TEST Jízdní dojmy: Mazda 6 (2017) a její G-Vectoring. Superpodvozek, nebo falešný sob?
Mazda 6 prošla pro modelový rok 2017 omlazením, přičemž to jediné, co se navenek změnilo, jsou vnější zpětná zrcátka pyšnící se nově integrovanými LED směrovkami. Ale jak asi tušíte, nejedná se o jediný rozdíl oproti dosavadnímu stavu, Japonci jsou sice trošku jiní, ale rozhodně nejsou tak šílení, aby jen kvůli tomu dělali celoevropskou prezentaci. A co je tedy ještě nového?
Popravdě řečeno toho není mnoho, ale některé modifikace jsou docela zajímavé. A teď nemyslím zrovna nový šedý lak, barevný head-up displej s vyšším rozlišením a nepatrně pozměněný tvar volantu, jenž lze teď mít i s vyhříváním. Opravdu důležité jsou dvě oblasti.
Tou první je vylepšené odhlučnění interiéru. Díky silnějším sklům a dodatečným tlumícím materiálům je kabina opravdu citelně tišší, a to je dost důležité, protože v tomto ohledu M6 moc nevynikala a omlouvat to sportovní orientací bylo dost neohrabané. Zlepšilo se utlumení motoru a došlo k potlačení aerodynamických ruchů, jediné, co při jízdě do kabiny trochu proniká, je hluk od kol, závislý na hrubosti asfaltu. Ale tak už to prostě je, pokud se některé oblasti zlepší více, „vylezou“ jiné.
Faktem však je, že Mazda 6 díky tomu při jízdě působí mnohem dospěleji a robustněji a přesně to potřebovala. V rámci zlepšení kultivovanosti běhu došlo též k zajímavé inovaci u turbodieselového motoru. V jeho pístech byl vyvrtán otvor, do něhož byl vložen čep, jenž při pohybu pístu v otvoru kmitá a potlačuje tak rezonance. Prostě dodatečným kraválem pomáhá potlačovat hluk, jak snadné!
Už je to bohužel hodně dávno, co jsem Mazdu 6 řídil, nejsem schopen tedy posoudit míru zlepšení, ale faktem je, že už zvenku je 2,2litrový turbodiesel příjemně tichý a spíše „tiká“, než nýtuje, v interiéru je pak nadmíru kultivovaný.
Velký důraz Mazda klade také na systém G-Vectoring Control. Zní to drsně, ale o co se vlastně jedná? Vypadá to jednoduše a prý to i vcelku jednoduché je, jen to asi ještě nikoho nenapadlo. Pokud vjedete do zatáčky pod plynem, elektronika na základě senzorů vyhodnotí situaci a na velmi krátký okamžik mírně sníží točivý moment motoru přerušením činnosti vstřikovačů. Díky tomu dojde k přenosu hmotnosti na vnější přední kolo, které se více zatíží a dá autu prvotní impuls při zatočení. Možná to zní jako úplný nesmysl, protože váha na vnějším předním kole znamená více nedotáčivosti a méně ovladatelnosti, ale není tomu tak. Mazda tak víceméně napodobuje řidičský styl, kdy zatočíte volantem trochu dříve a více, abyste nechali podvozek „zakleknout“ o chviličku dříve, než jej k tomu donutí fyzika. Následně auto mnohem snadněji vykrouží zatáčku.
Může to ale celé být jeden velký podfuk, Mazda se totiž dušuje, že systém naladila tak, aby řidič vůbec nepoznal, že v autě je. Navíc Mazda 6 nabízí nejlepší jízdní vlastnosti mezi předokolkami střední třídy, a tak další zlepšení už může být pod řidičovu rozlišovací schopnost, zvlášť když jako já tohle auto naposledy řídil před pár lety. Dal jsem si ale opravdu práci s hledáním aktivace systému a skutečně, je tam.
Při nájezdu do zatáčky opravdu lze zaznamenat okamžik, kdy motor jako by na zlomek sekundy „zaváhal“, jak moc to následně ovlivní průjezd zatáčky, už však zhodnotit nelze. Mazda slibuje nutnost méně otáčet volantem, což mohu potvrdit, šestka má každopádně vynikající jízdní vlastnosti a poskytuje radost z jízdy, srovnatelnou s prémiovými zadokolkami. A to jsem sedlal dvě specifikace, které nejsou z hlediska agility zrovna auty snů – benzinová dvaapůlka s automatem a naftová dva-dvojka.
Zatáčky japonské kombi požírá s nadšením (a to i ty ostré v kopcích nad Barcelonou, náklony jsou minimální, tlumení drobných nerovností pevné a efektivní, na větších výtlucích, kterých však na silnicích v okolí Barcelony moc není, si ale občas bouchla.
Mazda víceméně vymyslela alternativu brake vectoringu, jenž je ale šetrnější k brzdám. A to je určitě dobře, protože když jsme protáhli kombi se silným turbodieselem v ostrém tempu zatáčkovitou okreskou, začaly být poněkud …cítit. Odolnější destičky by asi nebyly na škodu…
Drobnou nevýhodou G-Vectoringu je, že funguje pouze v případě, že máte nohu na plynu. A nestává se úplně často, že by řidič před zatáčkou akceleroval nebo udržoval konstantní rychlost. Tedy rozhodně ne při sportovní jízdě, kdy se před ní (a nezřídka i do ní) brzdí. Lepší pocit z jízdy tedy poskytne spíše při pohodovějším stylu, na hony vzdáleném limitům auta. Tehdy jeho výhodou kromě menších pohybů volantem mají být i menší příčné pohyby pasažérů a tím pádem klidnější a uvolněnější jízda. Jenže jak už jsem zmínil výše – Mazda 6 je skvělá i při sportovním stylu jízdy, ať už si elektronika motoru hraje či nikoli.
Testovaná benzinová dvaapůlka se šestistupňovým automatem a turbodiesel s manuálem jsou top motorizace. Zážehový motor těží z odhlučnění interiéru nejen ztišením, ale také zlepšením zvukového projevu. Došlo také k lehkému potlačení hrubého „vysokokompresního“ drnčení a více vynikly vyšší, syrovější tóny čtyřválce, jenž nyní trochu připomíná tříválce. A to jednoznačně v pozitivním smyslu. Automat reaguje na kickdowny s elánem, blízkým dvouspojkám a je příjemně rychlý i při normálním řazení.
Jako ortodoxní atmosférák to říkám nerad, ale motor mě příliš nenadchl silou, zdá se, že už i já jsem zhýčkán dynamikou, jakou dnes poskytují malé turbomotory. Na běžné svižnější svezení to stačí, auto jede zhruba stejně, jako dvoulitr s manuálem, ale sportovnější ambice nemá. V kontrastu s ním je pak dvakrát přeplňovaný turbodiesel 2,2 l o výkonu 176 koní až při 4500/min(!), jenž s autem cvičí opravdu parádně, má spoustu síly v nízkých i středních otáčkách a když je třeba, lze jej vytočit až za hranici 5000 otáček. Navíc spolupracuje se zcela jednoznačně nejlepší převodovkou ve střední třídě s přesnými a krátkými dráhami, není tedy moc důvodů ke stížnostem.
Mazda 6 je tak dalším japonským autem, u něhož dynamičtější jízdu zajistí nafťák. Důležité však je, že tu šestka jako jeden z posledních japonských aut střední třídy je a nabízí možnost volby. A jsem si jistý, že jí provedené změny rozhodně neublížily…
