Alko kalkulačka
Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Rozhledny Pardubického kraje: Převažují novodobé stavby!

Svět motorů Svět motorů 11. 9. 2021 • 11:43
18
Zobrazit náhledy (18)
Rozhledna Anderlův Chlum Rozhledna Anderlův Chlum Rozhledna Anderlův Chlum Současná podoba rozhledny na Suchém vrchu připomínající hřib je ze 60. let, sousední „replika“ bývalé chaty (ubytování, stravování i wellness) z roku 2012 Rozhledna na Suchý vrch Tyršova rozhledna v Žamberku byla postavena podle stejných plánů jako rozhledna Hýlačka v Táboře, která shořela v roce 2012 Zajímavě pojatý kovový vysílač mobilního operátora (Zuberský kopec u Trhové Kamenice) dobře zapadá do krajiny Zuberský kopec Stezka v oblacích ve skiareálu Dolní Morava je jeho hlavní letní atrakcí a zaujme nejen výhledy, ale i různě propletenými chodníky Stezka v oblacích Ze dvou věží kostela Nanebevzetí Panny Marie v Chrudimi je přístupná při některých akcích a po domluvěpouze ta severní Kostel Nanebevzetí Panny Marie Muzeum dýmek

Pardubický kraj má velmi rozmanitý reliéf a tomu odpovídá i jeho současná „nabídka“ rozhleden. Novodobé jednoznačně převažují.

Do začátku 21. století byl počet rozhleden v Pardubickém kraji hodně skromný. Ty, které mají delší historii, se dají spočítat na prstech jedné ruky, a navíc geograficky nejsou daleko od sebe. Lázek/Lanškroun, Tyršova rozhledna/Žamberk a Suchý vrch, to je historický rozhlednový trojúhelník v tomto kraji. Shod mezi nimi je ale mnohem víc. Všechny vznikly na začátku 30. let minulého století. Bohužel rozhledna na vrchu Lázek není aktuálně přístupná, ale z dominantního vrcholu (715 m n. m) Zábřežské vrchoviny je výhled také parádní.

Další dvě rozhledny spojuje nejen doby výstavby (1932), ale i to, že se jim dostalo pojmenování po zakladateli Sokola – Tyršovi. Dřevěné stavbě s kamennou podezdívkou na kraji Žamberku hned po výstavbě, betonové věži u Kramářovy chaty, která vzhledem oprávněně připomíná vodojem, až v 50. letech.

Rozhlednová expanze do dalších částí kraje nastala až po roce 2000, kdy jich bylo postaveno téměř 30! Před přelomem tisíciletí přibyla jen jedna rozhledna, na Andrlově chlumu nad Ústí nad Orlicí. Současná kovová věž sloužící k rozhledu i pro mobilní operátory a spoje měla ale dřevěné předchůdce. První vyhlídková stavba s výškou 30 m existovala v letech 1905 až 1918 (shořela). S její nástupkyní je spojen vznik sousední a dodnes existující stylové restaurace Hvězda, a když budete mít štěstí, trefíte se do nějaké tamní gastroakce (zvěřina apod.). Z Ústí nad Orlicí sem pojedete po trase tradičního automobilové závodu do vrchu Ústecká 21, ovšem reportážní Škoda Enyaq není typem vozu, se kterým by se dala zkoušet závodní trasa, i přes jeho razantní akceleraci. S plně elektrickým SUV bychom mohli dojet k více než polovině ze všech rozhleden v Pardubickém kraji, ovšem „bohužel“ pro SUV vesměs po dobrých silnicích. Více než terénní schopnosti jsme tedy prověřili dojezd (dobrý) a četnost a funkčnost nabíječek (horší).

Až na výjimky se u „pardubických“ rozhleden moc nezapotíte, i když lanovku můžete využít jen jednou (Stezka Dolní Morava), výtah nikde. Jen u osmi (Terezka, Pastýřka, Kozlovský kopec, Suchý vrch, Křížová hora, Val) musí návštěvníci zdolat více než sto schodů, přičemž nejvíce jich vede na Andrlův chlum (183) a Zuberský kopec (184).

Tři z nových rozhleden vznikly po dohodě Sdružení obcí Toulovcovy Maštale. Všechny kombinují dřevo a kov. Nejdříve byla postavena Toulovcova rozhledna u Jarošova (2001), druhá v pořadí byla Terezka u Proseče (podle spisovatelky Terezy Novákové) a třetí Borůvka. Právě ta je nejzajímavější na pohled. Díky dobře vybraným lokalitám i přes „střední“ výšku poskytují perfektní rozhled.

Architektonicky vydařených rozhleden je v Pardubickém kraji více, kromě proslulé trojúhelníkové „Báry“ například Vojtěchov u Hlinska nebo Strážný vrch, symbolizující výztuže hornické štoly. Unikátní je rovněž betonová rozhledna Křížová hora u Červené Vody.

