Ojetá Kia Sorento I (BL/JC) 2002–2009 – Nezdolný dělník
„Takový trochu lepší traktor,“ může znít požadavek člověka, kterému by se dala doporučit Kia Sorento první generace. Nejezdí totiž rychle, zato její robustnost je až dechberoucí. Nejstarším kusům je dnes třiadvacet, nejmladším šestnáct a trápí je hlavně dvě věci – koroze a liknavá údržba.
Před pětadvaceti lety byl svět aut úplně jiný, než je tomu dnes. Označení SUV se používalo mnohem více pro mohutná auta stojící na žebřinovém rámu; na crossovery moderního střihu, kterým dnes automobilky říkají SUV, si svět musel ještě pár let počkat. Když tedy Kia představovala své první velké SUV, volba techniky byla naprosto jasná. Počítalo se s nasazením v drsných podmínkách, jezděním v terénu a taháním těžkých věcí.
Zrodilo se sorento, u nějž měl nejmenší motor objem 2,4 litru, šestiválce byly samozřejmostí a na výběr bylo ze dvou systémů pohonu všech kol. Čtyřkolka však nebyla standardem, existují i vyloženě silniční kusy s pohonem pouze zadních kol.
Kusy s pohonem 4×4 mají jeho ovládání nalevo od volantu a právě podle něj poznáte, jaký systém vůz má. Je-li na výběr ze dvou pozic, 4×4 Auto a 4×4 Low, jde o systém označovaný TOD, kde se o přenos výkonu na přední kola stará vícelamelová mezinápravová spojka. Tento systém je čtyřkolkou i na asfaltu. Standardně motor pohání zadní kola, při jejich prokluzu se připojuje i přední náprava; zařazení redukce zde znamená sevření vícelamelové spojky, a na asfaltu tedy bez dodatečných úprav (více o nich na dvoustraně věnované testu ojetiny) jezdit na redukci nelze.
Tento článek je součástí balíčku AUTO+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
