Srovnávací test: Alfa Romeo 159 2.4 JTD vs. Audi A4 2.0 TDI vs. BMW 320d vs. Lexus IS 220d vs. Mercedes-Benz C 220 CDI

Volba z pětice představených automobilů většinou trápí ty, kteří hledají víc než sumu užitných vlastností vážených cenou. Podobně jako u elegantních, pohodlných a výkonných jachet nebo moderně řešených, byť ne ve všech ohledech nejpraktičtějších domů jde především o symbol postavení majitele. Ten si ovšem nechce nechat ujít nic z dynamického potenciálu moderních vznětových motorů: vždyť tři z pěti zkoušených vozů nabízejí točivý moment 400 N.m. Vyjdeme-li ze základní ceny kolem milionu korun, vykrystalizují zde představené specifikace.

K tradičním a nejvážnějším konkurentům sedanu Mercedes-Benz C patří jeho krajané, BMW 3 a Audi A4. Pro nekonformní osobnosti a ctitele jižanského stylu tu máme Alfu Romeo. Kdo se zamyslel nad dlouhodobou expanzí lexusů v USA a ztratil důvěru k evropské produkci, ten se bude zajímat o pohledné a evidentně pečlivě zpracované IS 220d. Ring je volný, rozhodčí připomíná, že souboj bude probíhat v duchu fair play a ve třech kolech.

Nejdříve se zaměříme na praktičnost porovnávaných automobilů. Mercedes-Benz C ve srovnání s předchůdcem vyrostl takřka ve všech směrech. Když se posadíte do pohodlných předních sedadel, natáhnete si nohy, změříte místo nad hlavou a přezkoumáte dosažitelnost ovladačů, nejspíš se vám vybaví Audi A4, bez větších změn vyráběné od roku 2000. Oba tyto vozy totiž bodují velkorysou prostorností a pozorností věnovanou pohodlí posádky vpředu.

Jenže vzadu se dojmy z VIP salonku rychle rozplynou a náhle si připadáte jako cestující třetí třídou. V céčku sice není tak extrémně těsno jako za řidičem lexusu, nicméně i v alfě romeo se uvelebíte pohodlněji než v mercedesu. Zapomněla snad celosvětově nejstarší továrna na automobily na to, že nejčestnější místo v sedanu má být vpravo vzadu? Firmy vůbec poslední dobou přesouvají pozornost k neúplným rodinám, bezdětným párům nebo singles. Zřejmě předpokládají, že většina kupujících nakonec ocení spíše větší zavazadelník nebo elegantnější vzhled siluety, docílený klesající linií střechy.

Předsudky je třeba bořit, a tak vás zveme do BMW 3. Čekali byste u značky dlouhodobě orientované na sportovní zážitky zadní sedadla „o půl čísla“ větší než má „tradičně usedlý“ mercedes-benz? V bavoráku zůstalo dost místa také v příčném směru, tedy pro ramena a lokty. Nechybějí ani příjemné opěrky.

Nejvíce zavazadel naložíte do mercedes-benzu a audi. První vítězí objemem, druhý užitečnou hmotností. Nejhorší výsledky v obou kritériích najdete v lexusu. Jen o chlup lepší alfa se zase kvůli krásnému hladkému pozadí vzdala madla, a tak se při otevírání víka zavazadlového prostoru skoro pravidelně ušpiníte. Nepotěší ani vyšší poloha nakládací hrany. IS a 159 dobře poslouží golfistům, nikoli však těm, kdo ke sportování potřebují rozměrnější nádobíčko.

Mercedes-Benz byl dlouho kritizován za dosti strohou standardní výbavu, příliš neodpovídající nemalým základním cenám. Nové cé sice ještě nemá tak štědré věno jako je zvykem v patricijské rodině Lexusů, přesto si vůz citelně polepšil. Audi má položky komfortní výbavy nastaveny poměrně příznivě, přežívají však výjimky, například předražená osmnáctipalcová kola z lehkých slitin. Připlácet je třeba hlavně u BMW a Alfy Romeo. U obou musí zájemci o dvouzónovou samočinnou klimatizaci sáhnout hlouběji do kapsy. Na BMW je nejzřetelněji vidět zacílení na mladou, technologií a elektronikou odkojenou generaci. Ta nejspíš nebude mít problém s ovládáním iDrive. Bavorák se kvalitou orientuje na lexus, oba však působí přetechnizovaně.

