Test: Fiat Doblo Maxi Cargo Natural Power - Šťastných jedenáct

Začněme od konce. Doblo jsme chtěli doplnit přesně při 11 000 kilometrech, abychom výpočtem dostali zcela přesnou hodnotu spotřeby plynu a nákladů na něj. Dodávku s nulou na počítadle kilometrů jsme přebírali s plnými CNG nádržemi, do stejného stavu jsme potřebovali vůz dostat při dosažení sledované vzdálenosti. Tu jsme přejeli o jeden kilometr, který odpovídal ujeté vzdálenosti na benzin při prosincových mrazech, když Doblo po startu automaticky přepínalo na CNG.

Šetří benzin

S tak rychlou změnou ze „startovacího“ benzinu na mnohem levnější plyn jsme se dosud nesetkali, což přikládáme nejen maloobjemovému motoru, ale také oprávněnému předpokladu Fiatu, že řidič nezastaví po prvním ranním nastartování hned po dvě stě metrů. I když jsme toto zkusili, agregát pak opět přešel na CNG během sekundy.

Dokladem rychlého a ekonomického přepínání na zemní plyn je skutečnost, že jsme nikdy 22litrovou benzinovou nádrž nemuseli doplňovat a zbyly v ní téměř tři čtvrtiny původního paliva. Odborníci na CNG pohony se teď mohou orosit z toho, že by motor při příznivé teplotě jel jen na zemní plyn. Důvod obavy?

Vlivem přetlaku vedeného z prostoru klikové hřídele do sání dochází k nepatrnému obohacení nasávaného vzduchu motorovým olejem. Kvůli stopové účasti oleje ve vzduchu by mohlo při dlouhodobém provozu výhradně na zemní plyn docházet k ucpávání benzinových vstřikovačů. Staré typy vozidel na CNG kvůli tomu často po sto a více tisících kilometrů trpěly v zimě zhoršeným startováním – méně jemným rozptylem benzinu.

Vstřikovače v pohodě

Fiat u Dobla CNG tomu předchází tím, že vůz při každém startu nepatrně prostříkne benzinové vstřikovače, spotřeba naturalu je však vzhledem k přibližně pěti stům startů v rámci jedenácti tisíc kilometrů zanedbatelná. Téměř polovina jich odhadem probíhala při teplotě pod bodem mrazu.

Doblo tedy nemělo ideální podmínky k dosažení nejlepší spotřeby, protože testování probíhalo přes zimní měsíce do konce března. Malý turbomotor a CNG jsme si při mrazech nemohli vynachválit, protože po dvou třech kilometrech od nastartování vyhříval vymrzlý interiér jako sauna.

Koruna na kilometr

Navzdory chladným podmínkám a občasné jízdě ve sněhových kolejích se průměrné náklady na ujetí jednoho kilometru dostaly na 1,04 Kč bez DPH. V reálném provozu však může být ještě nižší. Proč?

V tabulce zobrazující všech třicet plnění (plynaři nemají rádi, když se doplňování CNG či LPG říká tankování) lze vysledovat vliv záběhu motoru. Průměrný náklad na jeden kilometr během prvních deseti čerpání (cca 3500 km) přesáhl v devíti případech hodnotu 1 Kč/km. Tehdejší přírodní podmínky odpovídaly těm v závěru testu, v němž posledních deset doplňování plynu provázely téměř z poloviny hodnoty pod korunou na kilometr.

Rozdíl v počátečních a konečných nákladech mohl být ještě větší, pokud by nedošlo od přibližně poloviny ledna na plošné zdražování CNG u plniček. Většinou šlo o korunu na kilogram. Když jsme o zdražení hovořili s dalším řidičem při plnění vozidel, zaslechli jsme názor, že to je zvýšením spotřební daně. Tuto domněnku jsme vyvrátili tím, že by zdražení muselo nastat od začátku ledna a navíc vyšší spotřební daň na CNG pro motorová vozidla přijde až od začátku roku 2015. K lednovému zdražení zemního plynu do vozidel tedy došlo pouze z rozhodnutí mnoha provozovatelů plniček.

Pod pět kg

Zatímco v době záběhu motoru při prvních deseti plněních byla spotřeba přes 5 kg/100 km v devíti případech, v závěru zkoušky to byla pouze pětina. Výrobcem proklamovaná kombinovaná spotřeba 4,9 kg/100 km se tedy v případě druhé poloviny testování potvrdila (4,87 kg/100 km). Během prvních pěti tisíc kilometrů jsme dosáhli žízně 5,16 kg/ /100 km).

Jelikož se užitková vozidla používají na pořádnou porci kilometrů, hrají počáteční vyšší nároky na palivo v celkové kalkulaci dlouhodobého provozu nepatrnou roli.

