TEST BMW 318d vs. 320dT - Dvakrát pod milion (srovnávací test)

Nafta v BMW – mnohým zní tato kombinace podobně, jako předpověď temných mračen v létě a prostě ji ignorují. Ti ostatní, kteří už vesměs znají výhody této kombinace, naopak čekají další dynamický a lehkonohý model, lišící se jen konzistencí paliva v nádrži. A mají pravdu...

Malé „d“

si v automobilové kronice zajistilo svou velkou iniciálu již v první polovině osmdesátých let, kdy se překvapené veřejnosti představila limuzína BMW 5 také s dieselem. Naftové zpoždění proti třícípé konkurenci, která tou dobou svoje „D“ už pěkných pár let prodávala, doháněli bavorští točivostí a na svou dobu nečekaně sportovním charakterem vznětového šestiválce, který, ač bez přeplňování, umožňoval i dynamické svezení. Hned další a po něm všechny následující diesely potom již použily turbodmychadlo a digitální motormanagement, díky němuž si hned od počátku zajistily důstojné místo vedle legendárních zážehových šestiválců. Ekonomické svezení s impozantním turboefektem, za tehdy tak levnou naftu, lákalo hodně Evropanů.

Po zkratkách td a tds, značících naftu v nádrži a turbodmychadlo pod kapotou, přišel v roce 1998 čas přímého vstřikování. Protože logicky následující zkratku „tdi“ si nedlouho předtím patentoval Volkswagen, vrátili se mnichovští k tradičnímu „d“, které dostalo nové významy s velkolepou premiérou, když vůz 320d vyhrál tentýž rok svou kategorii ve dvacetičtyřhodinovce Le Mans. Další fenomén jménem 320d se vydal dobývat trhy.

320d

se stala superhitem. Obě evoluční verze v minulé generaci Trojky (E 46) o výkonech 100 a 110 kW (odkaz na test) dosáhly oslňujících prodejních úspěchů. Zákazníci snesli amputaci dvou válců bez protestů a křižovali Evropu a zejména Německo dlouhé tisíce kilometrů vysokými jízdními a minimálními konzumačními průměry. Model 320d vytvořil několik prodejních rekordů a jeho modernizace v roce 2000 byla natolik zásadní, že vytvořila prostor pro pozdější uvedení odlehčené verze 318d, která se lišila jen nižšími výkony od naladění elektronické řidicí jednotky. I tato dostupná verze si zajistila dostatek zájemců a tak máme opět šanci porovnat obě varianty v praxi. Vyplatí se více než čtyřicetitisícový příplatek za 30 kW a 80? Nm navíc?

Kombi vs. sedan

je další dilema, již 15 let k řešení v trojkové řadě. Současné kombi se povedlo natolik, že prakticky smazalo designérský náskok sedanu, proto jsme jej zvolili jako domov pro silnější ze dvou dieselů. Budeme toto dilema řešit s Vámi, protože 318d naopak nastoupila jako sedan.

Obě varianty

nastoupily ve výbavách, blížících se ceníkovému základu. Ten činí ve startovní vznětové verzi 318d 847 tisíc. Za silnější 320d je třeba přihodit 52.500,-, čímž se cena dostává těsně pod odpočtovou devítisettisícovou hranici. Páté dveře a decimetry vnitřního prostoru navíc pak stojí dalších 60.100,- navíc, čímž se základní cena testovaného vznětového kombi přiblížila milionu. Není bez zajímavosti, že u základní 318d je příplatek za kombi o něco nižší a 318dT by stála jen 894.400,-. Sumy to nejsou nízké, avšak to se od BMW neočekává a navíc ucelená základní výbava tuto nevýhodu poněkud zlehčuje.