Je však třeba ocenit snahu o polidštění designu. V této disciplíně hraje Alfa Romeo tradičně první housle. Například místo obvyklých hladkých ploch z leštěného hliníku Italové sáhli po vroubkování, velmi se nám líbilo vykrojení přístrojové desky, která dokonale obepíná řidiče i spolujezdce. Navíc si tu nikdo neotlouká kolena. Teprve po několika kilometrech se počáteční nadšení rozplyne a uvědomíte si nepříliš praktické rozvržení ovládacích prvků. Navíc se sedí dost vysoko, sedadla jsou měkká, v zatáčkách neposkytují tělu patřičnou oporu a ani tlumení nerovností není valné.

Druhé kolo trojboje sleduje chování motorů a jízdní vlastnosti. Mercedes-Benz C 220 CDI přenáší výkon na zadní kola, stejně jako lexus a BMW. „Cédéíčko“ běží vyrovnaně a kromě váhavějších startů působí velmi pozitivním dojmem. BMW má sice papírově slabší zdvihový objem a výkon, nicméně těží z nevysoké hmotnosti a optimálního zpřevodování, takže se z místa odpíchne svižněji. Proti stuttgartskému soupeři se ovšem chová o něco hlučněji. Do role favorita jej pasuje hlavně schopnost táhnout bez znatelných výkyvů odspodu až do nebes při asketické spotřebě 6,3 l na 100 km.

Úsporností BMW trumflo dokonce i vyhlášeného abstinenta TDI, audi si to kompenzuje lepší pružností. Jeho startovní čára leží zhruba ve 2000/min. Z té vystřelí tak, jako by ani nemělo v rodném listě tak vysoké číslo. Přenos nemalého točivého momentu na přední kola probíhá bez větších problémů, korekce volantem jsou spíše symbolické. Stinné stránky skrývají kapitoly popisující jízdu na kluzkém povrchu, hlučnost a vibrace motoru.

Z řady čtyřválců se poněkud vymyká pětiválec JTD v Alfě Romeo. Jeho zdvihový objem 2387 cm³ však není příliš vzdálen lexusu (2231 cm³) nebo mercedes-benzu (2148 cm³). Italský elegán má nejsilnější svaly a i když neběží nijak potichu, rádi mu to odpouštíme pro zvučné naladění výfukové soustavy. Dvousetkoňové stádo se ale do cvalu dostává pomaleji než o 37 hlav skromnější spřežení ve službách BMW. K hlavním handicapům podrážejícím jízdní vlastnosti 159 totiž patří vysoká pohotovostní hmotnost 1725 kg a jí odpovídající spotřeba, v testu ustálená na hodnotě 7,5 l na 100 km.

Lexus se ke srovnání dostavil s kratším či chcete-li rychlejším stálým převodem v rozvodovce (největší rychlost 215 místo 220 km/h). Přesto nenašel správnou odpověď na otázku akcelerace a skončil poslední. Neměli bychom ale opomíjet dobrou pružnost zrychlování. Ta je neodmyslitelnou součástí každého komfortně laděného vozu. Lexusu sluší též výtečně utlumený interiér.

Pohon zadních kol opět potvrdil talent ke sportovnímu vyžití osádky vozu. Díky standardnímu ESP se ani jeden z automobilů nedostal do nebezpečné situace. Mercedes-Benz C si připsal body za přesné a příjemné řízení, čitelné chování a dobré držení zvolené stopy. Komfort jízdy utrpěl snad jenom na kratších příčných nerovnostech.

BMW 3 v Mnichově naladili tak, abyste v něm mohli denně dojíždět do práce, ale přitom nemuseli obětovat výhody tvrdšího podvozku. Neplatí tu, že řidič jásá a všichni kolem jsou vytřeseni do bezvědomí. Řízení se jeví jako přesné, nicméně auto pokyny neposlouchá tak jako v případě mercedes-benzu. Posádka audi musí pamatovat na to, že řídí vůz s pohonem předních kol: nedotáčivost, nestabilita na vlhku, větší rázy přenášené do řízení. Pokud si uvědomíme, že proti audi stojí o tolik mladší konkurenti, nezbývá než smeknout nad stále vysokou úrovní poskytovaného komfortu.

