Řídili jsme BMW 635CSi. Je to skvělý bavorák ze staré školy

V lednu 1976 vyvstala potřeba nahradit již pár let nevyráběné BMW E9, a tak se představila nová řada 6, první toho jména. Nabízela se pouze jako dvoudveřové kupé.

Její výroba neprobíhala v Mnichově, ale v Dingolfinu, a to docela dlouho. Úplně na počátku ale stavěl karoserie pro BMW Karmann.

Design navazoval na předchůdce, celkově je ale auto vyšší, aby se prý zákazníkům do něj lépe nastupovalo. Vysokým dojmem však kupé nepůsobí, naopak mi přijde dost nízké. Narozdíl od E9 má ale E24 už i B-sloupek, aby byla karoserie tužší, okna jsou ovšem stále bezrámová.

Jako základ pro elegantní kupé posloužila platforma ze sedanu řady 5 generace E12. Později se v rámci modernizace začala používat podlahová plošina z novějšího sedanu E28, ale na první pohled změnu nepoznáte. Spíš máte šanci odhalit jiné světlomety, které kupé dostalo v roce 1987.

Řídili jsme BMW 730d generace E38. Tahle legenda devadesátek je i dnes parádní auto

Bílá barva tomuhle bavoráku sluší hodně, stejně jako polepy ve stylu značky Alpina a pavučiny od BBS s širokými gumami. Krásným dobovým doplňkem je pak malý černý spojler na hraně kufru.

Precizní interiér

Auto je velmi dobře vybavené, okna včetně střešního se ovládají elektricky. "Naše" kanadská verze má trochu jiná, širší kožená sedadla, než jsem kdysi zažil v evropské variantě. Pořád mají ale velmi dobré boční vedení a prodlužovatelný sedák, takže si tu přímo libuji. Vzadu jde spíše o nouzová místa.

Přístroje na palubce jsou orientovány směrem k zornému poli řidiče, jak je u BMW zvykem. On je přeci tím nejdůležitějším článkem vozu - alespoň by měl být. V E24 se také objevil kontrolní systém celého auta s diodami, který indikuje nějaký problém.

Volant je velký a kulatý s poměrně tenkým věncem a velmi příjemně se drží, nechybí mu možnost podélného nastavování. Působí to ovšem retro dojmem, stejně jako kartáčový překryv kulisy ruční brzdy. Dodnes tu ale vše funguje a celé auto působí naprosto precizním dojmem.

Řídili jsme Audi S4 Avant B6. I dnes je to úžasný sleeper

Žralok E24 je klasickým BMW s řadovým, samozřejmě atmosfericky plněným šestiválcem vpředu a pohonem zadních kol. Tu přezdívku získal díky tvaru přední části, která svým zkosením opravdu připomíná mořského predátora.

Základním modelem byla verze 628, nad ní existovaly postupně 630CS a 633CSi, ale vrchol nabídky tvořil motor o objemu 3,5 litru. Ten se projevuje nádherně temným zvukem. Jde o dunění, ale zní zkrátka důstojně, jako velký motor v pořádném autě.

Jak jezdí?

Musím se přiznat, že já sám už v BMW 635CSi sedím podruhé, ale opět mám možnost vyzkoušet automatickou převodovku. V tomto případě jde o třístupňovou ZF, později stejná firma dodávala automatický čtyřkvalt. V obou případech však převodovka řadí hladce a jemně a pokud je v pořádku, nijak vás její práce za jízdy neruší.

Pokud sepnete režim Sport, přizpůsobí se její chod dravější jízdě, motor se více vytáčí a změny rychlostních stupňů probíhají rychleji. Najednou mám pocit, že je to úplně jiné auto. Při sešlápnutí pedálu plynu až na podlahu se vyburcuje každý kůň, který v motoru je. Pak vám mnichovské kupé dopřeje i adrenalinové zážitky.

Velmi dobře u E24 funguje podvozek a o zpětnou vazbu vás neokrade ani posilovač ZF, kterým je vybaveno řízení. Šestka dokáže jezdit klidně a příjemně, ale také se umí proměnit v auto, kterému šlápnete na krk a ono začne být dost dravé. A vy s tím nemáte problém, protože řízení funguje naprosto precizně a přesně bez jakékoliv prodlevy.

Řídili jsme Opel Kadett GSi 16V. Je to úžasná připomínka, jak auta bývala bezprostřední

Jistotu vám dodají i citlivé kotoučové brzdy s vnitřním chlazením na všech kolech. Pokud by všechna sportovní auta reagovala takto, neměli bychom nikdy co kritizovat...

Konec pro první BMW řady 6 přišel v dubnu 1989. Do té doby bylo vyrobeno 86.216 aut. Nástupce se stejným jménem se objevil až v roce 2004 a dostal tehdy interní označení E63.

Mezeru mezi těmito kupé tehdy zaplnila řada 8, která ale nebyla nikdy považována za následníka E24.

Mimochodem, všimli jste si, že šestka se stala hlavním autem v kriminálním seriálu Der Bulle von Tölz (u nás Big Ben)? Údajně to bylo proto, že do jiného auta se kvůli svým proporcím komisař Berghamer zkrátka nevešel. Při průjezdech v podhůří alp vypadalo mnichovské kupé opravdu skvěle. A vlastně bych si dovedl živě představit, že ho mám doma. Je totiž právě takové, jaké by dle mne mělo starší BMW být - s atmosférickým šestiválcem, který pohání jen zadní kola a se skvělým klasickým vzhledem. A samozřejmě také proto, že výborně jezdí, což považuji u BMW za asi vůbec nejdůležitější vlastnost. I v dobových testech jej novináři označovali za skoro perfektní...

Za možnost otestovat klasické bavorské kupé děkujeme týmu Veteráni na Truc.