Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Renault Kangoo (1997-2018): Francouzský všeuměl se vyráběl přes dvě dekády

Aleš Dragoun
Diskuze (11)

První generace Renaultu Kangoo byla velmi oblíbená, stále ji můžeme potkat na silnicích. Levný univerzálie fungoval jako dodávka, přepravník osob i auto pro volný čas.

Renault zveřejnil 12. listopadu 2020 oficiální informace o třetí generaci užitkového modelu Kangoo. Je tedy čas ohlédnout se za tou první, i když ji na silnicích potkáváme stále poměrně často. Její aktivní kariéra navíc skončila poměrně nedávno, teprve v roce 2018. I když mimo Evropu, v Latinské Americe.

Výsledek projektu X76, jak se interně nazýval, interně také Type KC znamenal do jisté míry přelom mezi užitkovými vozidly. Francouzská automobilka tentokrát nevyvíjela „auto s batohem“, jako byl předchozí Express (v Německu Rapid) na bázi „superpětky.“ Šla podobnou cestou jako konkurenční PSA s dvojčaty Citroën Berlingo/Peugeot Partner, která Renault předběhla. Oproti nim ovšem mělo Kangoo zpočátku jednu obrovskou výhodu: zadní boční posuvné dveře. Nejdříve sice jen na jedné straně podle toho kterého trhu, ale vývojáři od úhlavního „nepřítele“ na tuto praktickou věc zapomněli úplně.

Ostatní konkurence nabízela právě dodávky na základě malých osobních aut, jen zvedla a nafoukla zadní část. Vzpomeňme Ford Fiesta Courier, Seat Inca a VW Caddy vzešlé z druhé Ibizy, Opel Combo na základě Corsy B... Renault se prostě rozhodl zákazníkům nabídnout praktičtější užitkový a také osobní vůz bez zbytečných kompromisů. Alternativu ke kompaktním minivanům, která mohla sloužit i rodinám. Obě nápravy od sebe dělilo 2605 mm, podvozek byl shodný s pozdějším Cliem druhé generace (X65), vpředu se vzpěrami McPherson a vzadu s torzní tyčí. Do palivové nádrže se vešlo 52 l.

Nástupce čtyřky

Osobní verze Kangoo prezentoval jako nástupce slavné R4. Francouzi těmto dodávkám pro převoz lidí říkají „ludospace“, což je složenina z latinského „ludos“ (hra) a „espace“ (prostor). Marketingové zařazení nebylo tak úplně od věci. Pochopitelně svůj vzor značně přerostly, byly 3,99 m dlouhé, 1,67 m široké a 1,8 m vysoké. Do délky i výšky se tedy zvětšily o 33 cm, do šířky pak o 18.

Jednalo se ale o ještě univerzálnější auto, než byl jeho předchůdce. Možná ne tak hezké, ale týmu návrhářů se podařilo vytvořit docela roztomilou dodávku, na hony vzdálenou krabicím. A bez stylistických zbytečností. Co šlo zaoblit, bylo kulaté – včetně hran velkých bočních oken. Zadní stěna byla kolmá, jak se na správný užitkový vůz sluší a patří, navíc se svisle umístěnými reflektory.

Levný a praktický dříč

Nelakované plochy v interiéru nikomu nevadily. Možná pár hnidopichům, kteří poukazovali na to, že vypadají až moc levně. Jenže Kangoo bylo navrženo jako dříč za relativně málo peněz, dodávka pro živnostníky a firmy se zaplechovanými boky, přepravník osob, jenom dražší verze byly určeny pro aktivní trávení volného času. Prioritu představovaly nízké náklady na provoz i údržbu.

Kangoo mělo vzhůru výklopnou zadní stěnu, popřípadě „dodávkové“ asymetrické křídlové dveře, i v osobním provedení. Dovnitř se toho vešlo opravdu hodně a snadno se nakládalo, zadní sedadla šlo nejen sklopit, ale posunout až k opěradlům předních, takže se za nimi vytvořila rovná plocha. A pak se dalo naložit i 2,6 m3, v základním pětimístném uspořádání pak 600 l.

