General Motors končí s vodíkem. Byl přitom první, kdo jej použil v autě
Nikdy v historii nebyla tak široká nabídka automobilových pohonů jako dnes. Vedle všemožných hybridů, motorů spalujících benzin, naftu či LPG a elektromobilů si mohou zájemci koupit také auta na vodík. Bohužel takových lidí moc není, a proto vodík přichází o dalšího stoupence.
Vodík jako palivo pro automobily to poslední dobou nemá lehké. O jeho světlé budoucnosti se mluví už dekády, dnes mu ale věří jen pár automobilek. Donedávna mezi ně patřily i Renault a Stellantis, obě uvedly produkční modely, ale letos tyto projekty ukončily. Teď se do klubu přidává i americký General Motors, který je přitom vodíkovým průkopníkem.
První vodíkový vůz největší americké automobilky vznikl už v roce 1966 a nesl tehdy přímo logo GM, místo některé ze známých ikonických značek pod něj spadajících. Kompaktní dodávka začala vznikat v roce 1964, kdy se GM rozhodlo věnovat vývoji elektromobilů a vodíkových vozů. Baterky se podařilo vměstnat do prototypu Chevroletu Corvair, který dostal nové jméno Electrovair. Pro výrazně větší vodíkovou techniku bylo potřeba většího vozu, a tak byla využita karoserie dodávky GMC Handi-Van.
Nejvíce místa v prvním vodíkovém voze na světě zabraly dvě obrovské nádrže za druhou řadou sedadel. V jedné byl kapalný vodík a v druhé kapalný kyslík, zatímco dnes produkční vodíkové vozy využívají plynný vodík a kyslík si berou z okolního vzduchu. Palivový článek pocházel od Union Carbide a ve voze byly také baterie a spousta další potřebné techniky. Výsledek vážil přes 3,2 tuny a jen pohon si z toho zabral přes 1700 kg. Na 60 mil GM Electrovan zrychlil za asi půl minuty a ujel kolem 150 kilometrů.
Není tedy divu, že se do produkce nikdy nedostal, a to samé potkalo i další, výrazně nadějnější projekt. General Motors Hy-wire z roku 2002 byl konceptem vodíkového vozu, kde se celý pohon vměstnal do skateboardového podvozku. Díky tomu bylo auto schopné výměny karoserií na přání a GM ukázalo hned několik verzí, včetně MPV a sporťáku. Nešlo navíc jen o nehybný koncept – vůz opravdu jezdil a GM jej dokonce půjčilo i pár vybraným novinářům.
Jenže ani Hy-wire se v sériový model nikdy nepřetavil, a to samé platí pro celou řadu dalších prototypů, které americká automobilka ukázala. Některé nesly i logo Opelu, včetně MPV Opel Hydrogen3, postaveného na základě MPV Zafira. Jedno auto s vodíkovou technikou GM se však přeci jen do výroby dostalo.
Loni uvedená Honda CR-V e:FCEV totiž využívá palivové články a další komponenty od GM, se kterým má japonská značka rozsáhlou spolupráci. Nebo spíše měla, protože letos se Honda rozhodla pokračovat ve vývoji vodíkových pohonů sama a na rok 2027 chystá novou generaci palivových článků.
General Motors mezitím oznámil, že končí s vývojem vlastních vodíkových technologií, na což měl společnost nazvanou Hydrotec. Nešlo zde jen o vývoj pohonů pro automobily, ale také pro náklaďáky a specializovanou techniku. Vodík ale GM plánovalo také jako úložiště energie, třeba u dobíjecích stanic pro elektromobily.
Důvody konce jsou zřejmé a stejné jako u všech jiných projektů. Podle GM jsou náklady příliš vysoké, infrastruktura v podstatě neexistuje a zájem mezi uživateli je velmi nízký. „Cesta k dosažení udržitelného byznysu s palivovými články je dlouhá a nejistá,“ stojí v prohlášení amerického koncernu. Místo toho se bude GM více soustředit na pohony, o které je mezi zákazníky zájem. Což může znamenat elektromobily, ale dnes spíše hybridy.
Překvapivě to ale není úplný konec vodíkových projektů pod GM. Automobilka stále věří, že vodík má budoucnost u specializovaných odvětví, například u těžké techniky – třeba v důlních strojích, v místech, kde není možnost postavit dostatečnou dobíjecí infrastrukturu. Pokračuje i společná výroba vodíkových generátorů s Hondou.
Zdroj: GM, zdroj fotek: GM, zdroj videa: Toyota
