TEST Ford Focus ST 2.0 TDCi vs. Škoda Octavia RS 2.0 TDI

Nejprve musíme zdůraznit jednu důležitou věc. Aktuální souboj není klasickým srovnávacím testem, kde by o pořadí rozhodovaly měřitelné veličiny a známky. Naše metodika kladoucí největší důraz na praktickou stránku věci se v tomto případě moc nehodí. Určitě sami uznáte, že litry v zavazadelníku a centimetry před koleny jsou při porovnání sportovních verzí vedlejší. Hlavně vůči Focusu ST by bylo světomotorácké známkování nespravedlivé – ztrátu z prostorových disciplín by se mu už nepodařilo dohnat, i kdyby jezdil jak rallyeový speciál.

Takže protentokrát bez laserového měřiče, kalkulačku pro výpočet odstupu od kufrového lídra také můžeme nechat vypnutou… Místo toho plyn na podlahu a ať se kouří za kočárem!

Od pohledu rychlík

Ještě před tím si ale oba účastníky prohlédneme. Vzhled je samozřejmě mezi sportovci velmi důležitý! Z tohoto pohledu bychom se nejspíš přiklonili

k Focusu ST. Jeho dramatičtější bodykit a v testované konfiguraci také módní odstín karoserie zkombinovaný s černými litými koly vypadá jednoduše skvěle. Aktuální generace focusu se od rozpačitých začátků posunula přes nedávný facelift až k takto atraktivnímu sportovnímu stylu.

Octavia RS je o něco střídmější, testovaný stříbrný liftback vypadá až nenápadně. I mladoboleslavské RS však umí vzhledově zrychlit! Stačí si vybrat výraznější lak, barevná kola Škodovka také nabízí a hned se z davu octavií vymaníte. O něco decentnější než Focus ST však bude Octavia RS vždy.

Také v interiéru, který se od ostatních zástupců modelové řady liší opravdu jen minimálně. Nejviditelnějším prvkem RS jsou tak sedačky. S dostatečnou boční oporou, stále však v prvé řadě komfortní, a i když s pevnou opěrkou hlavy, vyhovující naprosté většině postav. Focus ST je se svými recary daleko ultimativnější. Jednoznačnou přednost dává bočnímu vedení, komfort je druhořadý. No, ve Focusu RS bychom byli nadšeni, v cestovnějším ST by se nám ale líbil spíš kompromis ve stylu Octavie RS.

Sportovní výkony?

Tabulkové hodnoty vyloženě špatně nevyznívají, na druhou stranu zrychlení na stovku za shodných 8,1 není zrovna číslo, po kterém by se vám začal zrychlovat dech.

Doménou obou motorů je pružnost, daná typicky vznětovým mohutným newtonmetrovým návalem. Zátah obou naftových čtyřválců by už nějaký ten adrenalin vyprodukovat mohl, přičemž o něco snaživější je dvoulitr ve focusu. Nejde jen o lepší dosažený čas (viz tabulka naměřených hodnot), ale i charakter jednotky 2.0 TDCi, která se vždy projevovala velice silácky. Maximum točivého momentu sice má zapsáno až ve dvou tisících otáček, i pod touto laťkou je však čtyřválec více než připraven zásadně zabrat. Žádný nenadálý skok ani turbodíra přitom nikde nečíhají.

Dvoulitr TDI už dávno přišel o pověst bouřliváka, co nepřipravenému řidiči trhá ruce. Nafta ve škodovce je hladší, pocitově méně výrazná. Vzhledem k minimálním naměřeným rozdílům jde opravdu spíše o subjektivní pocit, kde TDI působí o něco krotším dojmem. Ve sportovním módu se sice snaží dělat ramena a vyluzuje něco jako drsný zvuk, tahle „umělohmotná“ náhražka ale může zaujmout snad jen někoho, kdo za celý život nevylezl z jedničkové Fabie 1.4 TDI.

Spotřeba paliva je tentokrát tak trochu druhořadou disciplínou, jednoznačné vítězství Octavie RS však nelze nezmínit. Zatímco škodovkou můžete svižně cestovat za průměry kolem pěti litrů, fordu je nutno v každém režimu připočíst zhruba litr. A když se budete chtít svézt jako dieselhead, klidně se dostanete k číslům začínajícím osmičkou. V obou případech.

Tvrdě, nebo komfortně?