Zájemci o lexus by si podle názoru techniků měli dvakrát rozmyslet volbu sportovního paketu, zahrnujícího též osmnáctipalcová kola. Automobil pak totiž dá pocítit snad každý kamínek. Nelíbilo se nám řízení, vazba mezi volantem a koly se zdá být příliš volná, zvlášť kolem středové polohy. Věříme, že podvozek lexusu skrývá nemalý potenciál, jenže bez důvěry v účinnost volantu a s nevhodně nastaveným pérováním z něj mnoho nepoznáte.

Ani zástupce Itálie nemá v těchto věcech čisté svědomí, podvozek příliš nefiltruje rázy od nerovností. Řízení zlepšilo naši prvotní rozmrzelost, je povedené a blíží se tomu nejlepšímu: mercedes-benzu a bavoráku. Na rozdíl od druhého zástupce pohonu předních kol, Audi A4, se alfa v zatáčkách chová výrazně poslušněji a čitelněji, dlouho zůstává neutrální.

Zhodnocení cenové úrovně není jednoduché. Alfa Romeo je na první pohled nejdražší. Musíme však započítat pro i proti: na jedné straně nejsilnější motor, na druhé rychlé stárnutí vozu, jehož lak je po pár tisících kilometrech otlučen kamínky až na plech. Je třeba připomenout i nadprůměrně rychlý pokles zůstatkové hodnoty vozu. Ocenění doplňkové výbavy se drží na úrovni nejlepších a nejrenomovanějších značek nebo dokonce výš!

Příznivé ceny, zvláště s ohledem na širokou základní výbavu, lákají do showroomů lexusu a mercedes-benzu, o něco dráž vychází BMW. Lexus má standardně vše potřebné a kdo se chce rozmáchnout, ocení cenově zvýhodněné pakety. Vzhledem k pověstné spolehlivosti japonské značky možná překvapí krátké servisní intervaly, prevence ale představuje jeden z klíčů k dlouhověkosti. Rozsahem poskytovaných záruk a pomalým poklesem hodnoty vyniká mercedes-benz a bavorák. Audi je morálně zastaralé, blíží se totiž konec jeho kariéry.

Těsný souboj má po shrnutí a sečtení výsledků jednotlivých měření a dojmů testovacího týmu vlastně dva vítěze. Třistadvacítka si před céčkem udržuje těsný odstup. Hlavní zásluhu na tom má perfektní podvozek a dynamika sehraného dua motor-převodovka. Navíc má BMW větší kouzlo pro mladou generaci, s níž třícípá hvězda koketuje s menším úspěchem.

Hodnocení:

1. BMW 320d

+ Jízdní agilita

+ Prostornost

+ Nejúčinnější brzdy

- Tvrdé pérování

- Riziko krádeže

- Pružnost zrychlení

2. Mercedes-Benz C 220 CDI

+ Vyspělá bezpečnostní výbava

+ Nejlepší řízení

+ Velkorysé záruky

- Dražší příplatky

- Riziko krádeže

- Tvrdší podvozek

3. Audi A4

+ Léty vyzrálá konstrukce

+ Pohodlná přední sedadla

+ Kvalita zpracování

- Omezená jízdní stabilita

- Slabé brzdy

- Vnitřní hlučnost

4. Alfa Romeo 159

+ Nejvýkonnější motor

+ Pohodlná přední sedadla

+ Atraktivní design

- Vyšší spotřeba a hlučnost

- Rychlý pokles hodnoty

- Oprýskávající lak, vrzající plasty

5. Lexus IS 220d

+ Kvalitní materiály a zpracování

+ Dobrá manévrovatelnost

+ Cena a výbava

- Stísněný interiér

- Vazba výbavy na drahé pakety

- Nejhorší akcelerace a pružnost

-ab/zv-