TEST BMW X5 M: Zimní jízdní dojmy

Původní BMW M3 by vypadalo vedle X5 M jako chudý příbuzný. Vývoj jde kupředu a věřím, že dnes by každý měl v autě raději 555 koní, dvě turba a osm válců než 200 koní vydolovaných z atmosférického čtyřválce. Ne každý by už ale dal přednost karoserii SUV před konvenčním kupé, resp. dvoudveřovým sedanem.

Na akci BMW TwinPower Turbo Technology pořádané ve slovinských Alpách se naskytla možnost kromě nového X1 xDrive28i s motorem 2,0 Turbo vyzkoušet právě i X5 M, ba co víc – s možností přímého srovnání s X5 xDrive50i, která má konstrukčně shodný motor, avšak v konzervativněji naladěné verzi s 300 kW (408 k).

Standardní provedení 4,4litrového osmiválce je i přes svůj výkon především komfortním autem. Působí na BMW poněkud těžkopádným dojmem, na alpských silničkách leckdy doslova potřebuje pomocnou ruku stabilizace a zřejmě relativně měkký podvozek může za to, že trakce při akceleraci v serpentinách není vždy zrovna 100procentní. K tomu všemu řízení má při zatáčení tuhý chod, kterým pocitově simuluje zpětnou vazbu, s návratem volantu do původní pozice si ale na výjezdu ze zatáčky starost nedělá. Jednoduše taková X5 je cestovním autem, od kterého nebudete očekávat sportovní ambice, protože víte, že je neumí naplnit.

A pak je tu X5 M. S tmavým lakem je vedle obyčejné X5 na první pohled skoro přehlédnutelná – tedy jen do okamžiku, než se nastartuje motor. Místo osmiválcového bublání xDrive50i je z výfuků X5 M ozývá lákavé vrčení, ve kterém lze zaslechnout akustickou stopu připomínající italské V8 a V12. Už jen tato první indicie je jasným vodítkem ke zjištění, že na společném genetickém základu vzniklo zcela odlišné auto.

A změn je víc než dost. Motor dramaticky posílil – o 36 % na 408 kW (555 k). K tomu se přidává zcela nové nastavení podvozku a zadní aktivní diferenciál Dynamic Performance Control převzatý z X6 (do X5 mimo verzi M jej nedostanete). Samozřejmě motor, stabilizační systém i podvozek nabízejí speciálně odladěné M režimy, které byly aktivní po celou dobu naši krátké 50kilometrové jízdy.

Z pohledu do oficiálních údajů je zřejmé, že si u BMW dali záležet na tom, aby X5 M byla ve všech ohledech lepší než Cayenne Turbo S. Akcelerace i výkon jsou o nějaké ty drobné lepší a i po příchodu nové generace Cayenne Turbo zůstává X5 M nejsilnějším a nejrychlejším SUV na trhu.

Poblouznění smyslů může způsobit každé výraznější sešlápnutí plynového pedálu – tedy kromě akcelerace z klidu. Sprint na stovku je dílem 4,7 sekundy, ale místo toho, aby X5 vystřelila z místa, je rozjezd poněkud vláčný. Není se čemu divit, do pohybu se musí uvést 2380 kg provozní hmotnosti. Po překonání rozjezdové fáze nastává exploze provázená až téměř supersportovní zvukovou kulisou.

Reakce na sešlápnutí plynového pedálu jsou za jízdy okamžité a velmi bouřlivé. Pořádné zatlačení akcelerátoru směrem ke koberci pak má za následek prudký příval točivého momentu na kola doprovázený detonací ve výfuku, když převodovka řadí v otáčkách nahoru. Tento zvukový efekt si může řidič dopřát i sám, kdykoliv se mu zamane – v manuálním módu totiž převodovka neřadí vyšší převody jindy, než po pokynu pravým pádlem u volantu.

X5 M samozřejmě není okruhovým náčiním a z toho vyplývá i potřeba se komfortně přesunovat ustálenými rychlostmi. Při dálničních 130 km/h se motor převaluje kolem 2500 min^-1 a pracuje prakticky bez zátěže a motor ani výfuky se při takovém použití neprojevují – dokud opět nezatlačíte na plynový pedál.

BMW X5 M a BMW X6 M: Mnichovská M&M's dostala osmiválec 4,4 TwinTurbo (408 kW, 680 Nm)

Stále se vyhýbám kapitole podvozek, přitom to je asi ta nejsilnější stránka X5 M. Výsledek úprav divize BMW M GmbH se dá vyjádřit jednoduše – hmotnost téměř 2,4 tuny ani vysokou stavbu karoserie řidiči nijak nepocítí. Jediným limitem při rychlých průjezdech zatáček je šířka auta. Nadopované SUV v ničem nezaostává za řadou 7 s M paketem. Naopak, zdá se být ještě neutrálnější, minimálně se naklání a k tomu přidává perfektní trakci. Stabilizační systém zasahuje i při velmi ostré jízdě zcela výjimečně. Pokud se tak stane, je korekce rychlá a minimalistická, prozradí ji jen probliknutí kontrolky na přístrojovém štítu.

Jízdně není X5 M co vytknout. Vadí horší nastupování a vystupování, stejně jako u běžné X5, a pak několik drobností. Například je škoda, že zobrazení head-up displeje nemá nějaké ty sportovní funkce – například indikace otáček a zařazeného převodu by byla jistě efektní a také praktická. Vzhledem k dlouhému převodu řízení zase není šťastné umístění páček pro manuální řazení na volantu. Ne vždy je zrovna ta správná po ruce, na sloupku řízení by se hledala lépe.

Mimochodem, palubní počítač po ostré jízdě ukázal průměrnou spotřebu vcelku překvapivých 20 l/100 km. To je jen o šest litrů více, než spálila ve srovnatelných podmínkách X5 xDrive50i při poklidném stylu jízdy.

Po prvním svezení s nejrychlejším SUV na trhu je závěr jasný: každý, kdo si chce brát X5 M do úst, by měl tento model nejprve vyzkoušet. Ve skutečném světě, kde se hraje na rychlost průjezdu zatáčkou, ochotu měnit směr a přesnost reakcí podvozku – a nikoliv na předsudky – je totiž X5 M tím pravým M. Sportovní divize BMW si s tímto modelem rozhodně ostudu nedělá. Naopak, dokazuje, že umí spojit i zdánlivě nespojitelné.