostatných štítech. Zaujalo mne ale umístění kliky na dveřích, která je až dole a já tak pokaždé sahal omylem po páčce na otevírání okna.

Pod kapotou je třináctistovka s karburátorem a slušným výkonem 60 koní. Výkon jde, stejně jako u výchozího sedanu 12, na přední kola. Když jste měli model TS, dostali jste patnáctistovku z modelu 17 TL o výkonu 90 koní. Řízení je nádherně citlivé a volant reaguje okamžitě na vaše povely. Čtyřstupňová převodovka jde krásně zlehka, snad jen zpátečka klade po letech trochu větší odpor, ale podle dobových recenzí to dělala i u nových kusů. Mimochodem, řadí se zatlačením dolů a pak k sobě a dozadu, jako dvojka, s čímž se u Renaultu potkávám asi poprvé.

Model TL, který je v našem testu, má maximálku 151 km/h a na stovku zrychluje 13,6 sekundy. Spotřeby není třeba se bát, pohybuje se kolem 9 litrů. Brzdy (kotouče vpředu a bubny vzadu) fungují krásně citlivě. Já vím, ono se to nezdá až tak senzační, ale když se podíváte dobovým pohledem, vedl si Renault s těmito modely dost dobře. Auto je opravdu velmi zábavné a brzy se přistihnete, že se pouštíte do zatáček mnohem odvážněji, než byste si s erkem kdy troufli. Auto je krásně poddajné a nechává si to líbit, nebo spíš vzbuzuje dojem, že právě tak je nejspokojenější. Jistě, není to žádný supersport, ale zábava za volantem je obrovská a ano, je to sportovní auto své doby. Při tom všem je ale i pohodlné a příjemně měkké. A ono muselo být, jako každé francouzské auto v minulosti.

Vekslácká vyjížďka: Pouť tuzexových králů

Původně se u nás mezi roky 1974 až 1978 prodalo 729 těchto Renaultů. Dnes už si je pořídíte a dovezete mnohem snáz ze zahraničí. A možná byste měli, když si uvědomíte, že tohle auto se vyrábělo ve stejných letech, jako Škoda 110 R. Na rozdíl od ní se ovšem Renault mnohem lépe řídí a i dnes je mnohem příjemnější na jízdu. Jeho výroba byla ukončena v roce 1979, kdy jej nahradil typ Fuego. Starší patnáctka ale má rozhodně co nabídnout i dnešním řidičům, protože jízda s ní je velmi zábavná.

Na tomto článku jsme spolupracovali s Retroautomuzeum Strnadice

Foto: Mikka