TEST Toyota Yaris 1,0 3D - Triumf moderní topologie

Větší, pevnější a užitečnější – to jsou hlavní mezigenerační změny mezi starým a novým Yarisem. Ten první se ve své době stal etalonem prostoru, progresivity a také bezpečnosti. Totéž si mysleli i evropští zákazníci, kteří Yaris kupovali jako předtím žádnou jinou malou Toyotu. Zopakuje Yaris II. úspěchy svého předka?

Testem podle kritérií Auto.cz prošla jedna z nejsledovanějších novinek loňského podzimu. Nový Yaris přichází s velmi podobnou modelovou politikou, jako předchůdce. Opět startuje v podobě vysokého tří- a pětidveřového hatchbacku s výkonným litrovým motorem, v dnešní velkoprostorové době se dá v nedaleké budoucnosti očekávat i nějaké to Verso. Yaris I ve své době šokoval, dvojka více sází na jistotu. Většinu výhod si ponechala a pár důležitých přidala.

Vybírali jsme

tentokrát tam, kde začne hledat i typický východoevropský motorista - na dolním konci ceníku. Třídveřový hatchback v základním provedení Base, tedy s černými klikami a zrcátky, bez centrálního zamykání a elektrických okének, ovšem s posilovačem řízení, ABS, dvěma airbagy, elektrickými zrcátky, CD přehrávačem, palubním počítačem a variabilním zavazadlovým prostorem. Tedy velice solidní základ, který snadno uspokojí většinu zájemců o příměstské auto. Motorizováno je opět moderním hliníkovým litrovým agregátem s variabilním časováním ventilů. Zůstal výkon cca 50 kW (nyní 51), ovšem ubyl jeden válec; ano, Yaris si vypůjčil ultralehký tříválec z Ayga, z čehož profitují kromě výrobních nákladů také jízdní vlastnosti, pohotovostní hmotnost a spotřeba.

Levný či drahý?

Základní cena 264.900,- se jeví v dnešním kontextu cenových válek s korejskými značkami poněkud vyšší, ovšem Yaris převyšuje většinu konkurence vnitřním prostorem a základní výbavou, tak lze nabízenou protihodnotu označit za odpovídající. Ostatně původní Yaris stál v době svých začátků přes 300 tisíc a na obchodním úspěchu mu to neubralo. Přesto si jistě mnoho spořínků posteskne, že místo CD přehrávače či ABS by raději viděli o dalších 20 tisíc nižší cenovku. Při čtení ceníku si nelze nevšimnout, že minivůz Aygo stojí jen o pět tisíc méně i s horší výbavou.

Za co si lze připlatit?

Náročnější zájemci přidají 40 tisíc za modifikaci Terra s motorem 1,3 VVTi, nabízející větší 15“ kola, centrální zamykání a boční airbagy. K oběma verzím lze připlatit 20 tisíc za klimatizaci (přívlastek Cool). Terra Cool je k mání i s litrovým motorem, v tom případě se cenový rozdíl proti Base Cool ztenčuje na 30 tisíc a to je také podle Auto.cz optimální volba; klimatizace a centrální zamykání, stejně jako boční airbagy, se v dnešních horkých a nebezpečných městech velice hodí.

Příplatek za druhý pár dveří činí 15 tisíc, s pětidveřovou karoserií přichází širší nabídka výbav a jediná možnost získat diesel – nejlevněji Terra s modernímu vznětovým čtyřválcem 1,4 l D4-D 66 kW za 374.900,-, tedy o 55 tisíc více, než zážehová třináctistovka. Ačkoliv se jedná o znamenitý a hospodárný agregát, kvůli velkému cenovému rozdílu a vyššímu povinnému ručení se nám nezdá výhodný.

