TEST Suzuki Swift 1.3 GLX MTA – Binární výpomoc

Testujeme robotizovanou převodovku MTA, pětistupňový manuál, který může vyvolávat atrofii svalů vaši levé nohy, jelikož pomocí elektro-hydraulické jednotky komandují spojku naprogramované algoritmy a impulsy. Ale než se překoušeme přes všechny její zuby a povíme si, co dělá dobře nebo špatně, zastavíme se na chvíli u jednotky, která ji zásobuje točivým momentem. Nemůžu jinak, protože tenhle malý motor je učiněný poklad.

Obvykle jsou benzinové agregáty s podobným objemem živé jako Homer Simpson u televize (tedy pokud nemluvíme o GSX 1300R Hayabusa) a představují potenciální zdroj nebezpečí, že při prvním předjíždění do kopce usnete nudou nebo po čelní srážce. Ne že by čas Swiftu – 12,5 s, potřebný k dosažení rychlosti 100 km/h, byl kdovíjak energický výstup, ale srovnejte to s výkonem Fabie 1,2 HTP (16,5 s) a máte celkem přesný obrázek toho, jak vypadají dva jiné světy. Malý čtyřválec přitom kromě čtyřventilového rozvodu nepoužívá žádnou sofistikovanou techniku a nominální otáčky 5800 ot./min. nejsou nijak závratné – 68 kW (92 k) ovšem nelze považovat za průměr.

suzuki malevozy testy | Zdroj: acz
 

Charakter třináctistovky prozrazují otáčky maximálního točivého momentu – 116 Nm dosahuje až při 4200 ot./min. To znamená, že do 4000 ot./min. se nic moc neděje a podle papírových předpokladů by se mohlo zdát, že na hraní máte jen 1600 otáček. Jak unáhlené. Ve skutečnosti vám omezovač dá po prstech až těsně před dosažením 7000 ot./min. a zvuk, který toto frenetické divadlo doprovází, vás donutí udělat si reprízu kdykoliv to půjde. A tím se dostáváme k převodovce.

Víte, když střídáte auta jako semilská alkoholová hvězda Čurda láhve od piva, moc vás toho nepřekvapí, ale když se miniaturní auto s „automatickou“ převodovkou umí rozjet na dvojku skoro na 100 km/h, nemůžete zůstat asertivní. Přitom dvojka je jeden z mála stupňů, který si ve srovnání s manuální převodovkou uchoval stejný převod (1,91 vs. 1,90). Jednička, trojka a pětka jsou výrazně lehčí (čtyřka zůstala), na druhou stranu finální převod v diferenciálu je zase těžší a vrací všechno zpátky. Skoro všechno. Ve srovnání s klasickou manuální převodovkou uděluje robotizovaná jednotka Swiftu shodnou maximální rychlost 175 km/h, při akceleraci na stovku ovšem ztrácí 1,5 s. Spotřeba se také nemění, průměr udávaný výrobcem (6,2 l) se nám však nepovedlo dosáhnout při prvním testu s manuální převodovkou, ani tentokrát. Hodnoty se moc neliší. Mimo město se pod 7 litrů dostanete snadno, ve městě potřebujete přibližně o 2 litry Naturalu 95 více. Výsledných 7,3 l není špatný výsledek, když vám musí být jasné, ve které polovině otáčkoměru se většinu času pohybovala naše červená ručička.

suzuki malevozy testy | Zdroj: acz
 

Dynamikou nezklamal ani tenhle Swift, ale jak je to s uživatelským rozhraním? Když si chcete uchovat náklonnost ke svému vozu, vyhýbejte se režimu Economy a tlačítku E, umístěném vedle kulisy volicí páky. Pochopitelně slouží k dosažení co nejnižší spotřeby a s lehkou nohou software řadí v rozmezí 1000 až 2000 ot./min. To by nebylo špatné, při popojíždění ve městě byste stejně nevolili jinou taktiku, problémem je však čas potřebný k řazení nahoru. Po pár metrech máte dojem, že digitální ústředna musí spojku vyšlapávat dvakrát, nejdříve nechá vyřádit jedničky a pak nuly. Je to značně frustrující, protože vám nepomůže ani prudší povel plynem, který je v té chvíli omezován elektronikou, kvůli eliminaci rázů a zbytečného prokluzu spojky. Když nechcete, aby se vám při jízdě pořád vybavovala slizká zvířátka s domečkem na hřbetu, nechte převodovku pracovat v běžném „déčku“. Připravte se však na to, že k dokonale hladké změně převodu budete muset pokaždé zlehka ubrat plyn. Pár křižovatek trvá, než se to naučíte, ale pak budete spokojeni.

Pochopitelně největší zábavu poskytuje sekvenční režim a slouží ke cti Suzuki, že jako v jedné z mála firem pochopili, kterým směrem se intuitivněji podřazuje. Při využívání brzdného účinku motoru je totiž přirozenější zapírat se rukama o předměty před sebou a pohyb, který přitom vykonává paže, trvá o maličko kratší dobu než při podřazování směrem dozadu. Druhou a třetí velkou pochvalu zasluhuje program řídicí jednotky, který používá meziplyny jako z učebnice motorsportu, a ani po dosažení omezovače vám nevnutí vyšší převodový stupeň. K úplné dokonalosti chybí převodovce MTA dvě věci. I v nejrychlejším režimu by potřebovala zkrátit dobu řazení o nějaké setiny a při faceliftu by mohla dostat řazení páčkami pod volantem. To nám ale nebrání napsat, že patří mezi nejlepší systémy svého druhu.

suzuki malevozy testy | Zdroj: acz
 

Než vyneseme finální verdikt, měl bych pro potenciální klientelu ještě něco. Pokud netrváte na robotizované převodovce, s motorem 1.5 VVT nabízí Suzuki i klasickou 4stupňovou automatickou převodovku. Dostanete nepatrně dynamičtější auto, ale s horší spotřebou a zaplatíte za něj o 40 000 Kč více. A to je u vozu, který slaví velký úspěch díky příznivým cenám, hodně velký příplatek. To je ale trochu zavádějící úvaha, hlavní otázka totiž zní: Vyplatí se investovat 25 000 Kč do převodovky MTA?

Závěr

Odpověď zní ano, i když zde máme několik „ale“. Aby vaše srdce patřilo povedené automatizované převodovce Suzuki, musíte spojkový pedál opravdu nenávidět. Swift se totiž profiluje jako levné a zábavné auto, ale systém MTA koupíte za 364 900 Kč pouze s nejvyšší výbavou GLX. Tím se však dostáváme do těsné blízkosti modelu 1.5 GLX, který má cenu 369 900 Kč a to už stojí za zvážení, jestli není lepší zaměstnat i levou nohu.

Související odkazy:

• TEST Suzuki Swift 1.3 - Mini po japonsku
• TEST Suzuki Swift 4x4 - šum swiftu

Plusy

• velmi dobře sladěný motor s převodovkou
• intuitivní a nevtíravý systém sekvenčního řazení
• perfektní meziplyny

Minusy

• pomalé řazení v režimu Economy
• chybí řazení pádly pod volantem
• cena je velice blízko modelu 1.5 VVT