Zatímco

bmw testy strednitrida srovnavacitesty silnější dvoulitr jsme si již vyzkoušeli s oběma dostupnými převodovkami, 318d si odbyla v Auto.cz testovací premiéru. Hned od prvních okamžiků jsme si všímali citelně klidnějšího zvukového projevu 318d, zejména ve středních otáčkách s mnohem slabším basovým podkreslením, charakteristickým pro common-rail 320d v plné práci. Také turboefekt se projevil ohlazeněji již při pouhém túrování. Rozjezd se pochopitelně neliší – obě šestistupňové převodovky mají stejné zpřevodování (stálý převodový poměr je o málo delší u 318d) i mechanické vlastnosti, stejný uživatelský projev nabízí i spojka, s níž se dá od prvního okamžiku spolupracovat bez škubání a plynule.

Od třetiny jmenovitých otáček se však nůžky mezi oběma motory prudce rozevřou. Zatímco v 320d po roztočení turbodmychadla nastává basové zaburácení, impozantní nástup zkrocené síly a zatlačení do sedaček, 318d pokračuje v plynulém zrychlování, zatímco decibely i skoková změna zrychlování nepřicházejí zdaleka v takové míře. Subjektivně je rozdíl v pružném zrychlení obrovský, při praktickém porovnání dostává 318d do stovky necelé dvě délky. Rozdíl se zvyšuje při plném zatížení, tam má 320d ve středních rychlostech již citelně navrch. Je schopná i strmější stoupání vyřídit pouhým lehkým přitlačením plynu, zatímco v 318d už se občas sahá po řadicí páce. Společným jmenovatelem obou motorů je ochota točit se a táhnout až k červenému poli kousek pod pětitisícovou ryskou otáčkoměru. Oběma motorům jde k duhu i shodné odstupňování převodovek, se kterými je ale nutné spolupracovat díky poměrně blízko seřazeným rychlostním stupňům i přirozeným tendencím turbodieselů k rychlému konci použitelných otáček častěji, než nám bylo subjektivně příjemné. Oběma motorům by slušel moderní šestistupňový Steptronic, objednat lze ale pouze k silnějšímu z nich.

Při subjektivním porovnání

bmw testy strednitrida srovnavacitesty se ani nechce věřit, že se jedná o dva mechanicky identické agregáty, lišící se jen naladěním elektroniky. Zatímco 320d přímo srší obsesí po otáčkách a chutí k tahu, její slabší sestra je mnohem rozvážnější a dává otevřeně přednost klidné defenzivě. Je až neuvěřitelné, jak odlišný řidičský styl se v obou verzích provozuje při přizpůsobení se charakteru motoru. Imponující nástup síly, doprovázený zlověstným burácením, ponouká ke škádlení hranic adheze na výjezdu z každé šikany a k častým (většinou úspěšným) útokům na Octavie TDI, okupující levé pruhy českých dálnic. 318d je úplně z jiného těsta – ač odvádí jízdní výkony, srovnatelné s první 320d z roku 1998, děje se u ní vše v daleko větším klidu a tichu, výkonové křivky stoupají mnohem méně strmě a jízda se mnohem více přiblížila ideálu – subjektivnímu připodobnění zážehové jednotce.

Kombi nebo sedan?

Byla další otázka, kterou měl vyřešit náš srovnávací test. Obě karosářské verze zvlášť jsme si již důkladně osahali, teprve přímé porovnání nás utvrdilo v některých našich domněnkách. První z nich zní, že nové trojkové kombi je daleko hezčí, než předchůdce, a minimálně se přiblížilo estetickým kvalitám sedanu. Hypotéza číslo dvě praví, že jízdní vlastnosti kombíku jsou natolik kvalitní, že jej sportovci nemusí v žádném případě zavrhovat. Hmotnější záď je znát, a k tomu nečekaně citelně, ovšem neznamená to horší chování; sedan se ochotněji vrhá do krátkých zatáček a prudkých vraceček, v rychlých táhlých obloucích se zase lépe vede kombi, jehož setrvačná záď pomáhá klidnému vykroužení a dokončení. Směrovou stabilitou vede sedan, kombi ve vysokých dálničních rychlostech není tak neotřesitelně klidné a stále je cítit velmi mírně se pohupující záď. K jakémukoliv problému s ovladatelností to má ale na míle daleko.

