TEST Škoda Octavia 1.9 TDI 77 kW – luxusní šetřílek

O kolik je nová Octavia lepší?

Octavia druhé generace stojí před nesnadným úkolem. Nahradit předchozí Octavii, které se od roku 1996 prodalo více než jeden milion. Jelikož Octavia první generace zůstává nadále v prodeji, měli bychom si položit otázku, za jakých okolností se koupě nové generace vyplatí a co dostane zákazník oproti předchůdci navíc. K tomu nám posloužila testovací Octavia II s motorem 1.9 TDI 77 kW v nejvyšší výbavě Elegance, kterou jsme porovnali s předchozí generací poháněnou opět TDIčkem, tentokrát však o výkonu 66 kW.

Ačkoli nejsou papírové hodnoty těchto agregátů shodné, na trhu měly a mají totožnou pozici. Oba stojí vespodu nabídky přeplňovaných vznětových motorů, proto si zaslouží srovnání – už jen kvůli tomu, že jeden de facto nahrazuje druhý. Na fotografiích sice uvidíte Octavii první generace s benzínovým motorem 1.6i, nenechte se však zmást, porovnávali jsme skutečně dieselové motory. Soukromě užívaná Octavia 1.9 TDI 66 kW bohužel nebyla v den focení k dispozici.

Nová Octavia s motorem 1.9 TDI 77 kW stojí ve výbavě Elegance 589 900 Kč, za starší generaci zaplatíte 542 000 Kč (1.9 TDI 66 kW, Elegance), silnější varianta s 81 kW vaši peněženku odlehčí o dalších 57 tisíc, což je ve výsledku 599 000 Kč. Základní naftový motor v nové Octavii přitom slibuje podobné zážitky jako starší 81 kW, a to je nová Octavia skoro o deset tisíc levnější. Nějaký háček v tom přeci musí být. Vtip je v tom, že žádní není. Nuže, pojďme do toho.

TEST Škoda Octavia 1,6 MPI Ambiente - Služebník pro masy

Bez radikálních změn

Vzhled nové Octavie jsme popsali už nesčetněkrát. Koncern Volkswagen sdružuje automobilky, jež nemají ve zvyku (až na španělský Seat) radikálně měnit své modelové řady, nový vůz je většinou přirozenou evolucí předchůdce s menšími designovými rozdíly než lze vidět u jihoevropských automobilek typu Renault, Citroen, Peugeot nebo Seat. Volkswagen si uvědomuje, že modely jako Polo, Golf nebo Passat jsou natolik významnými legendami, že jejich větší proměnu by nemuselo překousnout převládající konzervativní křídlo zákazníků „lidové“ automobilky.

Ve šlépějích mateřského Volkswagenu jde očividně i mladoboleslavská Škodovka, úspěch Octavie první generace je nezanedbatelný, lidem se líbí, proto nebylo nutné cokoli měnit. Úsilí inženýrů bylo raději vloženo do vylepšení prvků a vlastností, které si běžný kolemjdoucí nevšimne, o to více je pak ocení majitel nového vozu při každodenním používání. Nové argumenty pro koupi Octavie s pořadovým číslem 2 tedy zní: větší pohodlí, lepší jízdní vlastnosti a vyšší kvalita. Z designu se zkrátka na zadek nikdo neposadí, užitná hodnota vozu však byla zvýšena výrazným způsobem.

Dospělejší vzhled

skoda octavia testy strednitrida

Zastavme se ještě na chvíli u designu. Zatímco nezávislý pozorovatel nemusí na ulici obě Octavie rozeznat, přiměřený nadšenec neboli majitel současné generace si několika změn všimne takřka okamžitě. Profil obou verzí je velmi podobný, novinka působí více boubelatě, může za to hlavně vyšší kapota a silnější rámy oken s kulatějšími rohy. Díky většímu rozvoru má nová Octavia jinak tvarované zadní dveře, zadní hrana je oproti předchůdci zcela rovná, což zlehčuje nastupování dovnitř. Všimněte si, že zadní dveře starší Octavie kopírují svým tvarem zadní blatník, proto je uvnitř také výrazně méně místa.

