Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

TEST Řídili jsme divoký Nissan Juke-R

Michal Fokt
Diskuze (10)

Do Prahy zavítal unikátní Nissan Juke-R, vybavený technikou supersportovního GT-R. Měli jsme možnost krátce usednout za jeho volant.

Čas od času se naskytne příležitost usednout za volant auta, proti kterému působí i ty nejexkluzivnější produkty z Maranella, Stuttgartu nebo Sant´Agaty málem jako docela obyčejné tuctovky. Třeba takový Nissan Juke-R, což vlastně není nic jiného, než GT-R v kůži malého crossoveru, jenž existuje jen ve dvou exemplářích na světě a z toho jeden z nich má pravostranné řízení. Tak tomu se říká exkluzivita.

Juke-R Street Driving Show

A právě tohle auto se prohánělo minulý týden na parkovišti u vysočanské O2 Arény v rámci akce Juke-R Street Driving Show. Namísto dorazil ve speciálním stylovém přívěsu v doprovodu týmu lidí, kteří se v Británii podíleli na jeho vývoji. Jeden z nich nám dělal spolujezdce nebo na požádání i řidiče. Česká premiéra Juke-R, určená široké veřejnosti, byla doprovázena bohatým doprovodným programem, moderovaným Leošem Marešem, my ale dorazili na místo konání v předstihu, abychom si mohli auto samo krátce osahat.

Nejprve bylo třeba se seznámit s vytyčenou tratí, která byla vytyčena na dvou parkovištích O2 Arény a přilehlé obslužné komunikaci. Okruh to byl kvůli ostrým zatáčkám spíše pro motokáry, ale v takovýchto podmínkách nelze dělat zázraky. Trať jsme si nejprve vyzkoušeli ve 180koňovém sériovém Nissanu Juke a následně bylo k dispozici za tímtéž účelem 370Z ve speciální edici GT Edition. Obojí v podobě masivní porce jediného kola, navíc se zapnutým systémem jízdní stability, takže nic, hodné závisti.

Japonský démon

Ovšem Juke-R byl, i v těchto polních podmínkách, úplně jiný zážitek. Naživo jsem jej viděl poprvé a působí na mě přesně tak, jako na fotkách – drsně vyhlížející, široce rozkročený a s charismatem, které by mu mohl závidět nejeden čistokrevný supersport. Pokud tedy patříte do té kategorie lidí, jimž učaroval už odvážný styling sériového Juku. Jinak to pro vás bude prostě ještě ošklivější ošklivé auto.

Je ovšem v každém případě nutné ocenit, že vše, co odlišuje Juke-R od běžného juku je tu proto, aby se dovnitř vešla kompletní technika Nissanu GT-R - od motoru až po pohon všech kol. Nebo proto, aby tyto komponenty správně fungovaly, tedy zejména z hlediska přístupu, případně obtékání vzduchu. A k tomu ten černý matný lak… jeden z billboardů hlásal, že „ďábel ovládl Prahu“. Trefné.

Gibon rulez

Už když jsem viděl odpich, jakým se v předchozích jízdách Juke-R za ďábelského rachotu odlepil ze startovní čáry, proběhlo mnou příjemné mrazení, teď už to ale budu moci vyzkoušet i sám. Přes trubku o tloušťce lan mostní konstrukce tokijského Rainbow Bridge, tvořící ochrannou klec, se soukám do závodní skořepiny OMP a ještě než se stačím porozhlédnout po kabině, už mě maník z realizačního týmu kurtuje pěkně natěsno do pětibodových Schrothů.

Prý jestli mám sedačku dobře nastavenou. No, …nemám. Ačkoli je na zadním dorazu, kolena mám pod bradou a chodidlo v křeči, přitom ale sotva dosáhnu na volant. Pozice naprosto příšerná, mnohem horší, než u sériového auta a když v pozici plodu jen pro kontrolu lehce ťuknu do plynového pedálu, auto s prudkým trhnutím poskočí vpřed. Začínám mít vážné obavy, jak to (opět pouze jediné) kolo vůbec zvládnu odřídit.

Full throttle

Ale jak ukazuje další přibližně minuta a půl, mé tělo, zocelené ježděním se vším od pandy po hummer, funguje do jisté míry samo a dělá spoustu věcí, aniž bych nad nimi musel nějak zvlášť přemýšlet. Obsluha časomíry dává pokyn a já nekompromisně zarážím plynový pedál do podlahy. Nic není v téhle pozici za volantem snazšího. Juke-R se rozjíždí s prudkým škubnutím a vyráží vpřed, ale nějak to není ono…

Znáte ten efekt ze sci-fi filmů, kdy se po zapnutí nějakého toho hyperpohonu chvíli nic neděje a pak se z okolních hvězd stanou jen ubíhající čáry? Tak přesně tohle je juke. Nejprve vyrazí vpřed silou samotného 3,8litrového šestiválce, což samo o sobě není i přes strašidelnou váhu auta vůbec marné. To trvá asi tak 8-10 metrů, než se naplno roztočí turba. V ten okamžik se okolní svět zastavuje a …do mě zezadu v plné rychlosti naráží šinkansen.