Interiér

bmw testy strednitrida srovnavacitesty nabízí citelně více vzduchu pro hlavu i smysly na zadních sedadlech. Většími okny dovnitř proudí více světla, na druhou stranu funguje velký prostor za hlavami cestujících jako obří ozvučnice a tóny ze spodní poloviny spektra doléhají k uším mnohem intenzivněji. Na zadních sedadlech v sedanu je mnohem tišeji, ovšem ve velmi vysokých rychlostech se poměr pomalu otáčí díky aerodynamicky vhodnějšímu tvaru střechy kombi a menšímu hluku obtékajícího vzduchu. Jednoznačnou chválu pějí velká zavazadla – zde je přínos nepříliš objemného, avšak dokonale geometrického a očalouněného zavazadelníku kombi nesporný. Neporovnatelně snáze se do něj nakládá a možnost vytvoření dodávky ze zadní poloviny vozu se také občas hodí. Místa v celé zadní polovině auta je citelně více, než v Touringu minulé generace.

Ekonomická rozvaha

hovoří jednoznačně. Slabší z obou motorizací nabízí sice méně síly ve středních otáčkách, avšak to vybouřeným polykačům dlouhých štrek vadit jistě nebude, zvláště když jí zbývá pořád více než dost. Citelný rozdíl v pořizovací ceně totiž není poslední okamžik, kdy majitel 318d ušetří; potěší jej i o půl litru nižší spotřeba. Tohoto výrazného rozdílu jsme dosáhli i dynamičtějším jízdním stylem, ke kterému živější 320d podvědomě svádí. Stejný řidič ve stejný den přesedl do silnější motorizace a stejnou trasu jel najednou dynamičtěji (a méně hospodárně). „Osmnáctka“ si totiž o klidný styl jaksi nenásilně sama říká a překvapený majitel po čase zjistí, že ač s BMW, jezdí najednou klidněji, než sám čekal.

Závěr

bmw testy strednitrida srovnavacitesty Vítěz testu neexistuje, protože od jednoho se nám líbil motor, od druhého zase karosářská varianta. Proto souboj skončil čistou remízou. Naše volba by tedy vypadala – 318dT, optimálně s automatickou převodovkou, tu však pro nejslabší diesel bohužel objednat nelze. Po slastném hýčkání výbavou našlapanými minulými verzemi jsme si ověřili, že i pod milion se dá u BMW pořídit vše, co člověk ke každodennímu spokojenému ježdění potřebuje. V základní výbavě Trojky totiž nechybí nic podstatného. Takže špičkového podvozku a bezpečnosti v podání BMW si lze užít i za relativně dostupné peníze a bez pocitu, že se nemístně šetřilo.

Přehled všech testů BMW najdet zde.

BMW 318d

Plusy

• stylový atraktivní design
• bezchybná ergonomie
• čitelný podvozek s výbornou směrovou stabilitou a nadprůměrným komfortem
• výborně utlumený motor s plynulým nástupem síly
• spotřeba

Minusy

• poněkud zhoršená jízdní dynamika se zátěží
• nemožnost objednat automatickou převodovku

BMW 320dT

Plusy

• dynamický funkční design
• bezchybná ergonomie
• výborně vyvážený podvozek s výborným držením stopy a nadprůměrným komfortem
• silný motor se sportovním potenciálem
• univerzalita
• malá ztráta hodnoty při dalším prodeji

Minusy

• vyšší hlučnost motoru v plném tahu ve středních otáčkách
• mírný neklid zatížené zádě na základních 16“ kolech ve vysokých rychlostech
• nižší užitečná hmotnost