S vodíkem končí další evropské automobilky. Několik modelů už přitom prodávaly
Palivové články na vodík se zatím v osobních autech příliš neuchytily, větší budoucnost je jim souzena v modelech užitkových. Jenže i tyto plány dostaly zásadní ránu: vývoj totiž po Renaultu ukončuje také koncern Stellantis.
Vodík je stále některými automobilkami považován za jedno z paliv budoucnosti. Jakmile se podle nich vyřeší problémy s infrastrukturou a cenou výroby zeleného vodíku, přijde jeho čas. Podporu má hlavně u Toyoty a Hyundai, ale věří mu třeba i Honda, BMW nebo General Motors.
Věděli jste ale, že vodíkové vozy už dnes má i Stellantis? Jenže ten změnil názor a ohlásil, že s vodíkem končí. Důvodem je právě zmíněná špatná infrastruktura a vysoká cena paliva samotného a tedy i provozu podobných vozů. Zmíněny byly ale také vysoké náklady na vývoj takových vozů, o které přitom není velký zájem. „Trh s vodíkovými vozy zůstává stále velmi okrajový, bez naděje na ziskovost ve střednědobém horizontu,“ řekl k tomu šéf Stellantisu, Jean-Philippe Imparato.
Firma se místo toho zaměří na vývoj hybridních a elektrických vozů, o které je větší zájem. Změna se nedotkne ani zaměstnanců továren ve francouzském Hordainu a polských Gliwicích, kde se vodíkové modely vyrábí. Montovat se místo toho budou jinak elektrifikované vozy, takže o práci nikdo nepřijde.
Stellantis vodíkovým pohonem osadil svou řadu dodávek. V produkční verzi se už v roce 2021 ukázaly ty ve střední velikosti pod několika značkami. Opel Vivaro-e Hydrogen, Citroën ë-Jumpy Hydrogen i Peugeot e-Expert Hydrogen vpředu mají elektromotor s permanentním magnetem, který nabízí výkon až 100 kW a 260 Nm točivého momentu. Energii jim, vedle 10,5 kWh baterie, měl dodávat hlavně vodíkový palivový článek s nádržemi na 4,4 kg vodíku. Čistě na vodík měly vozy ujet přes 400 kilometrů, ale několik desítek jich zvládly také na baterii.
O tři roky později se začaly vyrábět také vodíkové varianty největších dodávek koncernu. Peugeot Boxer, Citroën Jumper, Fiat Ducato i Opel Movano dostaly podobnou techniku, přičemž elektromotor posílil na 110 kW. Baterie zůstala stejná, i větší modely měly ujet kolem 400 kilometrů na vodík.
Užitkové vozy na vodík měl krátce v nabídce také konkurenční Renault. Jeho velká dodávka Master dostala palivový článek a nádrže na 6,4 kg vodíku, které si vozila spolu se článkem na střeše, zatímco 33 kWh baterie zůstala v podlaze. Vůz vznikal ve společném podniku Hyvia, který Renault založil společně s americkou firmou Plug. Jenže v únoru Hyvia vstoupila do likvidace, a důvody pro to byly stejné jako uvedl Stellantis.
Zdroj: Stellantis, zdroj foto: Stellantis, zdroj videa: Toyota