Největší změny můžeme zpozorovat na přední a zadní části vozu. Příď nové Octavie se podobá většímu Superbu, na cestě si je taky někteří řidiči pletou, svým zakulacením je rozhodně zajímavější než u předchůdce, dominantním prvkem je lichoběžníková maska a do stran protáhlé světlomety. Směrovky jsou nyní integrovány společně s žárovkami hlavního světla pod jedno čiré sklo, u starší Octavie byly odděleny. Otvory v předním nárazníku už nejsou děleny na tři části, k dispozici je pouze jeden a obsahuje obrovské mlhovky, které byly u starší Octavie součástí předních světlometů. Nový je také výrazný prolis na přední kapotě ve tvaru V, který je zároveň hranou víka kapoty. Při pokusu o podrobné zkoumání motorového prostoru nás zarazil fakt, že nová Octavia nemá plynové vzpěry kapoty.

Nesmíme zapomenout také na nová boční zrcátka s integrovanými směrovkami. Musím však podotknout, že jejich diody jsou za denního světla nedostatečně silné a jejich intenzita je zhruba poloviční v porovnání s blinkrem umístěným v předním světle. Zrcátka mají ovšem i jinou funkci – umí osvětlit prostor před předními dveřmi (žárovkou umístěnou vespodu zrcátka), což oceníte uprostřed noci a zvlášť v nejistém terénu. Obě boční zrcátka jsou jinak stejně velká narozdíl od zakrslého pravého zrcátka u předchozí Octavie (před faceliftem).

Novou koncepci nabízí i zadní světla, u kterých už stačila nalézt inspiraci i faceliftovaná Fabia. Světla mají zvětšenou plochu o 25 procent a oproti Octavii první generace jsou posunuty o několik centimetrů výš až k hraně samotného zavazadlového prostoru. Zadek nové Octavie proto působí nadzvednutým a odlehčeným dojmem. Když světla při snížené viditelnosti zapnete, svítí téměř po celé ploše (ve tvaru C), novou Octavii si tak večer s ničím jiným ani na kilometr daleko nespletete.

Interiér s nádechem střední třídy

Když přesednete ze staré Octávky do nové, je to jako přechod z nižší do vyšší třídy. Palubní deska výrazně zmohutněla a je umístěna o dost výše než u předchůdce. Kvalita materiálů je o třídu vyšší a nezadá si ani s modelem A3 od Audi, jehož interiér a zpracování patří v dané třídě k vrcholu. Výhodou výše posazeného středového tunelu je lepší přístupnost ovladačů než v případě starší Octavie.

skoda octavia testy strednitrida

Nový je také volant, jehož modernější tvar nabízí lepší držení. U staré Octavie se mi často stalo, že jsem při základním držení „tři čtvrtě na tři“ omylem prsty zatroubil, nový volant je vytvarován tak, aby se to běžně nestávalo – oblast s klaksonem je výrazně menší a nachází se více ve středu. Mírnou úpravou prošly i přístroje, rychloměr je nyní ocejchován pouze sudými čísly (100, 120, 140, 160 atd.), žádná úchylka jako stopadesátka z minulé generace se nekoná. Displej palubního počítače nyní najdete mezi kruhovými přístroji (po vzoru Superbu) a ukazuje najednou hodiny i spotřebu, náš testovací kousek byl vybaven propracovanějším maxi-dotem, který na posádku „mluvil“ česky a nebyla mu cizí ani diakritika. Na hlášky typu „Načerpejte palivo!“ jsme si rychle zvykli.

Volant i sedadlo nabízí široké možnosti nastavení, každý řidič si tedy najde to své. Vzhledem k tomu, jak vysoko se palubní deska nachází, sedíte v nové Octávce subjektivně níž než v té starší, takže máte pocit, že vás interiér příjemně a bezpečně obklopuje. V sedačkách se lépe a pohodlněji sedí, mají totiž delší sedáky a díky novému tvaru také lepší vedení v zatáčkách. Sedadla ve starší Octavii nejsou tak komfortní a tělo na nich v dynamických zatáčkách tak dobře nedrží. Novému Golfu i A3 jsme vytýkali nesmyslné vzpěry u střední konzoly, od kterých má řidič otlačené koleno, nová Octavia je jediným vozem koncernu, který má konzolu vyplněnou, noha se zde dotýká měkčeného plastu, za což musíme dát mladoboleslavským bod. Palubka je u kolen spolujezdce vykrojena, těmito detaily získala nová Octavia tolik cenné centimetry vnitřního prostoru.

