Technika v automobilech: Odpružení a tlumení
Pérování je pružné spojení mezi karoserií a nápravou. Zvyšuje jízdní komfort, redukuje namáhání rámu či karoserie a udržuje bezpečnost i stabilitu. Jeho kvalitu určuje poměr odpružených a neodpružených hmot – druhé jsou nežádoucí, proto se používají lehké slitiny. Dnes jej prakticky výhradně obstarávají jednoduché či složené vinuté pružiny, listové dožívají, ačkoliv dříve dominovaly. Výjimečná nebyla kombinace obou (většina aut v 50. a 60.
letech), dokonce i na jediné nápravě (Ford T).
Existuje i pérování torzně zkrutnými tyčemi, původně vyvinuté pro tanky a dříve s oblibou užívané v menších francouzských vozech (Peugeot 205). A pochopitelně pneumatické (Audi), hydroelastické a hydropneumatické (Citroën) systémy s řadou doplňkových výhod, například snadno měnitelnou světlou výškou či charakteristikou pérování. Historie zná i pokusy s deformací pružných elementů, nejčastěji pryžových či pryžokovových. Takové pérování je jednoduché a vhodné pro méně náročné použití, běžněji se ovšem používá v jiných dopravních prostředcích, například vlacích.
Odpružení musí nejen izolovat posádku od maxima nerovností vozovky, ale také zachovat plavnost, odolávat klopným momentům v obloucích a zároveň chránit kolo před odskočením či rozkmitáním. Z mechanických pružicích systémů se kýženého kompromisu nejlépe dosahuje s vinutými pružinami, které mohou mít díky proměnné rozteči závitů, průměru pružiny i jejího drátu progresivní charakteristiku. Pro maximální účinek se pružicí element kotví do ramene co nejblíže náboji kola – ideálu se dosahuje přepákovaným pérováním.
Aktivní systémy, ať už vzduchové či kapalinové, regulují kompresi a odskok řízeným přepouštěním média. Pneumatické se dofukují kompresorem přes tlakový zásobník, protože snižování světlé výšky či změkčení realizují prostým upouštěním vzduchu. U hydraulických systémů je situace složitější – pérování a změna světlé výšky probíhají v rámci hermeticky uzavřeného systému. Pružení se děje stlačováním inertního plynu v zásobníku.
Dnes už převládají tlumiče dvojčinné teleskopické s plynokapalinovou nebo plynovou náplní. Jejich výhodou proti dříve používaným třecím je snadno
ovlivnitelná charakteristika plus snadná a levná vyměnitelnost. Tlumič je v ideálním případě souosý s pružicím elementem, měl by rovněž
spočívat co nejblíže podélné i příčné ose kola. Při nedodržení první podmínky dochází ke vzájemnému křížení pružiny s tlumičem a nerovnoměrnému účinku, uchycení tlumiče příliš daleko od náboje zase prodlužuje páku, na niž musí působit, a u nezávislého zavěšení nechává prostor k nežádoucí torzní či ohybové deformaci příslušného ramene.
Tlumiče mohou mít elektronicky měnitelnou charakteristiku, buď působením elektromagnetu na magnetoreologickou směs s proměnnou viskozitou (Audi Magnetic Ride), nebo s variabilním průtokem tlumičového oleje (BMW DDC). Nejnovějším trendem jsou tzv. poloaktivní tlumiče (Mercedes-Benz C), s průtokem závislým na míře pro pérování. Bez další elektroniky dokážou zlepšit stabilitu v krajních situacích, aniž by ukrajovaly z komfortu.
Polovičaté řešení měnící charakteristiku tlumení, ale nikoli pružení lze dotáhnout aktivním pérováním. Sladěnými proměnami charakteristik obojího je možné významně zlepšit jízdní projev (Citroën C6). Specifickým případem je samonivelační funkce, vyrovnávající světlou výšku zatíženého vozidla na původní úroveň. Hydraulické a pneumatické systémy ji obsahují standardně, jinde bývá aktivní nivoregulace za příplatek (BMW), případně poloaktivní standardně (Subaru).
Víte že...
- byste u modelů, kde máte na výběr, měli dobře zvážit volbu vzduchového pérování? Přínos pro komfort už dnes nebývá tak výrazný, zato servisní rizika rostou značně.
- překračováním užitečné hmotnosti nebo nerovnoměrným zatížením auta ničíte pružiny i tlumiče?
- již částečně nefunkční tlumiče nejen zhoršují komfort, ale i prodlužují brzdnou dráhu?
- běžné servisní náklady hydropneumatického pérování nepřevyšují ty u klasického pérování?
- náhradou plynokapalinových tlumičů plynovými můžete výrazně zlepšitjízdní vlastnosti auta?