TEST Chrysler PT Cruiser Cabrio – Bez střechy a beze spěchu
Auto s nataženou střechou moc elegance nepobralo. Od hrany oken dolů je vše v pořádku, zůstaly typické kliky, světlomety i mohutná maska chladiče. Šedočerná plátěná střecha ale na první pohled plní skutečně hlavně funkci ochrany posádky, pohledná je podstatně méně. Její tvar, díky němuž je auto oproti původní verzi nižší o více než 6 cm skrývá ovšem jednu podstatnou výhodu: ač je to neuvěřitelné, vůz i s tímto omezením neztratil téměř nic na své pověstné výškové prostornosti.
Pootočením rukojeti nad čelním sklem (identické s VW New Beetle Cabrio) a stiskem nenápadného tlačítka na středovém panelu lze střechu během cca 15 vteřin složit, čímž vynikne vše, kvůli čemu si kabriolet kupujeme. Až do skryté úrovně lze elektricky stáhnout i jednotlivá boční okénka, kvůli absenci „jednotícího“ tlačítka je ale nutno zapojit všechny prsty a spínače v horní čísti středového panelu obsloužit jednotlivě.
chrysler nizsistredni testy kabriolet |
V otevřeném voze hned napoprvé zaujme pevný ochranný oblouk nad hlavami cestujících, lakovaný v barvě karoserie. Esteticky ochranný oblouk samozřejmě ruší, ale na druhou stranu výrazně zvyšuje bezpečnost při převrácení a také tuhost karoserie. Dveře jsou oproti uzavřené karosářské verzi pochopitelně jen dvoje a narostla jim délka i hmotnost. Díky tomu je manipulace s nimi trochu obtížnější, na druhou stranu ale umožňují dobrý přístup k zadnímu dvojsedadlu. Světlé kožené čalounění sice prostor opticky zvětšuje, v praktickém provozu se zde pohodlně usadí jen dvě menší osoby.
Prakticky celý interiér včetně předních sedadel je převzat z uzavřené verze, chrysler nizsistredni testy kabriolet | takže vůz si s sebou beze změn nese všechny předešlé pochvaly na dobře zvládnutý retro design a naopak nářky na tělo nedržící přední sedadla. Pozitivem je také relativní dostatek odkládacích prostor a stále se lepšící dílenské zpracování. Do zavazadlového prostoru o obsahu pouhých 210 litrů se lze dostat pouze za pomoci zapalovacího klíčku, což je sice bezpečné, ale nepraktické. Složitá kinematika víka kufru může napoprvé zaskočit, ve výsledku ji ale shledáte jistě praktickou. Pro zvětšení prostoru pro zavazadla lze sklopit dělená zadní opěradla, v otevřeném voze ale vzrůstají nároky na upevnění nákladu.
Vůz je osazen atmosférickým zážehovým čtyřválcem 2,4 l o maximálním výkonu 105 kW, což sice není nijak oslnivá hodnota, ovšem v praxi je vše jinak. Oproti testovanému dvoulitru i turbodieselu 2.2 má tento motor podle všeho nejlepší šanci stát se řidiči skutečným partnerem. Ve spojení s manuální pětistupňovou převodovkou vynikal agregát ve všech režimech plynulým nárůstem výkonu, vynikajícím odhlučněním a ochotou pracovat podle řidičovy nálady v téměř jakýchkoli otáčkách. Dynamika vozu sice není jeho nejsilnější stránkou, ovšem hladkost rozjezdů i předjíždění je ve spojitosti s vjemy z jízdy otevřeným vozem vše plně nahradily. Spotřeba se dá jízdním stylem ovlivnit jen málo - za celý test jsme dosáhli dosti vysoké průměrné spotřeby 11 l/100 km, přičemž zhruba třetina jízd připadala na městský provoz.
Jízda s PT Cruiser Cabrio nese většinu těch znaků, které od klasického kabrioletu očekáváme. Podvozek jakoby ještě přidal na měkkosti, motor kdesi tiše ševelí přesně na rozhraní „upoutat pozornost okolí a přitom neobtěžovat posádku“ a jakékoli pokusy o razantní jízdu jsou eliminovány svistem větru kolem uší. I když motor na vytočenou dvojku umí leccos, závodění vozu nesluší. Auto je mírně nedotáčivé, což si uvědomíte mnohem dříve díky náklonu karosérie než ztrátou adheze přední nápravy.
Žádný sport, jen pohoda.