Než se přesuneme na zadní sedadla, zmínil bych ještě jeden důležitý detail – zatímco Octavia první generace má pod předním sklem pouze krátký výdech ventilace, který nestačí pokrýt boční strany okna, čímž se sklo někdy dost mlží, u nového modelu se táhne po celé délce okna tenký proužek, který tento dřívější nedostatek eliminuje a zcela vylučuje. Potěšil nás velký počet odkládacích schránek, který je s Octavií první generace neporovnatelný. Nechybí přihrádky v předních i zadních dveřích, držák velkých láhví (1,5 litru) v obou předních dveřích, klimatizovaná schránka u spolujezdce (bohužel neuzamykatelná), uzavíratelná schránka na přístrojové desce, pod volantem a ve středové konzole. Samozřejmostí je i držák nápojů ve středovém tunelu a loketní opěrka.

Vzadu chce sedět každý

To, co bylo Octavii první generace nejvíce vytýkáno, je málo místa na zadních sedadlech. Ona dlouhá karoserie a obrovský kufr na podvozku Golfu není příslibem královského vnitřního prostoru. Zázraky se ovšem dějí, prodloužením karoserie o sedm centimetrů technici vykouzlili tolik vnitřního prostoru, že by se za něj nemusel stydět ani vůz o třídu vyšší. I když přední sedačky obsadí majitelé vyšších postav, cestující na zadních sedadlech mohou být v klidu, a to v oblasti kolen i hlavy.

Sedáky jsou stejně jako vpředu delší a pohodlnější, což má na svědomí lepší sklon opěradla. Zcela nové jsou i opěrky hlavy (vzadu tři), které lze díky specifickému tvaru sklopit až na úroveň sedadla, takže řidič nemá omezen výhled vzad. V nejvyšší výbavě samozřejmě nechybí ani loketní opěrka, ta vzadu ovšem není narozdíl od starší Octavie otvíratelná. Jistě jste si všimli světlého koženého čalounění, které je sice velmi fotogenické, pro praktický život to ale není.

Octavia první generace se proslavila takřka bezedným zavazadlovým prostorem, ve své třídě znamená objem 528 litrů skutečně hodně. O co víc jsme byli potěšeni, když na nás po otevření pátých dveří mrknul prostor o celkovém objemu 560 litrů(!). Náš model byl vybaven sadou praktických sítí, které zabraňují před nežádoucím pohybem zavazadel. Plusem je také fakt, že v základní výbavě nalezneme plnohodnotnou rezervu. Příjemnou inovací je rozdělení krytu zavazadelníku, zvedá se totiž pouze jeho část, takže časopisy, deštníky a další drobné předměty neskončí při otevření pátých dveří na zadním sedadle nebo zemi. Velmi praktická je i soustava háčků, na které můžete upnout třeba batoh.

Kdo šetří, má za tři

Jak už jsme předeslali, pod kapotou testovaného vozu byl vznětový čtyřválec TDI se systémem vstřikování čerpadlo-tryska o výkonu 77 kW při 4 000 otáčkách a točivém momentu 250 Nm při 1 900 otáčkách. Motorizace 1.9 TDI bude určitě patřit k nejžádanějším variantám a přestože tento motor stojí vespodu „naftové“ nabídky, pro účely běžného svezení zcela postačuje. Důležitý je hlavně „krouťák“, jak se lidově říká, který auto o hmotnosti 1 400 kilogramů tlačí vpřed. Hodnota točivého momentu (250 Nm) je zde dokonce vyšší než u staršího motoru s výkonem 81 kW (235 Nm), který se montuje do Octavie první generace. Pětistupňová převodovka pracuje bez chybičky, řazení je krátké a přesné, jen hlavice řadicí páky mohla být menší, v nové Octavii je až moc mohutná. Daleko příjemnější tvar páky nabízí starší Octavia, ta ovšem nedisponuje tak přesným řazením.

Motor slušně zatahuje už od dvou tisíc otáček, při překročení čtyřtisícové hranice začíná ztrácet na síle, oproti konkurenčním motorům se systémem common-rail je rozsah využitelných otáček pořád nižší. Stejně je to i s kultivovaností, typický klapot motorů TDI zůstal, množství vibrací je v normě. Při pomalých rozjezdech ve městě může být posádka (zejména na zadních sedadlech) obtěžována nepříjemným duněním, při jízdě po dálnici slyšíte do rychlosti 150 km/h pouze aerodynamický hluk. Musíme uznat, že kabina nové Octavie je odhlučněna skvěle, a to díky dvojitému těsnění dveří. Vnímání rychlosti je proto posunuto do zcela jiných sfér než u předchůdce.

