TEST Mercedes-Benz SLK 200 - BabySLS

Zatímco BMW se v posledních letech snaží být komfortní, noblesní a okázalé jako Mercedes, ve Stuttgartu zaťali zuby a z přibližovadel pro důchodce udělali auta, z nichž některá jim v Mnichově mohou jen tiše závidět. Třeba právě nové SLK. U něho se Mercedes dlouho dopředu dušoval, že bude takové, jak se na malý roadster sluší, tedy v první řadě sportovní, obratné a hravé. Napovídá tomu už vzhled, který z něj dělá takové zmenšené SLS AMG. Ale co ten zbytek?

mercedesbenz testy roadster  

Luxus i sport

Hrozně moc sportovní chce být i interiér s až extrémně nízkým posazem v geniálně tvarovaných sedadlech, která poskytují kvanta boční opory, jak ve spodní části, tak v ramenní oblasti a přitom stále zůstávají až nepochopitelně komfortní. Takových je jen velmi málo. Volant by sice mohl být menší a mít silnější věnec, drží se ale dobře a sloupek má neuvěřitelně velký rozsah nastavení. Vsadím se, že by se dovnitř vešel bez problémů i více než dvoumetrový basketbalista a stále by měl perfektní posaz.

Snad odjakživa platí, že mercedes je lepší mít s pomalým automatem, než s manuálem. Přímo řazené převodovky nebyly nikdy u téhle značky nějaké terno, i tenhle předsudek ale SLK s nečekanou rozhodností boří. Má kraťoučkou, přesnou a „mechanicky“ působící kulisu a přestože by ústrojí mohlo klást menší odpory na neutrálu a jednotlivé kvalty mohly být posazeny v kulise blíže u sebe, spolupracuje se s ním nad očekávání dobře. Jediným problémem tak zůstává vysoká středová loketní opěrka, která při přeřazení překáží loktu. Je tedy lepší řídit se zvednutým víkem, na v tuto chvíli vyčnívající ovladač sklápění střechy se dá zvyknout. Méně už na to, že je kabina v příčném směru opravdu hodně úzká.

Zalíbilo se mi i pojetí výdechů ventilace palubní desky a jejich ovládání otáčením středového kříže, stejně jako masivní tubusy přístrojů v kapličce, ale zaslechl jsem i názory, že to celé působí příliš kýčovitě. Rozhodnutí tedy v tomto ohledu ponechám na vašem vkusu. Ale ono na tom stejně moc nezáleží, protože na silnici se budou za jeho volantem bavit všichni bez rozdílu.

Nečekaně agilní

Jak se u nejnovějších mercedesů, novým éčkem počínaje, stává zvykem, i SLK má velmi strmé řízení, takže si ani v ostrých zatáčkách neumotáte z rukou vánočku a s výjimkou lehké netečnosti kolem přímého směru je velmi přesné a dobře vyvážené, takže auto poslouchá povely jako dobře vycvičený dobrman. Posilovač řízení sice asistuje více, než by bylo nutné a byla zachována typická mercedesovská odtažitost, nicméně aut s prvotřídním feedbackem je jako šafránu, takže to dnes ani moc nepřekvapí, natož aby to pobouřilo.

Otevřená auta se dělají se skládací střechou proto, aby byla v první řadě složená, takže jsem ten „můj týden“ mechanizmus SLK moc nezahřál, což se však nedá ani zdaleka říci o podvozku stuttgartského roadsteru. Už při opouštění chodovského parkoviště Mercedesu jsem byl příjemně překvapen, s jakou ochotou auto zatočilo a s přibývajícími kilometry se moje nadšení z podvozku dále stupňovalo.

Těžko soudit, zda v první řadě odvedli němečtí inženýři tak skvělou práci nebo jdou metály hlavně na hruď malého a lehkého motoru. Pod kapotou SLK 200 totiž pracuje čtyřválec 1,8 Turbo (tedy už bohužel nikoli kompresor), vyladěný na 184 koní při 5250 otáčkách a 270 Nm v rozmezí 1800 až 4600 min^-1. Asi to bude kombinace obojího, nicméně než se na adresu tohoto motoru, jímž paleta pohonných jednotek pro roadster začíná, jen pohrdlivě ušklíbnete, měli byste vědět, že jeho malá hmotnost je jen jedním dílkem do skládačky.

mercedesbenz testy roadster  

Povedená osmnáctistovka

Čtyřválec se totiž povedlo vyladit velmi dobře. Elektronický plyn reaguje velmi spontánně a ostře na meziplyny, dokonce rychleji než u jedničkového emkového BMW a celkem se ctí se vypořádává také s turbolagem. V nízkých a středních otáčkách sice turbíně chvilinku trvá, než motor nafouká, ale od nějakých 3500 min^-1 už reaguje s minimální prodlevou. Co se rychlosti reakcí týče, zařadil bych ho spolu s jednotkou BMW/PSA na pěkné třetí místo, hned za multiairy a TSI. A podceňovat byste neměli ani těch 184 koní a 270 Nm.

SLK totiž není žádný automobilový otesánek, váží sympatických 1360 kg a svezení je tedy příjemně dynamické jak při jízdě na pohodu a potřebě občasného předjetí, tak pro držení ostrého tempa při sportovním stylu, při němž jsem ocenil decentně hluboké tóny, linoucí se z výfuku. Škoda jen, že omezovač zasahuje už přesně v 6500 otáčkách, ale to už je dnes bohužel u přeplňovaných motorů běžný standard.