Pouze pro pětidveřový Yaris je v nabídce verze Sol, která za padesátitisícový doplatek k Terře přidává vyhřívaná a lakovaná vnější zrcátka a kliky, podélně nastavitelný kožený volant, výškově nastavitelnou sedačku řidiče, klimatizaci, kvalitnější audio s mp3 přehrávačem a ovládáním na volantu, hlavové a kolenní (pouze řidič) airbagy. K dispozici jsou obě silnější motorizace, za dvacet tisíc k nim lze získat samočinné převodovky.

Pouze k silnějšímu benzínovému agregátu bez možnosti příplatku za automat je k mání také vrcholné provedení Lux, které k Sol doplňuje litá kola, automatickou klimatizaci místo manuální, inteligentní klíč Smart Pack, startování tlačítkem, zadní kotoučové brzdy, stabilizační a protiprokluzový systém a mlhovky, to vše za dalších 80 tisíc.

Příplatek za metalízu činí 10 tisíc korun, neobvyklou u japonského vozu je možnost příplatků za volitelnou výbavu, rozdělenou do tří cenově zvýhodněných paketů.

První pohled

prozradí, že Yaris se pěkně spravil a narostl v pase. Oči nedominují obličeji tolik jako dříve, zato je znát celkové zušlechtění a vyzrání. Ačkoliv nový Yaris již není chytlavě líbivý, hýří neobvyklými detaily, zkombinovanými do elegantního celku, ve kterém jsme brzy našli začátek pozdějšího, ovšem o to intenzivnějšího zalíbení. Yarisu to zkrátka opět velice sluší.

Otevření dveří

způsobí první negativní moment; chybějící centrální zamykání lze dnes již považovat za závažný nedostatek, zvláště u městského vozu. Nepotěší ani odemykání kufru výhradně klíčkem. Tím ovšem výhrady končí – mechanické vlastnosti dveří patří mezi malými auty k naprosté špičce. Otevírají i zavírají se zcela precizně a v každém okamžiku je znát uklidňující tuhost, jen je třeba dávat pozor na jejich šířku ve stísněných prostorách. Víko zavazadelníku zdvihne plynová vzpěra jen do nižší polohy, ve které se nepřipravený nakládající může snadno udeřit do hlavy o hranu – do vyššího dorazu je nezbytné dveřím pomoct, ani pak ale světlá výška není bezriziková.

Přístup

toyota malevozy testy na přední sedadla je díky obřím dveřím přímo královský, dozadu se přelézá díky vysoké střeše také solidně a předním sedačkám nechybí polohová paměť. Pro bezpečnostní pás je ovšem třeba téměř akrobaticky se otočit; osoba se sníženou hybností by to patrně nezvládla. Nostalgicky jsme vzpomínali na zdánlivý detail v třídveřovém Citroënu C4 – výklopnou zarážku pásu v boku opěradla, Yarisu by se také hodila.

Zavazadlový prostor částečně eliminuje značně vysokou nakládací hranu vyjímatelnými podlážkami v její rovině, které jsou již od pohledu značně robustnějšího provedení, než moduboard od PSA, ovšem poněkud kloužou. Zcela domyšlená je obsluha zadních symetricky dělených sedadel – na obou opěradlech spočívají shora snadno přístupné dvojice táhel k posouvání celých modulů, sklápění opěradel či jejich aretaci v různých mezipolohách. Manipulovat tedy lze snadno i zezadu, bohužel však odpadla možnost vyklopení celého složeného sedadla směrem vpřed a vytvoření zcela rovné podlahy, která se nám tolik líbila ve starém Yarisu.

Uvnitř

se velkoryse překreslovalo a zcela nový je zejména styl. Od bublinovité všeoblosti Yaris dorostl k dramatičtějším křivkám a naznačeným hranám, podstatné vylepšení doznal také subjektivní dojem z povrchové úpravy interiérových plastů. Jedno z největších lákadel – nevídané množství odkládacích prostor – získalo další poličky, šuplíčky a schránky, z těch významnějších je to velká schránka s odklopným víkem před řidičem. Úžasné kapsy po stranách středové konzoly bohužel změnily tvar a nyní se do nich již nevejdou cédéčka, zato však přibyly praktické stojánky na pití ve výplních dveří.

toyota malevozy testy Zcela přepracovaná je středová konzole, která dala všem tlačítkům a kolečkům mnohem více řádu. Standardně montovaný CD-přehrávač je opět nedílnou součástí, více se nám líbilo i ovládání topení.