S testovací Octavií druhé generace jsme najeli více než 3 000 kilometrů, a to po silnicích všech tříd u nás i v Německu. To nejlepší, co může TDI nabídnout, je spotřeba. Při dodržování rychlostních limitů lze dlouhodobě jezdit mezi pěti až šesti litry nafty na 100 km. Při delší jízdě po dálnici rychlostí převyšujících 160 km/h se spotřeba málokdy přehoupla přes hranici sedmi litrů. A co víc, s tímto vozem jsme se v průběhu testu zúčastnili soutěže spotřeby Economy Run (viz reportáž), celkovou trasu o délce cca 330 km jsme zajeli s výslednou spotřebou rovné čtyři litry, což slibuje dojezd až 1200 km. A to jsme se nijak neloudali, průměrná rychlost byla 55 km/h.

Když jsme spotřebu porovnali s konkurenčním motorem 2.0 HDI od PSA, výsledek byl vždy minimálně o litr nižší, a to při stejném režimu jízdy – s oběma vozy jsme jeli za sebou. Za horší hospodárnost se zkrátka platí kultivovaností a naopak. Starší motor TDI 66 kW je o pár desetinek úspornější a vyznačuje se také jemnějším chodem, síla moderního TDI 77 kW ovšem chybí.

Co se týče nabídky motorů, zde zatím vede stará Octavia. Nový model může mít pod kapotou jen pět variant: 1.4 55 kW, 1.6 75 kW, 1.6 FSI 85 kW, 1.9 TDI 77 kW a 2.0 TDI 103 kW. Starší Octavia nabízí tři turbodiesely a pro zájemce o silnější benzínový motor také starší dvoulitr s 85 kW a přeplňovanou osmnáctistovku s výkonem 110 kW nebo 132 kW ve verzi RS. Tyto dva motory budou v nové Octavii brzy nahrazeny moderním agregátem 2.0 FSI 110 kW a ve verzi RS snad i jeho přeplňovanou verzí 2.0 TFSI 147 kW.

Komfortní svezení

Dalším z hlavních atributů (vedle vnitřního prostoru) jsou jízdní vlastnosti. Vzhledem k tomu, že Octavia sdílí stejnou podvozkovou plošinu s novým Golfem i A3, jízdě snad není co vytknout. Vůz jde skvěle do zatáček a nahlédnout můžete i tam, kam byste se za volantem předchozí generace Octavie nepustili. Auto se chová jistě na každém povrchu, za což vděčíme víceprvkovému zavěšení zadních kol. Podvozek vyžehlí každou nerovnost a posádku o tom informuje jen lehkým cvaknutím, nikde nic nebouchá, vůz se ani extrémně nenaklání – tedy alespoň ve srovnání s první generací. Naše Octavia byla vybavena 16palcovými koly (za příplatek), na kterých vynikne kvalita podvozku ještě lépe.

Velmi příjemná je jízda po dálnici, kde nová Octavia jede jako po koberci. O malých nástrahách naší D1čky ani nevíte, zde je vůz vpravdě komfortní. Při pohodové jízdě je nová Octavia dlouho neutrální, při vyšších rychlostech ukazuje vrozenou nedotáčivost a při extrémní jízdě začne být přetáčivá, ovšem ne tolik jako předchůdce. Při prudkém trhnutí volantem se stará Octavia nepříjemně rozvlní, což je u nového modelu eliminováno právě nezávislým zavěšením zadní nápravy.

Jaké je řízení? Elektromechanický posilovač sice funguje možná až moc citlivě, to ale ženám vůbec nemusí vadit. Někdo může tomuto řešení vytýkat malou komunikativnost při větších rychlostech, posilovač v nové Octavii je podle mého názoru nastaven tak akorát, při rychlé jízdě ztvrdne na optimální stav. Myslím si, že řízení je zde tužší než například v nové Audi A3, což by mělo být naopak. S testovaným modelem se příjemně parkovalo, součástí příplatkové výbavy byl parkovací asistent vzadu i vpředu. Akustická a obrazová signalizace na velkém displeji vám dala najevo, jak daleko jste od překážky.

Proč kupovat starou?

Pokud toužíte po dieselové Octavii v nejvyšší výbavě, automaticky pro vás odpadá myšlenka na koupi vozu první generace. S motorem TDI 66 kW sice bude levnější, ale když srovnáme TDI 81 kW s testovacím motorem TDI 77 kW, který navíc poskytuje větší točivý moment, vyjde vás starší Octavia dokonce o deset tisíc dráž. Nová Octavia líp vypadá, nabízí daleko víc prostoru a také kvalitnější svezení. Je to zkrátka vůz, který poskytuje nejlepší užitnou hodnotu ve třídě, chybu má pouze jednu – po českých cestách jich bude jezdit mraky.