TEST Škoda Fabia III: První jízdní dojmy s tříválci 1.0 MPI

V dopoledním článku jsme vzpomínali, že cenový rozdíl mezi oběma výkonovými variantami tříválců 1.0 MPI je tak značný, že jenom málokdo si může dovolit vyřešit to volbou silnějšího agregátu s 55 kW bez velkých dilemat. I ekonomicky zdatným jedincům přijde těch 18.000 korun, které je třeba zaplatit, aby motor nebyl softwarově seškrcený na 44 kW, jako poměrně vysoká částka. Ještě jsme neodpověděli na otázku, zda tak sebevědomému malému vozu může vůbec stačit litrový motor, a už tu máme otázku další: Nestačila by základní verze s výkonem 44 kW?

4500 otáček

Nedávno jsme psali, že litrový motor je ve třídě malých automobilů tradičním základem, byť majitelé Škodovek byli zvyklí na víc. A že i s ním může být automobil dostatečně dynamický, musí však mít náležitě zkrácené převody. Avšak že v době, kdy zásadním smyslem aut s malými motory je snižovat výrobci flotilový průměr emisí CO₂, nemohou mít většinou převody tak krátké, jak by bylo třeba, neboť to vždycky v laboratorním měřicím cyklu emise (neboli spotřebu) zvyšuje.

Po přibližně 200 testovacích kilometrech s 55kW variantou 1.0 MPI, po níž jsme v Lisabonu na letišti sáhli nejdříve, bereme tohle zlověštění zpět. Při rychlosti 130 km/h na dálnici točí na pětku 4500/min, což je naprosto tradiční litrové zpřevodování – nikdy žádný netočil více. Větší motory tolik točí jenom výjimečně, a to když se musejí potýkat s neaerodynamickou karoserií. Například osmiventilová šestnáctistovka ve Volkswagenu Golf Plus či Seatu Altea, či 16V třináctistovka v terénním Suzuki Jimny.

V nové Fabii však, na rozdíl od jmenovaných automobilů, nemusíte mít strach, že by vás ze zvuku přetočeného motoru rozbolela hlava. Je opravdu zajímavé, jak je zde tříválec i bez vyvažovacích hřídelí tichý. Pod plným plynem má tlumeně jadrný zvuk spalování, žádné mechanické vytí, kterým nás dráždilo HTP v předchůdci. A při ustáleném tempu, byť hodně vysokém, není slyšet skoro vůbec. Jenom kolem kabiny sviští vzduch…

Krátké převody mnohým na dálničních cestách vadí ještě z jiného důvodu: roztočený motor má velký brzdný moment, takže po ubrání plynu obvykle neplachtí, ale výrazně zpomaluje. S takovým autem je pak těžší jet plynule. Ani to však u Fabie neplatí: litrový motor totiž logicky žádný velký brzdný moment nemá.

Řádně roztočený agregát drží i v dálničních stoupáních předpisovou sto třicítku velmi srdnatě. Když nás však někdo zpomalí, zpět své tempo nabírá jenom pomalu. A když je stoupání tak prudké, že začne ručička tachometru klesat, musíte se s tím prostě smířit. Když totiž v 130 km/h v kopci podřadíte na čtyřku a nějakých 5600/min, dostaví se jenom vlažná akcelerace.

Podle tovární charakteristiky výkon této verze do 6200 otáček roste, ale jenom lineárně – žádná gradace se nekoná. Ale na druhou stranu, testované exempláře měly najeto jenom něco málo přes tisíc kilometrů. A právě ve vysokých otáčkách (tření totiž roste se čtvercem rychlosti) je efekt záběhu nejvýraznější. Že by však vytočené 1.0 MPI/55 kW zabralo, jako když kdysi u Hondy CR-X přepnulo časování VTEC na ostřejší vačku, to se určitě nestane ani po sebelepším zajetí.

Malý, ale snaží se

Točivý moment je sice poměrně nízký, ale zato na atmosférické poměry velmi houževnatý a k dispozici v příjemně širokém spektru otáček. Všímáme si toho, když Fabia jako nic na čtyřku asi ve čtyřiceti zdolá takový ten strmý železniční nadjezd, typický pro Lisabon a okolí. Byť samozřejmě hlavně zásluhou toho, že čtyřka je krátká jak u větších aut trojka.

