TEST Ford Edge: První jízdní dojmy z Německa

Fordu v poslední době uvádění globálních modelů na evropské trhy trošku vázne. EcoSport vyvolal (slušně řečeno) rozpaky, Fiesta už má vousy jako ZZ Top, hodně netrpěliví jsme byli kvůli Mondeu a podobný průběh má i příchod dalšího nového modelu – SUV Edge. Jenže v tomto případě to asi nikoho jinak zvlášť netrápilo, jedná se totiž o vstup Fordu do úplně nového a zřejmě poněkud okrajového segmentu velkých SUV, takže rok sem, rok tam...

Mně se Edge líbil už v době, kdy se objevily jeho první snímky, dělá totiž čest svému jménu a je opravdu hodně hranatý. Díky tomu vypadá opravdu drsně a překvapivě k tomu nepotřebuje ani charakteristické rysy a proporce SUV. Na fotkách vypadá spíše jako kompaktní hatch a naživo pak zjišťuji, že je to… sakra velký hatch.

A co si od něj vlastně automobilka v Evropě slibuje? Věřte nebo ne, považuje ho za prémiový model a chce zatopit zejména německé "Velké trojce", nikoli však v segmentu velkých SUV, čemuž by napovídaly rozměry auta, ale středních v podobě Audi Q5 nebo BMW X3, čemuž odpovídá i cena bohatě vybaveného auta lehce nad základem u Němců.

Prostorný interiér nikdy neurazí, zvlášť pak u rodinného vozu a usednutí za volant potvrzuje předpoklady o velikosti kabiny. Přestože má Edge docela široký středový tunel, je tu spousta místa – v podélném směru, příčném i na výšku a totéž platí i vzadu, i tak je ale Edge spíše velkoryse dimenzované čtyřmístné auto než plnohodnotný pětimístný vůz. Takové je třeba i nadále hledat mezi MPV a minivany. Ovšem je tu jistý kompromis – spolujezdec nemá pro pravou nohu úplně nadbytek místa kvůli vystupujícím blatníku a z druhé strany z tunelu trčí výstupek se zásuvkou, s nímž jsem byl v kontaktu (mnohem) častěji, než by mi bylo příjemné.

Posaz za volantem je hodně vysoký, pro osoby s menším vzrůstem možná až moc, ale sloupek má velký rozsah seřízení a věnec dobrý průměr i tloušťku. Méně radosti už udělají sedadla standardní verze, jsou extrémně široká a nedrží tedy tělo v zatáčkách. Co se materiálů v kabině týče, je Edge takový… globální, povrchová úprava plastů víceméně odpovídá Mondeu, osobně moc nemusím matný materiál na středovém panelu ani jeho design, zbytku kabiny asi není co vytknout.

suv ford jizdnidojmy

Edge je přímo prošpikovaný různými odkládacími prostory, které jsou povětšinou dost hluboké, impozantní je pak „silážní jáma“ pod loketní opěrkou, ta sahá snad až někam ke kardanu. A k tomu kufr… Po (elektrickém) otevření pátých dveří se objeví opravdu velký zavazadlový prostor, hluboký a široký, ale spíše nižší. Ford říká, že má 602 litrů a to ještě pod podlahou zbylo místo na rezervu. Spolyká tedy opravdu velkou spoustu zavazadel.

Nejprve se mi dostal do ruky model Edge Titanium se slabším z turbodieselů a šestistupňovým manuálem. V tomto případě by asi bylo výstižnější označení Ford Pillow a auto bude jasnou volbou každého, komu se zajídají současná velká za každou cenu sportovní SUV. Tento Edge je i na poměry velkých luxusních SUV extrémně dobře odhlučněný a velmi komfortní. Aerodynamický hluk je minimální, kola jsou lehce slyšet pouze na hodně hrubém povrchu a motor zní odněkud z velké dálky. Ford totiž nejen pečlivě odhlučňoval, ale auto vybavil také systémem aktivního potlačování hluku. Funguje to náramně.

