TEST Jízdní dojmy: Fiat Tipo chce být dobrý rodinný přítel

Když jsme se v květnu v Turecku poprvé setkali s kompaktním sedanem Fiat Ægea, hned jsme říkali, že takový model italské automobilce chyběl. Tehdy jsme však nemohli dovnitř a technických informací bylo poskrovnu. Časem jsme zjistili, že v Evropě se bude jmenovat Tipo nebo že k pohonu nabídne čtyři motory. A nyní jsme na jeho evropské prezentaci, kde se s tipem také svezeme.

Nejprve jsme si ho ale museli pořádně prohlédnout. Tedy hlavně zevnitř, protože vyvážená tříprostorová karoserie se proti tureckému seznámení nezměnila. Do Tipa se nastupuje bez problémů a to i na zadní sedadla, s čímž mají některé sedany problém – hlavně se svažující se střechou. Zvenku vypadá auto mužně a dynamicky, ale uvnitř už to takový zázrak není. Na palubní desku už vývojářům fiatu zřejmě došly nápady, které jsme obdivovali u všech derivátů pětistovky. Kabina tak působí nudně a nezachrání to ani slušné lícování plastů a měkčený materiál na horní části palubky. Také výplně dveří jsou až moc zjednodušené a do malé kapsy se nevejde ani pořádné pití – uvidíme, zda do ní při testu nacpeme alespoň litrovou PETku. Nelíbí se nám ani tvrdý plast v horní části dveří, o který si při řízení běžně opíráme levý loket.

Tipo o nás naopak zabodovalo prostorností na všech místech a vzadu nám zbývá hodně místa na kolena. Nad hlavou je to akorát, ale i 184 cm vysoký kolega se nedotýkal stropu. Chválíme i pohodlná sedadla, která mají vepředu slušné boční vedení. O kousek bychom protáhli sedáky, ale nejde o nic hrozného. Mohutná palubka vyvolává pocit bezpečí a nastavování volantu a sedadla v širokém rozmezí zajistí ideální pozici pro řízení. Takže můžeme naložit batohy vyrazit. Do 520 litrů objemného kufru se toho vejde hodně a naše dvě taštičky se v tak velkém prostoru ztrácení. Líbivé tvary karoserie se ale zasloužily o to, že otvor do kufru je poměrně úzký – je to problém všech současných sedanů. Nakládání rozměrnějších zavazadel tak může vyvolat nejeden problém. Ale i drobnější věci by vás mohly rozžhavit do běla. Stačí, když se zakutálejí až k zadním opěradlům. Kufr je totiž hluboký 102 cm a dosáhnout až na jeho konec je prakticky nemožné. Nezbývá než strčit hlavu dovnitř, opřít se o nárazník a lovit.

První část testovací trasy vede městem. Na každé křižovatce tak musíme zastavit a znovu se rozjet. S tipem je tato činnost příjemná. Pedály jdou lehce, řadicí páka v kulise příjemně klouže po krátkých a přesných drahách a motor se rozbíhá bez přidání plynu – na dvojku se rozjede téměř ze stoje. V nízkých otáčkách neduní a uvnitř vládne ticho. Výhled dopředu je i přes mohutnou palubku dobrý a přední sloupky příliš nepřekáží. Snad jen úzké zadní okno lehce omezuje sledování provozu tímto směrem. Rozbité sinice se ale občas postarají o naklepání naší zadnice. Tipo je obuto do širokých plášťů s rozměrem 225/45 R17 a není tak komfortní jak bychom očekávali. Naštěstí ani pro projetí hlubokým kanálem nejdou tlumiče až na doraz a žádné rány do karoserie se nekonají. Tuhý skelet se nekroutí. Lehké řízení zlepšuje manipulaci s autem při nízkých rychlostech a se zapnutým módem City lze otáčet volantem jedním malíčkem.

To už jsme ale za městem a tempo jízdy se zrychluje. Některé drobné hrboly najednou přestáváme vnímat a na kvalitní vozovce nám tipo ukazuje svou plavnost. Jenže takových úseků moc není, takže si stále říkáme, že by fiat mohl být komfortnější nebo mít alespoň menší kola. Při vyšších rychlostech si všímáme výborné směrové stability i jen lehkého svistu vzduchu kolem karoserie – aerodynamika je dobrá. Vznětová šestnáctistovka nám ukazuje, že pro dynamickou jízdu i rychlé přesouvání z jednoho bodu do druhého vlastně víc nepotřebujeme. Kultivovanost agregátu je na vysoké úrovni a odhlučnění také. Zatím jsme se ale nedostali přes 2100 otáček.

Odbočujeme z hlavního tahu a vyrážíme do hor. Na klikatých silničkách nás tipo překvapilo hbitostí, s jakou se vrhá z jedné zatáčky do druhé. Náznak nedotáčivosti se dostavuje až při opravdu ostré jízdě a motor se výrazněji ozývá po překročení tří tisíc otáček. Najednou jsme zapomněli na menší komfort podvozku a užíváme si sportovní jízdu.

Vypadá to, že se fiat vrací do hlavního proudu, protože Tipo je povedené auto, které dokáže plnit požadavky různých zákazníků. Na titul evropské auto roku, jako se to povedlo jeho jmenovci v roce 1989, to asi nebude, ale po prvním setkání u nás zabodovalo. Příští podzim se navíc představí klasický hatchback i praktické kombi a těšit se můžeme na provedení Abarth se silnějším agregátem a sportovnějšími ambicemi. V Čechách se začne prodávat začátkem března za cenu startující na 281.300 Kč za benzinovou čtrnáctistovku. V základní výbavě najdete čtveřici airbagů, klimatizaci i rádio se vstup USB pro připojení externího nosiče muziky. S příchodem na trh se připravuje i speciální akční verze Opening Edition, která startuje se shodným agregátem na 329.000 Kč. Ve výbavě už ale bude šest airbagů, zadní parkovací senzory, mlhovky a ovládání multimediálního zařízení na volantu, dále rádio se vstupy USB a AUX-in, Bluetooth, kožený volant a hlavici řadicí páky, elektricky vyhřívaná vnější zpětná zrcátka a také exkluzivní chromované prvky.

HODNOCENÍ

Plusy

• Design karoserie
• Nabídka prostoru
• Velký kufr
• Jisté jízdní vlastnosti
• Pružný turbodiesel

Minusy

• Design kabiny
• Komfort jízdy
• Přístup do kufru