Posez

vpředu je tím, čím je Yaris mezi konkurenty výjimečný; sedí se zde totiž hodně vpředu a vysoko, čímž evokuje spíše velkoprostorový vozík. Tomu přihrává i neobvyklá poloha pedálů a sloupku řízení, připomínající pro změnu dodávku – na pedály se šlape téměř kolmo dolů a volant je neobvykle zakloněný.

V Yarisu se sedí výš než v jiných autech, což je plus pro výhled a subjektivní i objektivní bezpečí. V základních verzích ovšem chybí výšková regulace a 187 cm vysoký řidič se ocitl nepříjemně blízko stropu, aniž by s tím mohl něco dělat. Pouze výškově seřiditelný volant měl také příliš daleko od těla. Yaris je zřetelně šitý na míru postavě o 15 cm menší, tedy typické řidičce, ovšem nejednalo se o kritický nedostatek – skrz dostatečně velké čelní sklo naštěstí vidí i dlouhán.

Poněkud slabší je to vzadu – díky velkoryse posuvným sedadlům s polohovatelnými opěradly tam sice vládne královský přebytek místa, ovšem radost kalí příliš nízká rovná opěradla s opěrkami hlav, které je nutné zcela vysunout k snesitelnému sezení, ovšem to nelze učinit dostatečně vysoko a průměrně vzrostlý dospělý cítí její spodní hranu nepříjemně zarytou v zádech. Kvůli tomu si vzadu opravdové pohodlí najde jen dítě nebo dospělý drobného vzrůstu.

Výhled

určuje vyšší pozice k sezení, vpřed je tedy velmi slušný a do boku skrz zvětšené okno též. Trochu horší je to s mohutným A-sloupkem a směrem vzad s nevelkým okénkem ve třetích dveřích. Účinnost stěračů se zlepšila, stále jí však do vysokého evropského průměru cosi chybí. Provozní údaje se opět soustředily v jediném velkém displeji uprostřed přístrojové desky, která získala na ploše a přehlednosti, také díky grafickému znázornění některých údajů. Bohužel zůstal hrubě cejchovaný palivoměr.

Startujeme

archaickým zubatým klíčkem a zpod kratinké kapoty se místo někdejšího kultivovaného čtyřválcového zurčení ozve výrazný tříválcový baryton, který si dobře pamatujeme z Ayga (test najdete zde). Ačkoliv je zvuk o poznání surovější, je lépe utlumen a ve výsledku stejně či možná méně slyšitelný, než původní litrový motor, jehož nedostatečné odhlučnění patřilo mezi největší slabiny starého Yarisu. Kdo nikdy neřídil tříválec, toho první protúrování možná vyleká, ovšem brzy si zvykne a v neobvyklé melodii pravděpodobně najde zalíbení, zvlášť když ji doprovázejí takřka nulové vibrace.

Rozjezd

nečiní díky precizně dávkovatelné a na dlouhé dráze zabírající spojce problém, trochu zvyku vyžaduje pouze výše zmíněná neobvyklá pozice nohy na pedálu. Špičkové hodnocení si vysloužila skvěle synchronizovaná převodovka, řadící po exaktně vymezených krátkých drahách bez zadrhávání nebo vratných momentů – většina konkurentů napříč třídami může jen tiše závidět. Donedávna bezkonkurenční řazení ve fabii/polu/ibize je definitivně překonáno.

Ovládání

je tím jednoznačně nejlepším okamžikem, převyšujícím téměř kompletní konkurenci, zejména francouzskou, italskou a korejskou. Japonci se zkrátka distancují od nechvalného zvyku evropských výrobců dědit ovladače a konstrukční celky z generace na generaci a vše průběžně vylepšují. Dávají si také mnohem víc práce s laděním mechanických vlastností všech pedálů, koleček pák, klik i tlačítek.