Motory

Kabina byla prostorná se spoustou místa nad hlavou. Za příplatek se dodával prosklený pevný díl střechy dopředu a shrnovací nad zadní sedadla. Bezpečnostním standardem se staly ABS a brzdový asistent, Kangoo ale v základu nemělo ani posilovač řízení a alespoň výškově stavitelný volant. Ve velkých zpětných zrcátkách toho ale řidič viděl hodně.

Zpočátku byly k dispozici zážehové čtyřválce 1149 cm3/43 kW (58 k) a 1390 cm3/55 kW (75 k). Vznětové motory byly ještě atmosférické s objemem 1870 cm3, základní verze měla 40 kW (54 k), výkonnější pak 47 kW (64 k). Kapota se mimochodem otevírala pěkně postaru směrem dopředu. Všechny byly spojeny s pětistupňovými přímo řazenými převodovkami. Pravda, na slabší variantu dieselu si zákazníci museli počkat až do úvodu roku 1998. Nejslabší pohonné jednotky měly s minimálně 1035 kg těžkým autem celkem dost práce.

Pangea

První Kangoo se vyrábělo v továrně MCA ve francouzském Maubeuge nedaleko belgických hranic. Oficiálně bylo v osobní verzi prezentováno na IAA ve Frankfurtu počátkem září 1997. Dodávky Express ale byly odhaleny už o deset měsíců dříve v listopadu 1996. Propagoval jej také koncept Pangea z jarní Ženevy '97. Laboratorní centrum pro geologický výzkum na kolech bylo vybaveno čidly venkovní teploty, vlhkosti a kvality vzduchu.

Satelitní anténa umožňovala komunikovat odkudkoli na světě, 360stupňová kamera snímala okolí. Pangea (Renault použil název prakontinentu na Zemi) byla poháněna dvěma elektromotory umístěnými vpředu, každý dával 45 kW. Potřebnou „šťávu“ pro ně vyráběla plynová turbína umístěná v neoddělitelném přívěsu, takže auto za sebou táhlo vlastní „čerpací stanici.“

Maxi a Pampa

Delší verze Grand Kangoo, na některých trzích značená Maxi (1998) působila opticky nevyváženě, rozvor náprav totiž zůstal stejný, prodloužil se ovšem zadní převis, takže se dovnitř vešlo více nákladu, až 3,5 m3, prostě uvezla 800 místo standardních 625 kg. Vzhled v tomto případě opravdu roli nehrál.

Osobní varianta Pampa se světlostí zvýšenou o pět centimetrů ještě měla pouze přední pohon. V létě 1999 debutoval 1.9 dTi s 59 kW (80 k), nejslabší „eco“ diesel vypadl. Ke čtrnáctistovce se také začala dodávat čtyřstupňová automatická převodovka. Od té doby bylo také možné objednat zadní boční posuvné dveře na obou stranách, boční airbagy ke dvojici standardních čelních a úchyty Isofix pro dětské sedačky.

Sezóna 2001 přivítala šestnáctiventilovou verzi benzinové dvanáctistovky s 55 kW (75 k) a první common-rail dCi, pořád s 1,87 l a 59 kW (80 k) jako předchozí dTi, který se nabízel dále. Novinkou byla také zážehová 1.6 se 70 kW (95 k). Naopak skončil zážehový motor 1,39 l a dvouventilová dvanáctistovka, ta ale jen dočasně.

Čtyřkolky

V říjnu 2001 přišlo Kangoo 4x4. Klasická předokolka doplněná o samočinnou hydraulickou spojku ATC od Nissanu, ta připojila zadní nápravu při ztrátě trakce. Nechyběla ani elektronika v podobě protiprokluzu ASR. Změnil se i podvozek. Přední vzpěry byly prodlouženy a modifikovány vinuté prodlouženy, spodní příčná ramena z lité oceli konstruktéři zesílili. Zadní zavěšení už nemělo torzní tyč, bylo zcela nezávislé.

