TEST Renault Koleos: První jízdní dojmy

V první řadě je potřeba zmínit, že tento facelift se drží významu toho slova velmi striktně. Zásadní proměnou totiž prošla především příď.

Místo nezvyklé masky s malými nádechy, které se nosily u Renaultu před několika roky, přichází klasické uspořádání přídě s velkou maskou, bohatě chromovanou mřížkou a menšími světlomety. Ty jsou umístěny výše než dosud, což spolu se změnou jejich proporcí opticky rozšířilo a snížilo vizáž druhé fáze Koleose.

Komunikační barvou je módní perleťová bílá a ostře oranžová barva Cayenne Orange. Ano opravdu Cayenne.

Dalších viditelných změn je jen pomálu. Směrovky se nadobro usadily v krytech vnějších zpětných zrcátek, Koleos dostal nová kola.

Proměna interiéru spočívá v kosmetických úpravách designu. Přístrojový štít dostal nové ciferníky tří kruhových ukazatelů s jemnějšími stupnicemi, displeje mají bílé podsvícení místo původního oranžového. Černo-stříbrná kombinace přístrojové desky a dekoračních prvků působí hodnotněji. Poněkud nesourodě působí středová konzole v oblasti mezi sedadly. Standardizovaný ovládací modul vestavěné navigace Tom Tom sedí stále vedle příkladně velkého tlačítka elektricky aktivované ruční brzdy. Jako celek to však působí skoro jako pěst na oko.

Další věci, které se nezměnily, jsou pozitivní. S vyšší polohou za volantem má být spojen i dobrý výhled a to pro Koleos platí beze zbytku. Vysoko umístěná a do výšky vyhnaná kabina patří k nejprostornějším ve třídě.

Řidič stále sedí spíše nad volantem (a přístrojovou deskou) než za ním. Kdo tedy přesedá z bohatě prosklených Scéniků nebo Espaců, bude tady jako doma. Rodinný charakter Koleose připomíná i možnost dokoupení bohatě prosklené střechy.

V době sportovně střižených SUV s nízkými bočními skly potěší velká prosklená boční plocha, podobně jako možnost přirozeného opření lokte o boční výplň, když máte zcela spuštěné boční sklo.

Klíčovou motorizací pro Evropu je osvědčený čtyřválec 2,0 dCi (M9R) s dvojicí vyvažovacích hřídelí a maximálním vstřikovacím tlakem 1600 bar. Dodáván je nadále ve dvou známých specifikacích se 110 kW nebo 127 kW.

Hlavní předností obou verzí je tichý chod prostý vibrací, ke kterému se přidává komfortní ovládání dané zejména plynulým nárůstem točivého momentu s rostoucími otáčkami. Motor ochotně táhne z nízkých otáček a když je to potřeba, funguje i za 4000 min^-1.

Verze s ručně řazenou šestistupňovou převodovkou dnes už netrpí francouzskou ležérností a s klidem ji řadíme k velmi dobrému evropskému průměru. Klasický šestistupňový automat je komfortní volbou, řadí pomalu, ubere trochu z jízdní dynamiky i slušné odezvy motoru na sešlápnutí pedálu plynu, ale pro rodinné využití, kdy se za volantem mnohdy ocitá žena, jde o přijatelnou alternativu.

V rámci modernizace došlo na úpravu součinitele odporu vzduchu a několik dalších opatření, které mají přispět k úspornějšímu provozu Renaultu Koleos. Při krátkých projížďkách v okolí Paříže nebyl čas tuto vlastnost ověřit, ale v chystaném testu se tak jistě stane.

Těžký terén není doménou jednoduchých pohonů všech kol v dostupných SUV a ani vzhled Koleose k výletům mimo silnice nevybízí. Krátká testovací trať s písčitým a kluzkým povrchem nám připomněla, že dárcem orgánů i koncepce pohonu všech kol je Nissan X-Trail, což je pro náročnější terénní nasazení dobrý výchozí bod.

Čtyřkolka Koleose i nadále umožňuje řidiči volit tři režimy: AUTO, 2WD a LOCK. Elektronicky řízená distribuce hnací síly se umí připravit na situace, kdy může dojít k vyčerpání adheze předních kol a posílá proto preventivně více síly na zadní nápravu. K dispozici jsou ve třídě obvyklí asistenti pro sjíždění kopců, resp. rozjezd do kopce. Obojí funguje i v náročných svazích obstojně.

Limitem pro výlety mimo cesty zůstane obutí a světlá výška. U zážehového čtyřválce 2,5 l (126 kW) činí velmi dobrých 206 mm, turbodiesely se musí spokojit se 188 mm.

Prodej na českém trhu má začít během října 2011, ceny zatím nebyly zveřejněny.