TEST Renault Clio RS Ange & Démon – Belzebub junior

Na Cliu RS je něco přitažlivého, něco, co vás nutí o něm přemýšlet. A to, i když víte, že koupit sportovní třídveřový hatch ze segmentu Fabie za víc než 600 tisíc je čiré bláznovství.

Jenže přesně o to tu jde! Bláznovství mají rychlá Clia v žilách. Začalo to Cliem Williams v roce 1993: auto, co i s řidičem vážilo tunu, poháněl dvoulitr o výkonu 150 koní. Asi si umíte představit, jak to se sympatickým frantíkem cvičilo. O generaci později však přišlo doslova porno: šestiválcová verze s motorem uprostřed a pohonem zadních kol! Šíleně drahá hračka (svého času se prodávala za zhruba 1,3 milionu Kč) s motorem o výkonu 230 koní musela být krocena zkušenými pažemi, protože uměla nepěkně pozlobit. Ostatně, to je také důvod, proč jí inženýři do vínku nadělili „jen“ 230 koní (později 255), i když motor byl připraven poskytnout jich o padesát víc. Běžné Clio RS s příchodem druhé generace samozřejmě nezmizelo a figurovalo v nabídce dál, stále se starým dobrým čtyřválcovým atmosférickým dvoulitrem, nyní o výkonu 170 koní.

V roce 2006 přišla třetí generace Clia a s ní také třetí ereso. Jeho 197 koní měl na svědomí stále technicky vyspělý atmosférický dvoulitr. A ten, známý i pod kódovým označením F4R, je pod kapotou pořád, i když výkon se posunul o jedno trojspřeží výše na 201 koní. Renault udává 203 koní, přesný přepočet 147,5 kW do koní je ale 201 (zaokrouhleno nahoru). Triga sem, triga tam...Clio RS zkrátka zůstává své. A to tu jde.

renault testy malevozy

A tím se vlastně vracíme k tomu bláznovství. Unie nám diktuje maloobjemové motůrky s turbodmychadly, to aby z výfuků plynul jen rajský plyn a ne to ošklivé CO2, které produkují větší atmosférické motory. Atmosfér ubývá rychlým tempem (mimochodem, dejte syna vyučit automechanikem, na výměnách turbokompresorů v budoucnu trhne jmění), ještě drastičtější je to však u sportovních aut. Ta totiž mohou mít v papírech napsanou zázračnou spotřebu a vy máte pod pravým chodidlem vždy říznou porci newtonmetrů, takže si svojí oblíbenou okresku si můžete dát komplet na pětku.

Kdo by tedy chtěl auto s dvoulitrovou atmosférou, jedním z nejtočivějších čtyřválců dneška?

Jen blázen...?

Rozhodně ne! Tenhle Renault se totiž dokáže vrýt pod kůži, tak jako piják nasaje inkoustovou skvrnu. Pro ty mladší, co nevědí, o čem je řeč: Ta kára umí vzbudit závislost! A stačí jen tak málo – mít rád auta a chtít se bavit.

Zajímavá na Cliu je jeho každodenní použitelnost. Motor má dostatek síly i v nízkých otáčkách, spojka není nikterak záludná a řízení je sice tužší, ale tak nějak správně, takže vám to ani nepřijde. Kdo by si také zoufal na příliš sportovní posilovač, když má v dlaních jeden z nejlepších volantů s barevně vyšitým proužkem na jeho vrcholu? Ano, přiznávám, to je jen taková frajeřinka, ale vypadá to dobře.

V zatáčkách se řízení s řidičem nepere, za což vděčí vylepšenému McPhersonu s odděleným rejdovým čepem. Atmosférických 200 koní je na přední nápravu právě tak akorát, abyste si užívali bez nutnosti přemýšlet, kdy že to vlastně můžete zamáčknout plyn do podlahy. Podvozek je bez přehánění skvělý, to co umí u RenaultSportu s torzkou na zadní nápravě, je na hlubokou poklonu. Komfort jízdy sice není přehnaně velký, RS tu však není od toho, aby si vás hýčkalo. Tlumiče jsou naštěstí poměrně chápavé a tak průjezd městem není za trest. Sportovně tuhý podvozek se vám za trpělivost odvděčí hned za hranicemi města. Zákruty vykružuje s jistotou supersportu, má až nepochopitelně mnoho gripu a nebojí se jej použít. Hravost zadní nápravy, známá třeba z Twinga RS, sice trochu vymizela, za vrchovatou porci jistoty a až absurdních rychlostí na vrcholu zatáčky to ale stojí.

Tělo v tu chvíli podrží skvělé skořepiny od Recara, které jsou v autě připevněny hodně vysoko, a bohužel s tím nejde nic dělat. Tolik adheze a k tomu poloha jako na kozlíku... Zvyknete si, ale oproti ostrému Cliu je pozice třeba v takové Octavii úplně formulová. Aspoň že hliníkové pedály jsou opět bez kompromisu, stejně jako brzdy. Čtyřpístková přední Bremba nevadnou a umí se do kotoučů zakousnout opravdu pořádně, navíc se dají moc pěkně dávkovat.

renault testy malevozy

Jeden manévr se Cliu RS nelíbil a dokázalo mě při něm docela vystrašit – rychlá změna pruhu, ideálně kombinovaná s brzděním. Znáte to, předjíždíte a ono tam něco vyjede, proto je třeba se co nejrychleji schovat do bezpečí. Po změně pruhu se však v Cliu probudí přehnaná hravost a auto se nehezky zavlní, což jinak nemá v povaze.