Centrální zadní diferenciál navazoval na dva kardany, celou konstrukci podporoval pomocný rám. Kangoo 4x4 nebylo drsným off-roadem, ale i tak zvládlo stoupání 28 stupňů a mohlo se brodit do 400 mm. Dvaceticentimetrová světlost byla vyšší než u leckterých moderních crossoverů a SUV. Za půl milionu se s ním dala užít spousta zábavy. V Británii se jmenovalo Trekka. Modely 2002 měly pozměněné nárazníky a jiná zpětná zrcátka, odehrály se také drobné změny v elektronice.

Break'up

Počátkem letopočtu 2002 se slavilo milionté Kangoo. V srpnu měl na výstavě vozidel s pohonem všech kol ve známém alpském středisku Val-d'Isère premiéru víceúčelový pick-up Break'up. Zlaté auto se šedostříbrným oplastováním mělo otevřený nákladový prostor bez části střechy a zadních bočních oken, boky karoserie ale kvůli tuhosti zůstaly zachovány. Ložná plocha byla přístupná po otevření křídlových dvířek směrem dovnitř. Do stojanu se vešla nastojato dvě horská kola, rezerva se nacházela pod krytem v zavazadelníku, byla přišroubována za zadními sedadly k pevné stěně. Zůstalo ale jen u jednoho prototypu se zážehovou šestnáctistovkou o výkonu 82 kW (110 k).

V sériové produkci debutovaly známé dCi 1461 cm3 s výkony 48 kW (65 k) a 60 kW (82 k), které postupně nahrazovaly starší naftové motory. Zajímavá byla situace v Brazílii, kde se Kangoo prodávalo s litrovými čtyřválci o 43 kW (59 k) a 50 kW (68 k), záleželo na počtu ventilů. Jihoamerická 1.6 měla 66 kW (90 k).

Facelift

V březnu 2003 přišla na řadu velká modernizace, Kangoo se vzhledově přiblížilo faceliftovanému Cliu druhé generace. Určitá roztomilost mu ale zůstala. Zatímco původní provedení mělo vpředu úzkou Štrubinu pro přívod vzduchu rozdělenou vodorovnou plastovou lištou, modernizované provedení dostalo tradiční masku chladiče s diamantem umístěným uprostřed na barevném panelu karoserie. Kapota se zkrátila a logo už nebylo umístěné na ní. Hlavní světlomety měly kapkovitý tvar, Integrované směrovky už nebyly protaženy směrem dovnitř.

Paleta motorů obsahovala po modernizaci navrátivší se dvouventilový benzinový motor 1,15 l i jeho čtyřventilovou verzi, dále pak šestnáctistovku. Výkon 1.9 dCi byl zvýšen na 62 kW (84 k), menší turbodiesely 1,46 l zůstaly zatím beze změny. Z nárazových zkoušek Euro NCAP si modernizované Kangoo odneslo čtyři hvězdičky z pěti. Účinnost brzd se ale moc nezlepšila.

Pro invalidy

S většinou chudě vybavenými dodávkami na ocelových kolech s černými nelakovanými nárazníky ostře kontrastovala luxusní osobní provedení, ta mohla mít třeba klimatizaci, litá kola, elektrická okna a zrcátka i přední mlhovky, uvnitř pak úložné prostory na drobnosti ve stropě i šuplíčky pod předními sedadly (to je geniálně praktická věc).

Kangoo bylo k mání i jako přepravník osob se sníženou pohyblivostí. Takové exempláře měly vyklápěcí plošinu, aby zezadu mohl najet dovnitř vozíčkář. Vozík šel upevnit, bezpečnostní pásy zůstaly standardní. Ve Švédsku a Nizozemsku se zase oficiálně v síti automobilky samotné prodával pick-up.

Hybrid

Cleanova, společný podnik známé Dassault Group a dnes již neexistující karosárny Heuliez, vyvinula elektrické (Electri'cité) i hybridní verze, které šlo dobíjet ze zásuvky. Electri'cité neopustil francouzský trh. Stačil mu jediný přední elektromotor s 25 kW, nikl-kadmiové baterie Saft umožňovaly osmdesátikilometrový akční rádius.

