TEST Škoda Octavia 1,6 TDI – Malý, pružný. Masový?

Škoda Octavia, to je dodnes v očích mnohých synonymum pro motorizaci 1,9 TDI (66 kW). Motor, který prošel mnoha modely koncernu Volkswagen, udělal (postupně i s mnoha výkonovými verzemi se 81 nebo 96 kW) pro dobrou pověst značky, modelu i turbodieselů obecně neskutečný kus práce, přičemž vzývaným božstvem byly především hodnoty spotřeby. Na hlučnost se tolik nehledělo. Nástupnické agregáty s koncernem prosazovanou technologií vstřikování čerpadlo-tryska 1,9 TDI (74 kW) a později se 77 kW jsme také chválili – sice složité, trochu hlučné a s turboprodlevou, ale opět mimořádně úsporné.

Rozhodnutí koncernu věnovat se spíše vývoji masově rozšířeného vstřikování common-rail okusila Octavia nejprve ve verzi RS (2,0 TDI 125kW) a teprve od letošního léta si lze objednat i nejnovější přírůstek do rodiny moderních naftových motorů – 1,6 TDI (77 kW).

skoda octavia strednitrida testy
 

Protože je původní agregát 1,9 TDI PD (77 kW) stále ještě v nabídce (vyřazena byla až verze s DPF), jde o zajímavé srovnání. Námi testovaný common-rail je o 16 tisíc korun dražší, přičemž cenový rozdíl je stejný ve všech úrovních výbav.

Papírově shodného výkonu 77 kW dosahuje 1,6 TDI se šestnáctiventilovou technikou o 400 otáček výše, tedy ve 4400 min^-1. Důležitější je ale křivka průběhu točivého momentu nový motor dosáhne hodnoty 250 Nm už při 1500 otáčkách (1,9 TDI při 1900 min^-1). Širší pásmo využitelných otáček doplňuje nižší spotřeba (4,5 vs. 4,9 l/100km) a plnění emisní normy Euro 5 (1.9 TDI jen Euro 4).

Čísla jsou poměrně sympatická, ovšem praktická zkušenost za nimi mnoho nezaostává. Viditelnou aktivitu zaznamenává motor sice už od 1300 otáček, skutečný a chvályhodně nenakopávající zátah je cítit až někde u 1700-1800 min^-1. Při běžné jízdě do cca 2500 min^-1 je v kabině znát podstatný rozdíl v technice – sdružené vstřikovače prostě tolik rámusu nenadělají a využití tlumicích hmot je znát. Prostě – naftová škodovka s low-endovým turbodieselem neřve jako traktor s pluhem.

skoda octavia strednitrida testy Dálniční rychlostní limit znamená 2400 min^-1 na pátý převodový stupeň, omezovač zasahuje až při hodnotě 5300 min^-1. Na displeji mezi kruhovými přístroji napovídá auto vhodné přeřazení spíše s důrazem na ekonomiku provozu, což se projevuje tolerancí k podtáčení. Stav, kdy při 1300 otáčkách na pátý stupeň počítač stále ještě nedoporučuje podřadit, vydrží asi jen řidič s pramalým rozpočtem i citem pro motor. Kdo kašle na nápovědu, a prostě drží otáčky mezi hodnotami 1800-2500, užije si přiměřeně pružný a tichý motor. Na dálnici neztrácí dech a ve městě se odpichuje svižně i bez oblaků kouře.

Argumentem pro absenci šestého převodového stupně je jistě cena a směrování zákazníků k dražším motorizacím, u takto koncipovaného motoru bychom ale šestistupňovou převodovku očekávali třeba i za příplatek.

Nejostřeji sledovanou hodnotou je bezesporu spotřeba a ani zde není velký prostor ke zklamání. Mimo město lze opravdu bez problémů jezdit pod „pět na sto“, v běžném městském provozu pak dokonce pod šestilitrovou hranici. Hraničními hodnotami týdenního testu se pak staly 6,3 l/100 km na zkušebním dálničním přesunu s maximálním zatížením a 3,8 l/100 při uvolněné projížďce po rovinatých okreskách.

Zda se z motorizace 1,6 TDI stane hvězda flotilových prodejů, nedokážeme odhadnout. Cenový rozdíl oproti staršímu, stejně výkonnému motoru považujeme za přijatelný, minimálně vzhledem k hlučnosti, pružnosti a spotřebě. Navíc v rámci cenové strategie výrobce dává příplatek 16.000,-Kč smysl, protože nový motor je dodáván výhradně s filtrem pevných částic, ze který se u Škody běžně připlácí.

Pokud zákazníkovi nevadí nic na Octavii jako takové, můžeme automobilku za downsizing v oblasti naftových motorů zatím pochválit. Zbytek ukážou až dlouhodobé provozní zkušenosti.

skoda octavia strednitrida testy
 

Plusy:

• Tišší, úspornější a pružnější motor
• Vnitřní prostor
• Výbava

Minusy

• Absence šestého rychlostního stupně