Motor je jedním z největších otazníků – dokáže si i po letech ve službě obhájit své místo na slunci? Za sebe bez rozmýšlení říkám, že ano. Někomu se nemusí líbit jeho zvuk ve vysokých otáčkách, mě se naopak závoďácké sýpání a kovové rezonování (ale takové to „drsňácké“) líbí. Taky mám rád, když se o zvukový efekt spravedlivě dělí motor a výfuk. Hodně znát je na projevu motoru plynulé časování ventilů, protože umí být jak beránek, tak vlk.

Prvním zvířetem je ve městě nebo při stovce na dálnici, zkrátka tam, kde od něho nic nečekáte. Budete jezdit za osm litrů, a když nevytočíte motor nad čtyři tisíce, ani si nevšimnete, s kým máte tu čest.

Rostoucí otáčky mění beránka ve vlka. Točivý moment 215 Nm vrcholí při 5.400 min^-1, výkon při 7.100 min^-1 a čtyřválec můžete hnát až k 7.500 otáčkám, elektronika vám však přeřazení doporučí již dříve. Spotřeba v tom případě utíká na dvojnásobek té předchozí. Poslední tři tisíce otáček si auto vysloveně užívá, do dlaní vám přes volant prostupují drobné vibrace a Clio RS pádí splašeně vpřed. Jo, takhle vypadá auto pro řidiče!

renault testy malevozy

Jen kdyby byla pro řidiče i převodovka. Dlouhá řadička je zřejmě poctou pravěkým lidem, protože velmi silně připomíná kyj. Překvapivé jsou proto její krátké dráhy a docela dobře vymezená kulisa. Jednotlivé rychlosti však zapadají s trochu větší nevolí, než by bylo milé, takže je potřeba vynaložit trochu více síly a nic moc si nedělat ani z gumové mezipolohy a dorazů. Převodovka je celkově na trojčičku, zato její poskládání nakrátko se povedlo na jedničku s hvězdičkou.

Vidíte, málem jsem zapomněl na interiér. Jeho relevantní čísti, tedy pedály, volant, řadičku a sedadla jsme už probrali, no a ten zbytek...vás vlastně ani zajímat nemusí. Uf, dobře jsem z toho vybruslil, skoro jsem musel říct, že interiér vypadá jako z nějakého vytuněného low-cost modelu.

Anděl a démon

Matně rudé Clio RS vypadá opravdu uhrančivě, nevšední šatičky v podobě černých kol a červené matné karoserie francouzskému hot-hatchi prostě sluší. Matně rudý ďáblík je jedním z 666 vozů, které budou v edici Ange & Démon vyrobeny. Vzhledem k nízkému počtu kousků se na náš trh dostane jen pětice těchto aut, takže majitel bude mít opravdu exkluzivní auto. Vždyť i prodeje Ferrari se ročně počítají na desítky.

Speciálnost edice spočívá jednak v premiérové aplikaci matného laku (šedý, červený a bílý lak) v kombinaci s černou střechou, připlatit si však můžete třeba i za podvozek Cup (15.200,- Kč), černá osmnáctipalcová kola „Interlagos“ (4.100,- Kč), rudě lakované třmeny Brembo nebo poprvé v Cliu RS i za kožená skořepinová sedadla Recaro (15 tisíc Kč).

renault testy malevozy

Interiér obsahuje například hands-free kartu, rádio Bluetooth® Plug & Music, automatickou klimatizaci nebo elektricky sklopná zpětná zrcátka. Zákazníci kupující Clio RS Ange & Démon si budou moci vybrat bez příplatku mezi RS Monitorem, vestavěným telemetrickým počítačem Renault Sport či integrovaným navigačním systémem Carminat TomTom Live. Nechci vám radit, ale největší smysl mi dává bez diskuze navigace. Alespoň se při cestě na okruh neztratíte a „géčka“ vám umí změřit i mobil.

Clio RS v této speciální edici nejen dobře vypadá, ale také skvěle jezdí. Když odhlédneme od jednoduššího interiéru, přimhouříme oko nad řazením a ani poměrně vysoká konečná cena není problém, bude vám přítelkyně nákup Clia RS místo něčeho praktičtějšího, kam se vejde i kočárek, jen těžko vymlouvat. Ostatně - třeba jí přesvědčíte tím stylovým matným lakem!

Plusy

• Přesné a dobře vyvážené řízení
• Účinné brzdy
• Výborné sportovní sedačky
• Výkonný atmosférický motor
• Skvělé jízdní vlastnosti

Minusy

• Nesportovní řazení
• Vyšší posaz za volantem
• Nevalná ergonomie ovladačů na palubní desce