Všechny ovladače fungují hladce a exaktně, řízení s dostatečně, nikoliv přehnaně účinným posilovačem poskytuje solidní zpětnou odezvu, všechny tři pedály chodí po přibližně stejných drahách a vyžadují srovnatelnou ovládací sílu, páčky pod volantem nabízejí jednoznačné aretace mezipoloh a všechna tlačítka jsou dostatečně veliká a s jednoznačným stiskem. Ergonomie nevykazuje vážnější slabinu, vše je přesně tam, kde to Evropan hledá na první nahmátnutí.

toyota malevozy testy Manévrování usnadňuje kromě účinného serva také vynikající rejd a díky vyššímu posezu také solidní výhled vpřed a přes sníženou hranu bočního prosklení i do stran. Vzad je to trochu horší, ovšem nikoliv pod dnešním nevalným průměrem a navíc zdatně vypomáhají rozměrná a účinná zpětná zrcátka. Zaparkovat na přeplněném parkovišti je snadné jako s málokterým dnešním vozem.

Jízda

je určena specifickými vlastnostmi auta. Vysoká karoserie se trochu více naklání a řidič, sedící „po autobusácku“ výše a více vpředu, cítí dvojnásob každou zatáčku či nerovnost. Extrémně lehký motor dává zapomenout na přetížené přední nápravy a podvozek se díky tomu chová mnohem vyváženěji; ovšem také daleko ochotněji zatáčí a je náchylnější k přetáčivosti.

Zaběhlé návyky také mění zcela jiná momentová charakteristika tříválcového motoru, jemuž se z principu nedostává síly ve spodní třetině otáček. V praxi je nutné počítat s neustálým udržováním otáčkoměru nad hodnotou 2000, pod ní totiž motor rychle ztrácí nejprve chuť k tahu, brzy nato i plynulý chod.

Jízdní vlastnosti

jsou druhým příjemným překvapením a také patrně největším mezigeneračním zlepšením. Zatímco agilita a ochota zatáčet starého Yarisu byla právem dávána za příklad, se směrovou stabilitou a jistotou při rychlé jízdě to již tak slavné nebylo; krátká a vysoká karoserie si vybrala svou daň a rychlá dálniční jízda vyžadovala neustálé drobné korekce, což na klidu nepřidávalo. Nový Yaris je jiný – stále miluje zatáčky a projíždí je s grácií, danou velmi dobrým rozložením hmotnosti, k tomu ale přidal daleko suverénnější chování na dlouhých přímých úsecích a mnohem více jistoty na dálnici; poryv bočního větru už s vozíkem nezamává jako dříve. Svůj podíl na tom má standardní montáž 14“ kol (dříve 13“), ovšem podvozek se také snaží a nabízí vynikající kompromis mezi solidním komfortem a příjemnou jistotou. Značného posílení se dočkaly také brzdy s většími kotouči a standardně montovaným EBD, ABS a brzdovým asistentem.

Motor

se stejně jako v Aygu ukázal být překvapivě pohotovým společníkem, udělujícím zpola zatíženému vozu v nízkých a středních rychlostech překvapivě jiskrnou dynamiku. Silný je zejména kolem poloviny jmenovitých otáček, kdy vrcholí kroutící moment i ochota ke spolupráci. Dá se s ním i solidně předjíždět a díky velmi plochému průběhu výkonových křivek v případě nouze podřadit klidně o tři stupně a s neutuchající silou točit, točit a točit; a ovšem také snášet již dosti výrazný příval decibelů.

Už podruhé nám přichystal zdánlivě podměrečný litrový agregát příjemné překvapení – jedná se o zcela adekvátní a dostatečně silný stroj, schopný svižné a relativně dynamické jízdy, naprosto dostačující a vyhovující k metropolitnímu ježdění, při kterém je například možno vytočit dvojku až na 92 km/h a ujet z křižovatky překvapenému řidiči silnějšího vozu.