PHEV se jmenoval Elect'road. Od roku 2002 se jich prodalo asi pět stovek po 25 tisících eurech. Stejný synchronní elektromotor napájely opět nikl-kadmiové články, vážily 312 kg a měly kapacitu 13,2 kWh. Coby „prodlužovač dojezdu“ sloužil půllitrový (475 cm3) benzinový dvouválec Lombardini LGW 523 mpi, který dával 16 kW (22 k), krátkodobě v boost režimu však poskytl až 29 kW (40 k), palivová nádrž měla jen 11 l a byla umístěna u podběhu pravého zadního kola. Akční rádius se díky němu zvýšil ze zhruba 60-80 na 150-200 km.

Na plyn

V srpnu 2005 následovala druhá, opravdu jen lehká modernizace s čirými kryty hlavních světel decentně revidovanou mřížkou chladiče. Skončily benzinové motory 1,15 l, turbodiesely 1.5 dCi měly zvýšené výkony na 50 kW (68 k), respektive 62 kW (84 k), na vybrané trhy zamířila nejslabší verze s 45 kW (61 k). Všechny splňovaly emisní normu Euro 4. Zážehové Kangoo mohlo spalovat LPG i zemní plyn. „Propan-butanové“ verze měly motory 1,15 l/44 kW (60 k). V CNG verzi nabídl motor 1,6 l jen 60 kW (82 k), dodávala se i čtrnáctistovka. K drobným korekcím předního nárazníku, masky a světel došlo ještě v prosinci 2006, ale skutečně pouze kosmetickým.

Vylepšený hybrid Cleanova II se objevil na výstavě Ever Monaco v roce 2007. Elektromotor už měl více než dostatečných 60 kW a čtyřdobý dvouválec Weber s objemem 750 cm3 spaloval kromě benzinu i ethanol. Lithium-železo-fosfátové články o 24 kWh zvýšily dojezd a značně snížily spotřebu elektrické energie. Ve spolupráci s francouzskou společností Symbio vznikl i elektromobil, který místo baterií používal palivové články a tankoval vodík.

Kangoo Storia i Express vydrželo na evropských trzích až do roku 2010, produkce osobních variant v Maubeuge běžela do podzimu 2007, kdy jej na linkách vystřídal nástupce, užitkové pokračovaly. Jen do té doby vzniklo 2,2 milionu kusů. Popularity R4, která existovala i v užitkových verzích, tedy Kangoo nedosáhlo, nicméně si získalo značnou oblibu.

Afrika, Asie, Amerika...

Nerodilo se ovšem jen ve Francii. V roce 1999 zahájila montáž pro místní trh marocká Somaca v Casablance. Ta pak převzala produkci osobních specifikací pro Evropu až do prosince 2009. Malajsijský Tan Chong Motor začal po vytvoření aliance Renaultu s Nissanem montovat a prodávat nejen japonské vozy, ale i francouzské.. K tomu vytvořil novou dceřinou společnost TCEC (EC znamenalo Euro Cars) a Kangoo vyjíždělo od roku 2004 ze závodu v Segambutu. Dokonce i ve verzi se třemi řadami sedadel! A exportovalo se do některých dalších zemí jihovýchodní Asie. Nejdéle vydržela produkce v argentinském Santa Isabel pro trhy Latinské Ameriky.

Pro ně Kangoo prošlo ještě jednou velkou modernizací vzhledu v březnu 2014. Přední maska se „zakousla“ do nárazníku, objevila se na ní jedna široká plastová lišta a centrálně umístěné velké logo. Brazilská šestnáctistovka měla při provozu na ethanol výkon 72 kW. Poslední vůz vyjel z továrny v Santa Isabel 13. července 2018. Latinskoamerický nástupce se sice jmenuje také Kangoo, ve skutečnosti jde ale o Dacii Dokker s logem Renaultu, rumunská značka v těchto končinách nepůsobí, zato „diamant“ zde má dlouhou tradici.

S logem Nissanu

Kangoo nepatřilo k nejspolehlivějším autům, ale zmíněné přednosti plně vyvážily, ba převyšovaly jeho vrtochy. Hlavně s výjimkou zmíněného PSA Renault předběhl konkurenci, Opel s Combem na základě Corsy C, Fiat s Doblem, VW Caddy i Ford Connect, všichni tihle soupeři přišli na trh až později (původní Doblò se mimochodem pořád vyrábí v Brazílii).