Mezi rozhlednami mají výjimečné místo „stezky korunami stromů“. Ta v Dolní Moravě, což je nejvýchodnější výspa Pardubického kraje, nese oprávněně název Stezka v oblacích. Jako všechny ostatní „stezky“ je bezbariérová, a hlavně díky různým atrakcím (průlez rukávem, lanové chodníky, tobogan) poskytuje k výhledu zábavu i poučení o přírodě.

Věže kostelů, radnic, hradů a zámků

Takřka parita je v Pardubickém kraji mezi počtem rozhledem a přístupných městských, hradních, zámeckých a kostelních věží. Jedna k jedné to však není fakticky, protože rozhledny jsou sezonně a někdy i celoročně přístupné, zatímco u věží – zejména kostelů – je to složitější. Takřka vždy je to možné při Noci kostelů, ovšem i když noční prohlídky jsou zajímavé, za výhledy se v noci většinou nechodí. Jednodušší to je, pokud jsou věže součástí hradních/zámeckých okruhů, pak přístupnost odpovídá jejich standardní sezoně.

Městské/radniční věže mají někdy jednoznačně stanovený provoz (Zelená brána Pardubice, Červená věž Litomyšl, Jevíčko), častěji se je třeba dohodnout v infocentrech. Neobvyklou možností je podívat se v Ústí nad Orlicí z věže Hernychovy vily, což je minimálně výškový vrchol prohlídky muzea s expozicemi (Pláničkův interiérový orloj, betlémy). Neobvyklou možnost poskytuje bývalá vodárenská věž Chrast, která je za denního světla volně přístupná celoročně!

Na rozdíl od rozhleden v jednom případě k pohledu na město lze částečně použít výtah (99 schodů, nebo 32 + výtah). Je to možné v Muzeu loutkářských figur v Chrudimi, kdy seznámení s jedinečnými expozicemi lze zakončit ve věži a poznat město z výšky. Jenom po svých se po 87 schodech dostanete novým vnějším kovovým točitým schodiště na vrchol vodojemu v Kladrubech nad Labem, odkud se můžete podívat shora na památku vybranou Unesco – Krajinu pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní.

Parkování do 150 m: Kladruby nad Labem, Barborka u Heřmanova Městce, Na Kopečku v Licoměřicích, Milada/Líchnice, Bojka, Zuberský kopec, Vojtěchov u Hlinska, Borůvka, Terezka, Toulovcova rozhledna, Kozlovský kopec, Andrlův chlum, Lázek, Mariánka nad Horní Čermnou, Tyršova rozhledna, Suchý vrch, Val u Králík

Lanovka: Stezka v oblacích

Skryté skvosty

Kaštanka v Nasavrkách: Přírodní památku Kaštanka těsně vedle náměstí v Nasavrkách tvoří na sto stromů kaštanovníku setého, přičemž prvních šest tu nechal nasázet kníže Auersperk již v roce 1776. Nejstarší strom, zvaný Knížák, má obvod kmene 534 cm a patří mezi nejmohutnější kaštanovníky jedlé u nás. Kaštanka je v parkové úpravě s lavičkami a prolézačkami pro děti a volně přístupná.

Muzeum celnictví: Východočeský památník celnictví v Králíkách představuje dějiny celnického řemesla již od starého Egypta, ovšem stejně jako o celnících je expozice také o pašování a pašerácích. Poslechnout si můžete i unikátní zvukové záznamy příslušníků finanční stráže a pašeráků v doby první republiky. Dobové fotografie připomenou i nedávnou historii, celní službu a pašování za socialismu.

Úzkokolejka Mladějov: Expozice železniční, silniční, zemědělské a stavební techniky v bývalém šamotovém závodu zpracujícím žáruvzdorný jíl se mění na unikátní technický skanzen. Největším zážitkem nejen pro děti jsou muzejní jízdy výletních vlaků tažených původními parními lokomotivami z let 1918 a 1929 po úzkokolejné trati (600 mm) zvlněnou krajinou Českomoravské vysočiny.

Muzeum dýmek: Expozice v historickém roubeném domku na náměstí v Proseči, která byla v minulosti hlavním centrem dýmkařství v Čechách, umožňuje díky technickému řešení si zblízka prohlédnout na 300 dýmek od různých prosečských výrobců (bylo jich až 16), a k tomu i vzácné exponáty z celého světa. Muzeum doplňuje výstava historie Prosečska (dobové oblečení, nádobí, keramika, sklo, osobnosti – mj. spisovatelka Tereza Nováková).

Autor: Tomáš Pudil

Související články

Témata

Bazar

Kupte nebo prodejte auto za nejlepší ceny
Vložit inzerátZobrazit nabídku
Články odjinud