Vynikající podvozek

Ale vraťme se k tomu nejlepšímu, co může malý mercedes nabídnout – k podvozku. Eselkáčko není rozhodně žádný kostitřas, má gétéčkové naladění pérování, což znamená, že na delších nerovnostech nechybí plavnost a ani na kratších nedochází k topornému kmitání. Také tlumení rázů je na vysoké úrovni, i když čas od času se do kabiny dostane tupý ráz, doprovázený kroucením karoserie.

S tuhostí skeletů otevřených aut (popřípadě vozů s chybějícími středovými sloupky) má Mercedes obecně trochu problémy a tak lehké „pracování“ auta na nerovnostech je pohříchu jedinou z mála slabin SLK. Tou druhou je ne úplně optimální aerodynamika. Zatímco u minulé generace byla posádka chráněna před turbulencemi takřka dokonale, do novinky docela fouká. Při stažených bočních oknech až nepříjemně, při natažených to ale také není žádná hitparáda.

Co ovšem nadšeného řidiče rozzlobí nejvíc, je nemožnost vypnutí systému jízdní stability, čímž se SLK samo vyřazuje ze seznamu aut, atraktivních i pro ty nejryzejší petrolheady. Mercedes asi svým řidičům moc nevěří a tak se po stisku příslušného tlačítka na středovém tunelu sice rozsvítí kontrolka, ale elektronika se přepne pouze do jakéhosi mezistupně, jenž dovolí lehké smýknutí zádě, ale malinko větší divočiny už nekompromisně zatrhne. A to je opravdu škoda, protože šasi je vyladěno opravdu parádně, i když svůj podíl na jeho působivých schopnostech určitě mají i 18" AMG kola s obutím 225/40 R 18 vpředu a 245/35 R 18 vzadu.

Jak už jsem nastínil výše, SLK se na rovných úsecích vysloveně nudí a každou zatáčku spolkne s neuvěřitelnou chutí, ne nepodobnou Mazdě MX-5. Do oblouku si s lehkým náklonem zaklekne a perfektně v něm informuje o dění pod koly obou náprav. Případné nerovnosti v zatáčce řeší jen minimálním příčným pohupováním, které nemá žádný vliv na stabilitu vozu, ani na „upovídanost“ podvozku. Velmi schopný a čitelný je mercedes i v šikanách, kdy při změně těžiště překlápěním ze zatáčky do zatáčky zůstává velmi sebejistý.

Přicházející hranici přilnavosti předních kol hlásí continentaly s předstihem lehkým pískáním, i tehdy ale zůstává ještě spousta času na korekci přitažením volantu do směru jízdy, kterou si lehká příď nechá bez problému líbit. Čitelný je ale i přechod zadní nápravy do smyku a jeho čitelnost. Je tedy velká škoda, že jen co si auto volantem připravím na jeho zkrocení, přijde ke slovu dotěrné ESP a s nevybíravým škubnutím situaci vyřeší.

Radost z jízdy ale nepřináší SLK 200 jen na okreskách, jeho schopnosti jsem plně využil i při měření sil s MX-5kami na deštěm smáčeném okruhu ve Vysokém Mýtě. Když pomineme fakt, že mercedes působí po přímém přesednutí z Mazdy poněkud gumově (ale které auto ne), byl jim velmi vyrovnaným soupeřem, o čemž svědčí i druhý nejlepší čas mezi touto velmi nebezpečnou konkurencí. Právě na mokru se ale opět potvrdilo, že nemám rád turbomotory právem – mizerná dávkovatelnost plynu a s tím související nesnadné ovládání přilnavosti auta na limitu. Doufejme, že tahle móda zase brzo pomine...

Vyzdvihnout však každopádně zaslouží brzdy s masivními třmeny a vrtanými kotouči. Jsou až překvapivě ostré, s rychlým nástupem a na okruhu ani na okreskách nejevily známky vadnutí. Pouze dávkování bylo právě kvůli ostrému začátku malinko problematické.

mercedesbenz testy roadster  

Splněný slib

Já vím, že segment malých otevřených sporťáků je v současnosti zoufale malý, jedna věc je ale jistá – po už několikrát zmíněných mazdách je právě Mercedes SLK 200 mezi masovými výrobci pro mne tím druhým nejlepším autem v kategorii. Má skutečně znamenitě vyladěný podvozek, ostré a přesné řízení, účinné brzdy, ukázkový posaz za volantem a přiměřeně výkonný motor. Představuje prostě velmi silou kombinaci vlastností, které kazí jen drobnosti. Čeho lze litovat ze všeho nejvíce, je nemožnost plného vypnutí stabilizace, ale předpokládám, že je jen otázkou času, než se tomu nějaká tuningová firma na menší poplatek podívá na zoubek. Každopádně ale Mercedes splnil, co slíbil – SLK 200 je opravdu velmi sportovně fungující auto, které se ale nevzdalo pro Mercedes typické noblesy a luxusu.

Plusy

• Atraktivní design
• Vynikající jízdní vlastnosti
• Jízdní komfort
• Účinné brzdy
• Dobrá jízdní dynamika
• Komfortní sedadla s dobrým bočním vedením
• Strmé řízení

Minusy

• Nevypínatelné ESP
• Menší šířka interiéru
• Turbulence v kabině
• Účinný posilovač řízení