TEST Hyundai Sonata 2,7i V6

Automobilka Hyundai v posledních letech ukazuje své vyjímečné postavení mezi korejskými automobilkami neustálým uváděním zajímavých novinek na trh. Ať už to byl SUV Santa Fe, MPV Matrix nebo nyní zcela nové Coupé. Mezi novinky patří také model Sonata, který míří svými rozměry do střední třídy a konkuruje tak zavedeným evropským vozům jako VW Passat, Ford Mondeo či Peugeot 406.

Tvar nové Sonáty je vyvážený, při pohledu ze všech stran, jen je škoda, že design není svébytný, ale výrazně připomíná některé evropské vzory. Přední část s "dvojitými" světlomety a výraznou chromovou maskou se nápadně podobá současným mercedesům. Zadní elegantně klesající část včetně světel, jakoby z oka vypadla Jaguaru S-type.

Jak už bývá zvykem, musí asijská automobilka nabídnout především příznivý poměr mezi cenou a výbavou vozu. Proto je také seznam výbavy hodně dlouhý a zahrnuje ve výbavě Elegance prakticky vše, nač si lze vzpomenout (viz ). Z nejmodernějších bezpečnostních prvků však chybí dnes již poměrně běžné hlavové airbagy a ESP (elektronický systém stability) naopak potěší přítomnost integrované dětské sedačky.

V interiéru Sonáty je evidentní snaha o luxusní zpracování. Nejlépe to dokazují rozměrná přední i zadní sedadla s příjemně tuhým polstrováním, která poskytují posádce velmi dobrý komfort i pro delší cesty. Sedadlo řidiče bylo vybaveno elektrickým seřizováním. Celý interiér je v béžové barvě, která vnitřek vozu prosvětlí a opticky zvětší, ale světlá barva je pochopitelně náchylnější k ušpinění. Přístrojová deska je navržena v klasickém stylu, tedy bez jakýchkoliv "pozoruhodností", ale o to je přehlednější. Příznivý dojem z interiéru však kazila rozměrná imitace obložení dřevem ve střední části přístrojové desky a také tři designově rozdílné LCD displeje na různých částech př. desky. Takzvaný palubní počítač, měří pouze vzdálenosti, dojezd na zbývající palivo v nádrži, ale na měření průměrné a okamžité spotřeby se jaksi pozapomnělo. Pochvalu zaslouží zadní sedadla osazená 3x tříbodovým pásem a opěrkami hlav v kombinaci s integrovanou dětskou sedačkou. Toto řešení si však vyžádalo daň v podobě nesklopné části opěradla s dětskou sedačkou. Pro delší předměty tak, zůstala možnost sklopení jen menší, třetinové části opěradla. Objem zavazadlového prostoru je pouze 398 litrů, což je podprůměrná hodnota, která je způsobena elegantně klesající zádí vozu. Také velké plnohodnotné rezervní kolo pod zav. prostorem si vzalo svoji daň. Pochvalu zaslouží pákový mechanizmus víka zav. prostoru, který neomezuje zavazadla. Výhodou je také jeho snadné zavírání "jednou rukou" pomocí madla uvnitř víka (jistě si vzpomenete, že u některých vozů se stejným mechanizmem je zavření víka jednou rukou nemožné). Závěrem odstavce o interiéru bych chtěl podotknout, že v interiéru ani při přejezdech nerovností nic nevrzalo ani neskřípalo, což stále není běžný jev ani u takzvaných "značkových" vozů.

Testovaný vůz byl vybaven moderním celohliníkovým vidlicovým šestiválcem o objemu 2,7 l, který sonátě dodává punc jisté vyjímečnosti v záplavě u nás běžných čtyřválců. Pohonná jednotka vyniká kultivovaným během i zvukem, který je ostatně pro šestiválce typický. S tím souvisí i velmi dobrá akustická "pohoda" v interiéru. Motor poskytuje slušný tah již v nízkých otáčkách, ale to pravé zrychlení se dostavuje až nad čtyřmi tisíci otáček. V tu chvíli motor trochu "zdrsní" svůj zvuk, a poskytuje řidiči výborný výkon. Řazení s poměrně dlouhou řadicí pákouje přesné, ale tužší. Odstupňování pětistupňové převodovky je "těžké", to znamená, že motor se obvykle pohybuje v nižších otáčkách, což odpovídá charakteristice silného šestiválce. Spotřeba Sonaty s motorem 2,7i V6 plně odpovídala typu motoru, to znamená, že při jízdách mimo město je možné jezdit za 9 litrů paliva na 100 km, ve městě pak spotřeba výrazně stoupá až na 14 litrů. V průměru je pak spotřebu možné udržet na přijatelných 11 l na 100 km. Bohužel objem 2,7 litru se o pouhé dvě deci dostává do kategorie zákonného pojištění "nad 2500 ccm", která je pochopitelně nejdražší. Tuto nevýhodu však bohatě eliminuje tříletá záruka na vůz, která je však omezena maximálním počtem 100.000 ujetých kilometrů.

Podvozek je vyloženě komfortně naladěn, což má jistý vliv na kvalitu jízdních vlastností při rychlé jízdě. V tom případě je sonata dosti nedotáčivá. Kritiku zaslouží brzdová soustava, která nemá po zahřátí dostatečný účinek. Otázkou je, zda je toto způsobeno nedostatečně dimenzovaným posilovačem brzd nebo samotnými brzdami. Vzhledem k přítomnosti kotoučových brzd na všech kolech bych se přikláněl spíše k variantě poddimenzovaného posilovače. V běžném provozu je však účinnost brzd dostatečná.

Hyundai Sonáta je zajímavým automobilem konkurujícím především svou bohatou výbavou, kultivovaným šestiválcem a komfortem cestování za přijatelnou cenu. Také již zmíněná tříletá záruka je zajímavá v porovnání s Evropskými automobilkami, které většinou nabízejí záruku pouhý jeden rok. Nespokojeni jsme byli především s brzdovou soustavou vozu a nepříliš nápaditým designem.