První Kangoo mělo i svou značkovou variantu v podobě Nissanu Kubistar (2003-2009), lišila se jen logy, označením a přídí. Prodávalo se opravdu po celém světě vyjma Severní Ameriky: v Evropě, Africe, Asii včetně Japonska i Tichomoří a Austrálii. V zemi vycházejícího slunce si jej kupovali hlavně třicátníci.

Youngtimer?

Přeživší auta většinou nebývají v dobrém stavu, protože dřela do úmoru. Kangoo vždy začalo reznout od prahů dveří a podběhů. Tiché a spolehlivé motory ale moc nežraly. Po luxusnějších specifikacích a limitovaných edicích navíc začíná být sháňka. Speciálních sérií bylo samozřejmě nepočítaně, jmenovaly se Tahiti, for you, Montana, Oasis, Pampa, Ice, Alizé... Je to k nevíře, ale první Kangoo dospělo do věku youngtimerů.

Zdroje: Auto World Press, Wikipedia, Data SDA, Fiat do Brasil, diseno-art.com, Auta 5P, Renault.com, motoresapleno.com.ar, CD-ROM Autorevue 98, netcarshow.com, archiv auto.cz

Foto: Renault

Aleš Dragoun
Diskuze (11)

Doporučujeme

Avatar - KubikCv
16. 12. 2020 19:31
Re: Kangoo je láska
Je to nezmar, myslím,že úspěšnější než kdysi Renault Express/Rapid. Na kompaktní rozměry je skvěle prostornej.
Avatar - KubikCv
16. 12. 2020 19:26
Re: Re: Berlingo
Ano, kdysi jsem byl s kamarádem ve při :D Nevěřil,že první Berlinga měly sklápěcí sedačky jako tehdejší Caddy mk2. Několik jsem jich naživo viděl http://www.reezocar.com/…ES348423072.html
27. 11. 2020 17:29
Kangoo je láska
Renault Kangoo máme doma už skoro 18 rokov, kúpené nové po facelifte s 1,5 dCi 60 kW v skoro plnej výbave Privilége a síce som si nikdy nemyslel, že práve takéto auto a ešte k tomu Renault vydrží doma tak dlho. Určite by bolo zaujímavejšie mať ako sused doma Accord Coupe alebo takmer hocičo iné, ale za tie roky neprišiel väčší dôvod sa s Kangom rozlúčiť.

Čo sa za ten čas dvakrát pokazilo, bol alternátor a dvakrát sa už menili aj brzdové kotúče, inak len veci okolo pravidelného servisu.

Vyzerá, že za oba problémy môže nepravidelné používanie auta. Prvú polovicu jeho života ho mal otec, ktorý býva v meste s dobrou sieťou MHD, takže auto jazdilo hlavne cez víkendy a na dovolenky.

Druhú polovicu života ho mám ja a tiež ho nepravidelne využívam, keďže môžem využívať služobné auto aj mimo práce.

Občas ale príde veľmi vhod na práce okolo domu, na odvoz vecí na chatu alebo len tak. Pozriete sa na ten jeho usmievavý kukuč a nemôžete ho dať len tak preč. Načo aj, keď by ste zaň dostali už len zopár šupov a pritom má klímu, vyhrievané sedačky, hmlovky, elektrické sťahovanie okien aj 4 airbagy a čo je dôležité - nízku spotrebu a motor so živým prejavom pri poskakovaní po meste. Asi ho už s láskou doopatrujem :) A tajomstvo na záver: stále ho nájdete na moje.auto. a aj naopak - na aute nálepku moje.auto zo zrazu v 2007. :)
27. 11. 2020 17:08
Re: Re: Berlingo
První generace to měla jinak. První roky nemohla mít, až po cca 3 letech na pravé straně, a o něco později i na levé. Ale začátek byl jen přední dveře.
27. 11. 2020 15:50
Re: Berlingo
Tiež sa mi zdá, že hej. Ale možno úplne prvé modely boli len s jedným párom dverí. Dnes sa už ťažko dopátrame ako presne to bolo.