Celkově nám projev hnací jednotky připomíná starý atmosférický diesel – třeba ten v první generaci Fabie 1.9 SDI/47 kW. Kdovíjak neakceleruje, ale statečně si vede tu svojí. A nemusíte mít strach, že s plynem na podlaze by to bralo deset litrů – totální provozní maximum, kdy na dálnici skoro pořád držíte plný plyn, nebude moc přes sedm litrů. Rozumná jízda za šest, vyloženě plynulá klidně k pěti. Nové motory EA 211 jsou opravdu úsporné, a v tom bude pro běžné spotřebitele možná i ten vůbec největší přínos nové Fabie. Že i s benzinovými modely se mohou dostat na pět litrů…

Velmi příjemně nás automobil překvapil ve městě, zejména díky pečlivě naladěným rozjezdovým adaptacím. Jak povolujete spojku, sám si zvýší otáčky – plynu se při poskakování v zácpě nemusíte ani dotknout. Zda dynamika stačí, to je věc názoru - nám s trochou rozmyslu při předjíždění ano. Mrzelo však, že kvůli pomalému padání z otáček (motory s nepřímým vstřikováním tak musejí předcházet zhoršení emisí efektem palivového filmu v sacích kanálech) jsme nevytěžili maximum z těsně odstupňovaných převodů.

Řazení vzhůru by mohlo být tá-tá-tá jako u té vzpomínané Hondy, žel kvůli mezidobě hoblování spojky pro srovnání otáček nebylo. Objektivním faktem budiž, že zatímco vozu Felicia 1.3 MPI/50 kW stačilo k akceleraci z klidu 13,5 sekundy, tak Fabia 1.0 MPI/55 kW potřebuje 14,7 s.

Ta zkušenost s dieselem 1.9 SDI je vážně výstižná: pokud jezdíte kulantně, předjíždění si dokážete naplánovat s rozjezdem zezadu a neženete se do vysokých rychlostí, bude vám litrový tříválec s výkonem 55 kW bohatě stačit. A hlavně rovnou můžeme také říci, že pak vám úplně stejně postačí i ta o 18.000 korun levnější 44kW varianta, do níž jsme přesedli následně.

Malý rozdíl až zcela nahoře

Rozjezd po městě je úplně stejný, reakce na plyn z nižších otáček je taky shodná. Akcelerace v připojovacím pruhu na vytočenou trojku jenom mírně vlažnější. Udržování dálniční rychlosti jen nepostřehnutelně horší. A při rychlosti 130 km/h točí tato verze o 300 otáček méně, tedy 4200/min. Kdybychom nevyjeli na dálnici, nepostřehli bychom asi vůbec žádný rozdíl.

Tento závěr se opírá o tovární technické údaje i zveřejněné charakteristiky motorů. Točivý moment s maximem 95 N.m mají obě pohonné jednotky stejný. První dva převody jsou také stejné.

skoda fabia pariz2014 jizdnidojmy

Z přiložených grafů jasně vyplývá, že odlišnosti v točivém momentu, a tedy i výkonu, začínají až za hranicí 4500 otáček. Na jedničku a na dvojku nemůže být do této hladiny vůbec žádný rozdíl. A jak často akcelerujete tak, že první dva převody vytočíte více?

Na další tři převodové stupně je snížení dynamiky úměrné prodlouženým poměrům (ten stálý je stejný) a překvapivě málo postřehnutelné. A opakovaným týráním motoru v pásmu od 4500 do 6500 otáček (omezovač mají obě verze nastavený stejně) jsme zas a znovu docházeli k názoru, že i zde je ten rozdíl nějaký malý. Až testovací vozy přistanou v pražských redakčních garážích, budeme to muset ověřit na válcové zkušebně.

skoda fabia pariz2014 jizdnidojmy

V každém případě nám přišlo, že 44kW verze je softwarově „zavražděná“ mnohem méně, než se původně čekalo. Dovolíme si i spekulativní úvahu: když už výrobce věděl, že velké části jeho zákazníků bude muset holt stačit ten zcela základní motor, tak ho aspoň naladil tak, aby nebyli vyloženě naštvaní. Výsledek tak za nás jednoznačně zní: oněch 18.000 korun klidně můžete ušetřit. Když připlácet za motor, tak celých 34.000 korun za přeplňovaný 1.2 TSI.