Ojetý Opel Astra L (od 2021): Čím novější, tím lepší
Šestá generace astry přinesla zásadní změnu techniky a filozofie. Z americky laděné značky se stala německo-francouzská a puristé byli znechuceni, zatím se ale nedá říci, že by astře zásadní změna výrazněji uškodila.
Přechod Opelu pod křídla koncernu PSA proběhl již v roce 2017, vývoj nové generace astry tak byl plně v režii francouzské nadvlády. Astra tak byla prvním vozem značky, který nedostal žádné z licencovaných prvků od skupiny General Motors – namátkou vzpomeňme například volanty v prvních „efkových“ corsách či panely klimatizace v modelu Mokka. Šestá astra nemá nic z toho – jak zvenčí, tak i uvnitř přinesla střídmě německý design založený na plochách, rovných linkách a pečlivě vysochaných proporcích.
Dvojčata?
Novinka navíc stojí na platformě PSA EMP2, která se značkou, její minulostí a technologií nemá společného zhola nic. Jde o základ, jaký známe především z Peugeotu 308 třetí generace. Ostatně, tyto dva vozy v kombi verzích jsme proti sobě postavili ve srovnávacím testu a nestačili se divit, co vše mají společného. Identická zpětná zrcátka jsme zachytili hned, přišli jsme ale i na některé překvapivé záležitosti, jako například obložení sloupků A v interiéru. Stejné jsou i motory, kde drtivá většina kousků opustila brány fabriky s nechvalně známou řadou tříválců EB2 s rozvodovým řemenem máčeným v olejové mlze pro co nejnižší pracovní odpory.
Zpočátku se našlo mnoho odpůrců nového základu, v přímém srovnání jsme ale i my zjistili, že opel nám vlastně vyhovuje více. Inženýrům se totiž povedlo naladit jej více řidičsky, poloha za volantem je zde klasičtější, volant je hezky kulatý a auto nás nenutilo naučit se znovu všechny známé základy ergonomie, na rozdíl od jeho francouzského bratrance.
Tento článek je součástí balíčku AUTO+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