Mazlivá kuna

Hlodavcům ekologické materiály gumových hadic a elektroinstalace hodně chutnají zejména u nových vozidel. Zkoušené Doblo se tomuto zájmu nevyhnulo a na dálnici najednou rozsvítilo žlutou kontrolku motoru a turbodmychadlo se dostalo mimo provoz. Pohled do motorového prostoru příliš neprozradil, ale než jsme stačili zajet do autorizovaného servisu Fiatu na diagnostiku, podtlaková hadice ovládání turbodmychadla se vlivem chvění motoru přetrhla. V místě přerušení byly krásně vidět stopy zubů hlodavce, kterému tak guma chutnala, že překousal hadice dvě. Jednoduchá oprava po provedené diagnostice trvala pár minut.

Největší servisní náklady

Nejmenší zátěž na peněženku při hodnocení všech nákladů na ujetí sto tisíc kilometrů vykazuje Doblo Maxi s pohonem na zemní plyn. Kvůli vyšším nárokům na pravidelné servisní prohlídky se k CNG verzi při hodnocení TCO na 100 000 km přiblížil turbodiesel 1.6 MJT. U něj je však třeba v následujících desítkách tisíc kilometrů předpokládat finančně náročnou výměnu filtru pevných částic. Ve prospěch CNG pohonu také hraje nulová silniční daň a nižší povinné ručení. Nevýhodu tvoří síť jen něco málo přes padesát plnicích stanic, ale letos jich má podle Českého plynárenského svazu přibýt více než čtyřicet. Téměř zdvojnásobení počtu míst k plnění otvírá velký prostor praktického využití levného zemního plynu v autodopravě.

Plusy

• Minimální provozní náklady
• Tichý chod motoru
• Bez filtru pevných částic

Minusy

• Dojezd cca 450 km
• V Česku 52 plnicích stanic

Rozšíření vozidel CNG

Podle posledních údajů evropské asociace Zemní plyn a biometan v dopravě (NGVA) se v Evropě pohybuje přibližně 1,1 milionu vozidel CNG. Z toho je 16 317 autobusů a 5868 nákladních vozidel. Největší zastoupení má Itálie s 846 523 automobily (podíl na všech vozidlech 2,07 %) a 912 plnicími stanicemi. Česko s již dvanáctiletou praxí CNG v dopravě dosahuje v automobilech na zemní plyn evropský podíl 0,5 %. Počtem plniček se na všech v Evropě podílí pětinásobně (2,5 %).

Celosvětový nárůst automobilů na zemní plyn je exponenciální. V roce 2001 jezdilo 1,7 milionu těchto automobilů, o šest let později byla překonána sedmimilionová hranice a v lednu 2011 jich bylo již třináct milionů. V Česku roste počet automobilů s pohonem na zemní plyn přibližně o třicet procent ročně, v lednu letošního roku jich bylo registrováno 6710.

Vývoj plynových pohonů

První spalovací motory nepoužívaly kapalná paliva, ale právě plynná. V roce 1807 Issac de Rivaz patentoval automobil se zážehovým motorem. Jednoválec elektricky zapaloval směs svítiplynu a vzduchu. Píst byl na rozdíl od současných konstrukcí výbuchem vytlačen vzhůru, posléze vlastní tíhou a atmosférickým tlakem vzduchu klesal dolů.

Za tvůrce již prakticky použitelných zážehových motorů lze považovat Jeana Joseph Etienne Lenoir. V roce 1859 patentovaný agregát používal svítiplyn z tlakové nádoby umístěné na vozidle. V roce 1863 vykonal Lenoir s tímto vozidlem první jízdu v Paříži na trati dlouhé 18 km. Dosáhl rychlosti 6 km/hod. Zemní plyn se poprvé do motoru dostal v roce 1872. O rok později následovalo kapalné palivo benzin a posléze i nafta. Ty ovládly autodopravu dvacátého století. Vzhledem k cenám ropných produktů a ekologii však zemní plyn svou pozici v posledních letech v Evropě výrazně posiluje.

Vývoj spotřební daně

Na rozdíl od ceny jiných energií se dá vývoj ceny zemního plynu pro automobily vcelku dobře odhadnout. Výše spotřební daně je pro Česko v souladu s Unijní směrnicí č. 2003/96/ES stanovena velmi nízká. Do konce roku 2006 činila 3,35 Kč/kg, ale v pěti následujících letech 2007–2011 byla díky masivní celoevropské podpoře CNG v dopravě nulová. Další tři roky včetně současnosti činí nepatrných 0,5 Kč/kg. Pro roky 2015-2017 se spotřební daň zdvojnásobí na korunu za tunu, takže od ledna příštího roku lze očekávat minimálně půlkorunové zdražení kilogramu zemního plynu pro automobily. Další zdvojnásobení na částku dvou korun za kilogram nastane na začátku roku 2018. Až v roce 2020 by se výše spotřební daně za zemní plyn v dopravě měla dostat na úroveň roku 2006. Prosincové jednání hlavních politických stran v Německu vyslovilo velkou podporu zvýhodněné sazbě spotřební daně na zemní plyn v automobilové dopravě. Lze tedy předpokládat, že investice do vozidla na zemní plyn se v pětiletém

horizontu velmi vyplatí.

fiat profi dodavky