Z naftového Focusu ST jsme byli po pravdě nejdřív trochu nešťastní. Ultimativní posezení ne nepodobné opravdové závodní skořepině a podvozek

naprosto nesmlouvavě tvrdý a neústupný… Cesta domů po dálnici D11 nebyla zrovna příjemná.

Nesmyslně tuhé nám zprvu přišlo i řízení, v zatáčkách se navíc projevila jeho zvláštní charakteristika. Kolem středové osy se volant nejdřív pohyboval zlehka, aby s větším natočením zničehonic řízení víc přituhlo. Jako by si posilovač najednou uvědomil, že by měl přece klást sportovnější, a tedy větší odpor. Nadšení v tu chvíli vyvolávalo jen řazení. Precizní, s krátkými drahami, páka se navíc pohybovala lehce. Není co vytknout!

Komfort opravdu není nejsilnější disciplína Focusu ST. Když jsme ale oba rychlé nafťáky vzali na letiště, abychom je protáhli mezi kuželkami a vůbec v bezpečí důkladně otestovali, začali jsme nastavení fordu vnímat trochu jinak. Ač zatížen těžkým vznětovým dvoulitrem, vzdoroval Focus ST srdnatě nedotáčivosti a v mezních situacích s úplně vypnutou stabilizací se ukázal jako úžasně hravý stroj. Stačilo ve správný moment ubrat plyn a záď se lehce, pozvolna a krásně čitelně smýkla. Řízení v tomto „dieselheaďáckém“ režimu najednou fungovalo skvěle, stačilo decentní kontra, Focus ST se umravnil a znovu se poslušně držel předvoleného směru.

Jízdní vlastnosti Octavie RS jsme vždy velebili, z bezprostředního srovnání s Focusem ST ale vychází přece jen poražena. Rychlou změnu směru sice zvládá lehce, po zkušenosti s fordem nás ale poprvé napadlo, že by jinak chválené citlivé nastavení stabilizace mohlo být o něco benevolentnější. Škodovka se umí také sklouznout, klidně by však mohla ucuknout ještě o něco víc. Stále bychom se pohybovali v bezpečném prostoru, jízda by ale byla zábavnější. Trochu nás překvapila tendence odlehčovat v prudších zatáčkách vnitřní přední kolo. Na výjezdech jsme tak museli s plynem zacházet opatrně, abychom pneumatiku jen tak zbůhdarma neprotáčeli.

V cestovním komfortu si ale Octavia RS bere vítězství zpět. A to s opravdu velkým náskokem. Zatímco Focus ST je v normálním režimu použitelný jen se sebezapřením, škodovku lze pro každodenní provoz stoprocentně využívat. Zadní víceprvková náprava tlumí od začátku velice slušně (na rozdíl od vlečené z počátku výroby třetí generace octavie). A už několikrát jsme si vyzkoušeli, že právě spojení liftbacku se vznětovým motorem a manuální převodovkou je nejpohodlnější kombinací RS.

Nakonec bychom dali přednost také mladoboleslavskému řízení. I přesto, že se ford v ostrém nasazení polepšil. Posilovač Octavie RS totiž funguje výtečně za všech okolností, mimořádně užitečný je proměnný převod (blíže ke krajním polohám méně ručkujete). Řazení pracuje jako obvykle velice přesně a také lehce, mírně kostrbatější přechod přes neutrál by ale v klasickém srovnávacím testu znamenal v porovnání s Focusem ST čtvrtznámkovou ztrátu.

Dieselhead vs. normalhead

Jestliže bychom si měli vybrat z porovnávané dvojice auto podle „dieselheaďáckých“ kritérií, ukázali bychom na Ford Focus ST. Projev jeho motoru je

dravější, jízdní vlastnosti jednoznačně sportovnější, s předními sedačkami byste udělali parádu i na tuningovém srazu.

Z pohledu každodenní použitelnost bychom ale vybrali Škodu Octavia RS. Ta jako by se dopředu rozhodla, že dieselhead je z podstaty věci nesmyslný pojem (benzinové verze jsou v obou případech výkonově a také jízdně opravdu někde jinde) a vybrala si cestu rychlého a úsporného cestovního vozu. A stala se na rozdíl od ultimativnějšího kolegy „normalheadem.“

Záleží tak na každém, jestli se bude chtít benzinovým nadšencům přiblížit i se vznětovým motorem, nebo uzná takový boj za předem prohraný a zvolí kompromis. Koneckonců nafta a sportování, to je vlastně kompromis sám o sobě.