Na silnici je vůz příjemně plavný, většinu nerovností téměř neznatelně žehlí a něco jako ráz do kabiny proniká opravdu výjimečně. Jízdní vlastnosti tomu odpovídají. Zatáčet se Fordu Edge moc nechce a nepřidá mu ani pomalé řízení, takže auto na podněty reaguje s floridskou ležérností. K celkovém charakteru auta pak asi také ladí motor 2.0 TDCi s parametry 132 kW a 400 N.m. Ačkoli to jsou čísla vcelku slušná, má totiž s autem spoustu práce, předjíždění je potřeba dobře naplánovat a protože nějakou tu aktivitu projevuje až nad 2500 otáček, což je ale současně zbytečně moc po městě a na okreskách, je potřeba neustále řadit. A kulisa šestistupňového manuálu je trošku kostrbatá… Popravdě řečeno mi vůbec není jasné, proč auto s tímto nastavením má přímo řazenou převodovku, už s ohledem na avizované prémiové ambice. Přitom s automatem by „základní“ Edge dával úplně jiný smysl.

Jenže pak jsme přesedli do verze Edge Sport a ocitli jsme se v úplně jiném autě. Tato verze má mnohem lepší sedadla, což znamená, že už se objevuje náznak bočního vedení (úplně jiná liga je v tomto ohledu specifikace Vignale, kterou jsem oseděl alespoň staticky, tam mají sedadla velkorysé rozměry i příjemné bočnice současně) a místo „fofrklacku“ je volič šestistupňové dvouspojky.

suv ford jizdnidojmy

A to není všechno. Edge Sport má o palec větší kola (20“) s širšími pneumatikami, sportovnější naladění podvozku, aktivní řízení a také motor 2.0 TDCi s výkonem 154 kW a točivým momentem 450 N.m. A výsledkem je úplně jiné auto. Přestože je znát váha vozu (1875 kg, 1840 s MT), americký crossover za asistence strmějšího řízení s menším účinkem posilovače překvapivě ochotně zatáčí, nebrání se ani ostřejší jízdě na klikatějších okreskách a hlavně má opravdu spoustu mechanické přilnavosti, celý novinářský event nám propršel a neměli jsme za dva dny ani jediný problém s gripem.

Motor je z pohledu dynamiky pro auto mnohem vhodnější, předjíždění už není problém a lepší sladění potvrdila i spotřeba. Přestože jsme jezdili svižněji, než první den s Edge Titanium, měli jsme spotřebu 9,2 l nafty oproti předešlým 9,6 litrům. Dvouspojková převodovka sice není úplně nejrychlejší ani s nejhladším řazením, ale jezdí se s ní příjemně.

Pár nevýhod ale Edge Sport má. Přišel o většinu plavnosti slabší verze, tlumení rázů je horší a auto výrazněji kopíruje povrch. Ač je to překvapivé, biturbo bylo také hůř odhlučněné a také hluk od kol byl výraznější. Je ovšem překvapivé, že kolegové z jiných aut zhoršení akustiky nepozorovali, je tedy klidně možné, že v našem autě (třeba) nefungovalo ANC… Ale bez ohledu na větší hlučnost a horší komfort bych asi bez váhání sáhl právě po Edge Sport, lepší dynamika, automat a agilnější podvozek zmíněná negativa v mých očích bez problémů vyváží. Negativa v uvozovkách, většina domnělé i skutečné konkurence je minimálně stejně hlučná a méně komfortní... Jen jsem měl trošku pocit, že s autem mají dost práce brzdy a to pochopitelně u obou motorizací, na pedál je nutné vynaložit dost síly a auta nezpomalují příliš ochotně. Teď ještě zbývá zodpovědět otázku, jak se bude tužší šasi chovat na našich špatných cestách, popřípadě vyzkoušet, jak dobrý je silnější motor ve verzi Titanium.

Jestli bude Edge konkurovat Audi a BMW? Nemyslím, že by klientela těchto značek odcházela k Fordu, na druhou stranu Edge (Sport) ty prémiové kvality bezpochyby má a mohl by zaujmout ty zákazníky mainstreamových značek, kteří by rádi velké SUV odjinud než z Koreje.