TEST Honda Accord 2.3i VTEC - novější, než se zdá

Zástupce japonské značky Honda ve střední třídě, typ Accord, nedávno prodělal navenek velmi jemný facelift. Změny na voze však jsou větší, než by se na první pohled mohlo zdát.

Pro modelový rok 2002 bylo sportovně orientovanému accordu přidáno na dynamickém vzhledu, a to zejména modifikací přídě. Světlomety sice zůstaly shodné, maska chladiče se však agresivněji "zakousla" do předního nárazníku, a zcela nový tvar má i nárazník, v němž se nyní nacházejí také trojúhelníkové mlhovky, které nahradily původní obdélníkové. Lehce upravena byla i krycí skla koncových svítilen, rozdíl je však patrný pouze v případě, že máte předchozí a současný model vedle sebe.

Interiéru se modernizace nedotkla a upřímně řečeno, není to rozhodně nevýhoda, protože vyhoví i dnešním požadavkům. Jeho styling je stále neotřelý a elegantní, což ho spolu s velmi příjemným čalouněním a kvalitními materiály, použitými na přístrojové desce, činí stále konkurenceschopným i ve srovnání s nejnovějšími produkty evropských výrobců. Stále stejný je ale bohužel volant, který se sice dobře drží, jeho věnec je však dost tenký, což se sportovním pojetím vozu příliš nekoresponduje. Jen málokdo (pokud vůbec někdo) ve střední třídě by se mohl s accordem poměřovat, pokud jde o přesnost řazení pětistupňové převodovky s přímým řazením. Jednotlivé dráhy jsou naprosto přesné i poměrně krátké, takže je opravdu radost s pákou pracovat. Prostornost vozu je na svou kategorii pouze průměrná. Je sice větší než u Alfy Romeo 156, Lexusu IS200 a BMW 3, ale menší než u passatu, mondea nebo avensisu. Nikdo z cestujících však rozhodně nestrádá. Potěší také standardně montovaná čtveřice airbagů a objemná schránka před spolujezdcem. Přední sedadla mají velmi dobré boční vedení, to řidičovo by však mohlo být v nejnižší poloze ještě o kousek níže.

Pod kapotu sedanu po modernizaci přišel nový motor, a to opět zážehový čtyřválec se systémem proměnného časování a zdvihu ventilů VTEC, tentokráte o objemu 2,3 l a nevalném výkonu 113 kW při 5700 otáčkách za minutu (dvoulitr, který se na českém trhu nabízí již jen pro pětidveřový hatchback disponuje 108 kW při 6000/min). Tímto motorem Honda reaguje na skutečnost, že stále více zákazníků preferuje vyšší kubatury než 2,0 l a "dva-trojka" navíc slouží i jako mezičlánek dvoulitru a sportovní pohonné jednotky 2,2 l/156 kW ve verzi Type R ( test Accord Type R). Svým charakterem však motor 2,3 příliš nekoresponduje s tím, na jaké motory jsme u Hondy zvyklí. Má totiž poměrně dobrý tah odspoda, ovšem ve vysokých otáčkách je dynamika srovnatelná s menším motorem 2,0, takže je příjemnější nechat jej pracovat v těch nízkých, kde svou práci odvádí točivý moment s plochou křivkou průběhu. Jeho maximum je 206 N. m při 4700/min (u 2.0 činí maximum točivého momentu 184 N. m při 4800/min). Honda tak nabízí s tímto motorem spíše alternativu dvoulitrům, než konkurenčním motorům o objemu 2,5 l, takže je určen spíše těm kupujícím, kteří motory nevytáčejí. Ty také potěší kultivovaným a relativně tichým chodem v celém spektru otáček. Překvapila nás i jeho spotřeba, která se pohybovala mezi osmi a deseti litry na 100 km.

Modernizace se dotkla také již tak znamenitého podvozku a dlužno říci, že výsledek je velmi dobrý. Zákazníci si prý přáli mít komfortnější charakteristiku šasi, čehož se konstruktéři zhostili se ctí. Do interiéru se totiž díky novým tlumičům přenáší rázy podstatně méně než dříve, sportovně tvrdá charakteristika pružin však zůstala zachována. Díky tomu se accord nakláněl jen minimálně a projížděl zatáčky s jistotou a přísně neutrálně. Nedotáčivost se dostavovala pouze pokud došlo k jezdecké chybě, nebo při příliš rychlém průjezdu zatáčkou. Stačilo však vyšlápnout spojku a více zatočit volantem a vůz se poslušně vrátil do původního směru. Spolu s výbornou ovladatelností tak byla radost automobil protahovat zatáčkami. Jedinou nevýhodou pak byl velký poloměr otáčení. Některým zákazníkům bude možná vadit nemožnost dokoupení protiprokluzového systému a ESP. Tyto zařízení mají dnes někteří konkurenti běžně v nabídce za příplatek nebo dokonce i ve standardní výbavě (!)

Honda Accord 2,3 kombinuje sportovní švih karoseriea výborné jízdní vlastnosti poněkud překvapivě s motorem s nepříliš sportovní charakteristikou. Tuto kombinaci si u Hondy cení na 889 tisíc korun, což není právě málo (Accord s motorem 1,8 a srovnatelnou výbavou "ES" stojí o plných 100 tisíc korun méně). Vůz má ale velmi bohatou výbavu, ve které však chybí protiprokluzový systém a ESP. Ne že by je tento automobil nutně potřeboval, mnozí zákazníci si je však přejí a u konkurence toto běžně dostanou. Líbilo se nám zpracování a materiály v interiéru, odtlumení podvozku a tichost a spotřeba pohonné jednotky. Té však chyběl výkon ve vysokých otáčkách, tak typický pro motory Honda.