Test: Sanitní VW Transporter

V segmentu dodávek do celkové hmotnosti 3,5 tuny působí v Česku velmi početný tým hráčů. Většinou v jejich nabídce najdete skříňový vůz, kombi (včetně dnes již méně zajímavých verzí kombi N1), podvozek s kabinou či dvojkabinou. V rámci těchto verzí si navíc můžete vybírat dle rozvorů či výšek karoserie.

Sanitní kombi extra

V případě Volkswagenu se v ceníku dosluhující generace Transporteru vyskytuje také Kombi–Sanitka. Na rozdíl od ostatních verzí tohoto modelu ji dostanete pouze s rozvorem dlouhým 3400 mm. To je vzhledem k potřebě vnitřního prostoru pochopitelné. Zarazil nás však fakt, že improtér staví v ceníku Transporteru sanitní kombi ještě před valník s kabinou či dvojitou budkou.

Pokud se na sanitní transportery zaměříme v běžném provozu, zjistíme, že jich skutečně jezdí více než podvozkových provedení s nástavbou. Odpověď je jednoduchá, provozovat sanitní přepravu není legislativně náročné, přitom se jedná o finančně zajímavou službu.

K ní však potřebujete automobil vybavený dle specifických potřeb. Proto sanitní transporter, jak jej najdete v ceníku, obsahuje základní prvky pro tento typ vozidel. Přestavovat běžnou dodávku bez speciálních příprav by bylo velmi drahé, proto zdravotní organizace de facto používají coby základ výhradně transportery. Z výroby připravené vozy pak snáze dovybavíte vším potřebným, celková cena se tudíž nevyšplhá do oblak.

Šest motorů a dvě převodovky

Na široké nabídce pohonného řetězce je vidět, že Volkswagenu se v tomto segmentu mimořádně daří. Základní turbodiesel 1.9 TDI můžete ve spojení s pětistupňovou manuální převodovkou obdržet ve verzích 62 a 75 kW. Pod kapotou testovaného vozidla se ukrýval pětiválec 2.5 TDI podávající výkon 96 kW. Na více než dvoutunové vozidlo se jednalo o přesně padnoucí motorizaci. Zejména proto, že 2.5 TDI dostává standardně šestistupňové převodovky. Proč v množném čísle?

Vedle testovaného manuálního ústrojí lze získat také automatické. My jsme byli s přímo řazeným ústrojím byli nadmíru spokojeni, přesné dráhy a páka na výstupku středové konzoly nás těšily každou chvíli.

Volkswagen také myslí na užití sanitek v horách či hůře přístupných oblastech a ke 2.5 TDI nabízí pohon všech kol 4Motion. Pro milovníky zážehových šestiválců je připravena jednotka 3.2 V6/173 kW s oběma druhy šestistupňové převodovky. V nabídce pohonných jednotek naleznete rovněž letitý čtyřválec 2.0/85 kW.

Základem tři

V kabině pro řidiče a zdravotnický personál je standardně umístěna dvojice sedadel, my jsme měli k dispozici dvousedadlo vedle spolujezdce. Dva středně urostlí cestující se na něm však pohodlně přepraví jen na kratší vzdálenost či v naléhavém případě.

Jednodušší pojetí přístrojového štítu Transporteru nám v sanitce nevadilo, protože jsme jej brali coby užitkové vozidlo, a ne jako luxusnější osobní Multivan. Řidič však obdržel základní komfort i zde – všestranné nastavení volantu, pohodlné sedadlo a výškově stavitelný bezpečnostní pás. K naprosté pohodě za volantem chybělo jen výškově stavitelné sedadlo.

Přístrojová deska byla obohacena o tlačítka k ovládání výstražných světelných i zvukových signálů. Tuto výbavu samozřejmě doplňovaly majáky, na střeše nechyběly ani směrově stavitelné světlomety pro nakládání pacientů za snížené viditelnosti.

Vybavení sanitky

Prostor za posádkou oddělenou plechovou stěnou s otvíratelným okénkem byl vybaven přestavbou Sicar. Ta využila přípravy z továrny pro uchycení sedaček a lehátka do podlahy, proti bočním posuvným dveřím se nacházelo klasicky používané křeslo na kolečkách.

Na zcela zadním pevném sedadlem ve směru jízdy se nabízelo místo pro box s lékařskými doplňky. Lehátko sjíždělo z vozidla po kvalitní nerezové rampě, její ukotvení k podlaze transporteru sneslo i značné odstředivé síly.

Zkoušená sanitka byla připravena nejen na obvyklý transport lidí z nemocnice domů či převoz lehčích pacientů do zdravotního zařízení, ale rovněž k převozu urgentních případů. V levé přední části prostoru pro nemocné a službu konajícího zdravotníka se nacházel vývod kyslíku.

Bohatý základ

Aby sanitka mohla plnit svůj účel, tedy pomáhat odstraňovat bolest a nemoci, dostala do základního vybavení například dva airbagy, stabilizační systém ESP či protiprokluzový asistent při rozjezdu na kluzkém terénu. Samozřejmostí je zavedení klimatizace s odděleným nastavením teploty a množství cirkulovaného vzduchu pro zadní část vozidla.