Zrychlení a přilnavost čtyřkolky je naprosto nepochopitelná, jenže trvá asi tak dvě vteřiny. Cvak. Pádlem dávám převodovce pokyn k zařazení dvojky; změna kvaltu je tak rychlá, že turba vůbec nepolevují v plnění a projektil letí s neslábnoucí dál. Opět asi tak sekundu, protože následně i přes důkladně odizolovanou helmu slyším už trošku nervózní kopilotovo „ brejk, brejk!“. Asi tak 20 metrů předtím, než je vůbec potřeba se o levý pedál začít zajímat. Ale chápu, že se o takovou vzácnost trošku bojí, zvlášť když je do večera daleko…

Jestli má juke famózní akceleraci tak brzdy jsou snad ještě lepší, reagují okamžitě, mají rychlý nástup a neskutečnou účinnost. O nějakém testování dávkovatelnosti ovšem nemůže být v tuhle chvíli vůbec řeč.

Mr. Understeer

Rád bych vám teď řekl, jak je Juke-R stabilní v rychlých táhlých zatáčkách, jak reaguje na odlehčení zádě, jak zvládá vlásenky nebo jestli se s ním dá vyjet ze zatáčky dveřmi napřed, jenže nic z toho se na parkovišti vyzkoušet nedá. Zbytek okruhu už je boj s nedotáčivostí, hrnutím předních pneumatik a velmi malým rejdem tohoto bestiálního speciálu. Co ovšem poznat jde, jsou prakticky nulové náklony karoserie a na jednom ze zlomů parkoviště je cítit, že je Juke-R opravdu pekelně tvrdý a bouchnutí prozradí, že by tohle nebyl sen českého brousiče rozmlácených okresek druhé nebo třetí třídy.

Jeden světlý moment by tu ovšem byl. Při výjezdu ze zadního parkoviště na obslužnou komunikaci, odkud se i startovalo, prudce šlapu na pedál plynu a současně lehce škubnu volantem, což na kluzkém asfaltu vyvolá náznak velmi vítané přetáčivosti. Nechala by se, potvůrka, jen na to mít čas a prostor.

Jenže tím moje jízdní dojmy končí. Vím, že jich je příliš málo pro vás a ještě méně pro mě. Do mojí hlavy se Juke-R vtiskne především démonickým zrychlením i zpomalením, zatímco bídná pozice za volantem a žvýkání předních kol v boji s nedotáčivostí v absurdně pomalých zatáčkách časem určitě odezní kamsi do ústraní. Chtělo to prostě normální okruh. S kolegy se ale následně shodujeme na tom, že bychom mu dali přednost před klasickým GT-R. Tedy hned po 370Z…

Michal Fokt
Diskuze (10)
8. 7. 2012 20:30
Juke-R v porovnání s konkurenci je poměrně směšný!
Promiňte mi mou smělost, ale proč vůbec někdo takové auto koupí za 11mil.??? Nadhodím konkurenci: BRABUS GL 63 Biturbo 800 koní z 0 na 100km/h to stíhá za 4,5s. Maximální rychlost končí za hranicí 300km/h. A to svezete LUXUSNĚ až 7 lidí! V Juke se svezou bez klimatizace a všeho ostatního lidé jen s úchylkou pro zbytečnosti. BRABUS má i vyšší světlou výšku, takže s ním není tolik trablí jako s tímto Nissanem, který je jen na okruh. A za 11 miliónů si určitě vyberu lepší vozidlo na okruh a nebude to rádoby SUV ale pořádný super-sport!
10. 6. 2012 01:47
jOke-R
JUKE a JUKE-R je prazvláštny zjav....nemôžete ho nenávidiet no ani milovať. To auto má charakter..Je svoje. A preto mi je čím ďalej tým viac sympatické. Tí čo prvoplánovo tvrdia že je to hnus iba o tom viac nerozmýšlajú...možno nemajú s čím. Tiež som toto auto bral spočiatku ako omyl ale moj názor sa čím dalej tým viac mení k pozitívu. Vďaka práve takýmto autám-výstrelkom je motorizmus pre nás stále zaujímavý. Je pestrý. CHVÁLIM NISSAN hoc niesom priaznivec tejto značky. Urobili to čo Nemci nedokážu...udelat si ze sebe desnou pr*el >:D
Avatar - Ada je zase tady
9. 6. 2012 22:54
Re: Fuj
Ano, s tim se da souhlasit. Omyl na kolech. Superhnusny supersportni omyl. :no:
9. 6. 2012 22:20
Re: Fuj
a má to i nějaká negativa ? :-)
9. 6. 2012 21:32
Fuj
Je to hnusné, nelogické, zbytočné. Omyl na kolesách.