Rozhovor s Ewou Farnou: Už netropím hlouposti

Potkali jsme se v zákulisí akce Zlatý večer motoristického sportu, na které Ewa Farna vystupovala se svou kapelou. Jelikož nebylo času nazbyt, museli jsme si najít chvíli na společné povídání mezi účinkováním jedenadvacetileté ženy na pódiu. Po akci totiž odjížděla na koncertní turné do Polska.

Jaký máte vztah k automobilům?

Výrazně pozitivní.

Čím se to projevuje?

Právem je považuji za druhý domov. Od dvanácti let totiž cestuji v dodávkách nebo větších osobních vozech na koncerty, takže s auty už desátým

rokem žiji. A jak šel čas, udělala jsem si také řidičský průkaz.

Co děláte, když neřídíte?

Za doby školní docházky jsem se na cestách snažila učit, abych dohnala zameškanou látku. Teď už čtu jen minimálně. Pokud neřídím, nemám

problém spát, pouštět si muziku nebo se dívat na filmy. Obdivuju kluky z kapely, kteří si vezmou počítač a během cesty na koncert jsou schopni stříhat video.

Zpíváte si ve voze?

Moc ne, jen se při cestách na koncert rozezpívávám. Jinak prý klukům z kapely stačí to, co předvedu na pódiu. Takže si většinou zpívám, jen pokud jezdím sama, a k tomu si pouštím rádio.

Máte oblíbenou stanici?

Na cestách můžu jakoukoliv muziku. Když se pohybuji po Praze, mám naladěný Radiožurnál a snažím se poslouchat, co se děje v Česku i v zahraničí.

Kolik kilometrů nacestujete ročně?

Snažím se jezdit za rodiči do Vendryně, což je čtyři sta kilometrů, ale poslední dobou používám na tohle cestování vlak. Když to sečtu za rok dohromady, vychází mi šedesát až sedmdesát tisíc kilometrů.

Když řídíte, ráda u toho řadíte?

Na delší cesty preferuji automat. Pokud jezdím po Praze a ještě k tomu v dopravních zácpách, mám raději klasickou převodovku. Dává mi to pocit, že

se jen nevozím.

Máte oblíbený typ vozů?

Nejraději větší a rozměrnější. Vyhovují mi SUV, protože jsou na cestování pohodlnější a vejde se do nich spousta věcí, které potřebuji.

Zastavují vás policisté?

Moc často ne. Jenom když jedu rychleji, než se má. Většinou to bývá v místech, kde se mění omezení rychlosti a já mám zafixován předchozí stav. Bývá to ale vždy jen o několik kilometrů více. Nejsem závodník a nerada riskuji. Když musím platit pokutu, bývám pokorná a neprotestuji.

Když jste zmínila riziko, vzpomenete si ještě na svou velkou havárii z května 2012?

Nerada se k tomu vracím. S odstupem času si uvědomuju, že jsem dostala dost důrazné varování, které se naštěstí obešlo bez následků na zdraví. Od té doby mám v sobě určitý blok, který mi nedovoluje dělat za volantem hlouposti.

Takže už žádné kaskadérské kousky?

Dostala jsem nabídku zúčastnit se školy smyků, což asi využiju. Pod dohledem instruktorů dobrá zkušenost, která se v běžném provozu neztratí.

Vyrůstala jste na česko-polském pomezí. Je rozdíl řídit v Polsku a České republice?

U našich sousedů jsem toho moc nenajezdila. Ony jsou tam ve srovnání s našimi přece jen o poznání horší cesty.

Co nemáte ráda na českých silnicích?

Řidiče předjíždějící jinak, než jak to nařizují předpisy. Ať už je to zprava nebo ve městě napříč několika jízdními pruhy. Vůbec nejhorší je, když u toho nedávají blinkr. Také si myslím, že spousta šoférů používá klakson k uspokojení vlastního ega, ne jen k nutné potřebě. A co mě dokáže spolehlivě vytočit? Dva kamiony vedle sebe na dálnici, když jeden jede devadesátkou a druhý 91 km/h.

Používáte zrcátko v autě jen ke správným účelům, nebo také k těm ženským?

Za jízdy jen tak, jak se má. Když ovšem někam přijedu na poslední chvíli, v zaparkovaném autě si zkontroluji, zda jsem správně nalíčená, a případně to doladím.

Lákala vás jízda na motorce?

Jednou jsem se nechala svézt na harleyi. Bylo to hezké, ale na můj vkus je tenhle způsob dopravy nebezpečný.

Dávají vám muži najevo, že jim vadí žena za volantem?

Nemyslím si, že řídím tak špatně, aby to museli řešit. Naopak řada žen řídí podle mého názoru solidně. Takže bych to tolik negeneralizovala.

Řídíte lépe vy, nebo váš partner?

Určitě on. Jeho tatínek je navíc učitelem autoškoly, takže dostal správné základy. Podobně jako je dával můj tatínek mně.

Jak se to projevovalo?

Vozil mě po koncertech, protože mě nechtěl nikomu svěřit a rád měl situaci pod kontrolou. Možná jsem od něj něco okoukala. Autoškolu se mi povedlo zvládnout napoprvé. Dělala jsem ji tady v Praze, abych se naučila pohybovat v hektickém prostředí a provozu. Rozhodně to nebylo na škodu.

Zamlouvají se vám nejrůznější technické vymoženosti, kterými jsou současná auta vybavena?

Přiznávám, že mi spousta vychytávek zpříjemňuje život. Jenže nedávno jsem si vyzkoušela automatické parkování a nemám k němu velkou důvěru. Takže ano, líbí se mi, ale některé věci v autě raději zvládám sama.

Ewa Farna

• Narozena: 12. 8. 1993 v Třinci
• Povolání: zpěvačka, skladatelka
• Stav: svobodná
• Národnost: polská, státní občanství ČR
• Bydliště: Praha, Vendryně (Třinec)
• Vydaná alba: Měls mě vůbec rád (2006), Sam na sam (2007), Ticho (2007), Blíž ke hvězdám (2008), Cicho (2009), Virtuální (2009), Ewakuacja (2010), Ewa „18“ Live DVD (2012), Ewa „18“ Live CD (2012), (W)inna? (2013), Leporelo (2014)
• Úspěchy: Vítězka Evropského festivalu mládeže v Polsku (2005), Objev roku v Českém slavíku (2006), Platinová deska za album Měls mě vůbec rád (2007), Platinová deska za prodej alba Ticho (2008), Historicky nejmladší zpěvačka, která vyrazila na samostatné koncertní turné po České republice (2008), Zpěvačka roku (Ceny Anděl 2009), Třetí v Českém slavíku (2008-2012 a 2014)