Větší problém není ani s udržováním dálniční stotřicítky, při které na pětku točí solidních 4200 otáček, ovšem v případě nutnosti lze podřadit i na trojku (6400), či čtyřku (5000). Rozjet se dá i na stošedesát, při kterých otáčkoměr na pětku/čtyřku indikuje 5200/6200 otáček a ani aerodynamický hluk není nejhorší, ovšem to už opravdu není tempo, pro které vznikl litrový motorek a jakkoliv zvýšená zátěž znamená nekompromisní ztrátu rychlosti. Kdo byl po právu zklamán slabou dynamikou litrového tříválce v Corse, zde si rychle spraví chuť.

Provozní náklady

začínají relativně vyšší prodejní cenou, ovšem tím negativa téměř končí. První hřejivý okamžik přichází při placení povinného ručení, v jehož rámci se Yaris vejde do nejnižší české kategorie. Ani pojistka nedosahuje ruinujících výšin. Radostné počítání pokračuje nejen při každém tankování, ale i při výměnách olejů, náplní a filtrů, kterých je potřeba málo a vydrží dlouho. Ceny náhradních dílů jsou vyšší, servisních úkonů jakbysmet, ovšem při legendární spolehlivosti toyot lze snadno spekulovat na jejich velmi řídkou potřebu. A konečně extrémně nízká ztráta hodnoty ojetin, o níž nejlépe svědčí fakt, že ani nejstarší Yarisy předchozí generace, tedy sedmileté vozy, dnes v ČR prakticky nelze koupit pod sto tisíc korun a jsou dražší, než dříve zdánlivě neporazitelné felicie.

Sladkým bonbónkem na závěr je spotřeba, která se při dynamickém a vesměs městském jízdním stylu došplhala na dohled sedmilitrové hranici, ovšem jen trochu rozumnějším a plynulejším ježděním není nejmenší problém stlačit ji o litr a půl na opravdu zajímavé hodnoty.

Závěr

toyota malevozy testy Nástupce bestselleru a průlomu Toyoty do subkompaktní třídy se podle prvních dojmů nadmíru povedl; pozitivní vlastnosti předchůdce – tedy nadprůměrná prostornost a výkonné motory - vesměs zůstaly, k tomu se přidaly znamenité jízdní vlastnosti a bezchybné ovládání. Amputace jednoho válce ze základního litrového motoru také proběhla bez komplikací – slabý zátah v nízkých otáčkách tříválec vynahrazuje vyšším výkonem, nižší hmotností, lepším utlumením, velice solidním průběhem kroutícího momentu a znamenitou spotřebou. Testované základní provedení svou ucelenou výbavou dostačuje, výrazněji nám chybělo pouze centrální zamykání, jehož absence bude zejména u pětidveřové varianty již značně nepříjemná. Získat jej lze pouze v rámci třicetitisícového příplatku za Terra Cool, který zahrnuje ještě klimatizaci, větší kola a boční airbagy – proto jej doporučujeme k serióznímu uvážení. Český trh je bohatší o rozměrově nevelký, avšak zcela dospělý vůz se znamenitými vlastnostmi.

plusy:

• průhledná cenová politika, možnost příplatkové výbavy
• solidní výbava v základním provedení + možnost klimatizace
• elegantní vyvážený design
• špičkové využití obestavěného prostoru
• množství odkládacích prostor a variabilní zavazadelník
• precizní ovládání
• čitelné a bezpečné jízdní vlastnosti
• živý a úsporný motor

minusy:

• vysoký příplatek za diesel
• chybějící výšková nastavitelnost sedačky řidiče
• nepohodlné zadní sedačky
• vysoká nakládací hrana a nízko se vyklápějící dveře zavazadelníku
• nemožnost odjištění třetích dveří zevnitř
• tlustý A-sloupek v zorném poli řidiče