TEST Toyota Yaris 1.33 vs. Volkswagen Polo 1.2 TSI

Životnost toho kterého modelu je značně individuální. Například Volkswagen Polo páté generace se vyrábí od roku 2009 a třetí vydání Toyoty Yaris teprve od roku 2011. Důkladnou modernizací přitom prošly oba současně právě letos v létě a momentálně představují novinky na našem trhu.

Zatímco u pola to na pohled sotva postřehnete, yaris se změnil k nepoznání. Oba facelifty však mají jedno společné – rozsáhlé změny se odehrály pod kabátem na technice. Polo dostalo nové motory a arzenál moderních technologií z vyšších tříd, yaris byl přepracován doslova od podlahy s cílem přinést posádce víc komfortu.

Co se nemění, je koncepce motorů nejžádanějších verzí. Toyota nadále sází na výkonný atmosférický čtyřválec o objemu 1,33 l, zatímco dvanáctistovka Volkswagenu lobbuje za malá turba.

DOJEM

Měnit či neměnit poprvé

Volkswagen předvedl učebnicový příklad konzervativního přístupu. Úspěšné polo po pěti letech překopal z hlediska techniky, ale designérům zúžil manévrovací prostor na minimum. Ti si pohráli s tvarem nárazníků, uspořádáním hlavních světlometů a přidali trochu chromu. Jinak je to staré známé polo – robustní, elegantní a maximálně nenápadné, snad až trochu nudné, chce se říct. Tedy nebýt nového, křiklavě modrého laku, který bychom

od konzervativního volkswagenu po pravdě ani nečekali.

Yaris se vydal opačnou cestou. Z celkem nevýrazného hatchbacku se díky aplikaci X-motivu a velké rozevřené tlamy stal hladový dravec. Na fotkách vidíte výbavu Premium s voštinovou výplní masky a černým lemem, ostatní výbavy mají odlišný design a výraznější chromované orámování. V každém případě nový yaris na silnici nepřehlédnete a s tím původním si jej nespletete. Pokud se to nepřežene, tak nám rozumná dávka hravosti a originality k segmentu malých vozů pasuje, takže v první disciplíně připisujeme body k dobru toyotě.

Měnit či neměnit podruhé

V interiéru pola se toho změnilo tolik co na karoserii – nezbytné minimum. Změny najdeme hlavně v provedení a uspořádání ovladačů, nejnápadnější

je nový volant, přístrojový štít a dominantní dotykový displej, který po vzoru většího golfu představuje standardní výbavu. V základní verzi ovládá jen rádio a některé palubní funkce, v příplatkovém provedení pak slouží navigaci a parkovací kameře.

Navzdory letícímu času působí kokpit pola stále velmi sympaticky a bez problémů by obstál i ve vyšším segmentu trhu.

Toyota vyslyšela hlasy zákazníků volajících po luxusnějším prostředí a kabinu yarisu přestavěla v mnohem větším rozsahu. Vítá nás tedy nová, oblejší vrchní část palubní desky, přibylo měkkých povrchů a daleko lépe teď působí dveřní výplně. Celkový dojem se tím výrazně posunul k lepšímu, což ještě podtrhují luxusnější volant a větší obrazovka.

Stejně jako při pohledu zvnějšku platí, že toyota je ta rozvernější a volkswagen usedlejší.

Kvalita na výbornou?

Ani přibývající věk nesebral polu výsostné postavení z hlediska kvality provedení. Z kabiny dýchá prémiová atmosféra, nikde nevnímáme žádné ošizení

odrážející příslušnost k segmentu malých dostupných aut.

Velmi precizní práci odvádí i toyota a nehovoříme jen o zmíněné lepší kvalitě materiálů. Pochvalu zaslouží i dílenské zpracování. Především v interiéru se objektivní nedostatky hledají těžko, ale když půjdete po detailech a budete srovnávat s polem, můžete si všimnout třeba lacinějšího zvuku při otevírání a zavírání dveří nebo ošizeného lakování. Barvou nedostříkaný motorový prostor yarisu není ničím výjimečným, takto dnes šetří kdekdo. Že je ale v matné červené základovce vyvedena i vnitřní strana pátých dveří, včetně okolí vstupu kufru, to zbytečně sráží dojem z jinak poctivě postaveného auta.

PROSTOR A POHODLÍ

Kámen německého úrazu

Jednu zásadní slabinu pola nedokáže odstranit sebelepší facelift. Zůstává jedním z nejmenších malých vozů, byť to tak podle naměřených rozměrů nemusí vypadat. Řidičovo koleno bojuje s překážejícím středovým tunelem a cestující k sobě mají na šířku intimně blízko. Pocitově těsno je tak nějak ve všech směrech, své udělá masivní palubní deska, úzký pás bočního zasklení a nízké čelní sklo, přes které je špatně vidět na semafory. Urostlejší řidič si připadá jako v povídce Šimka & Grossmanna – sedí sám v přeplněném polu. Drobnější postavy ale možná nepochopí, o čem tady mluvíme. Vyzkoušejte a uvidíte.

V každém případě yaris působí mnohem vzdušněji, posádka má kolem sebe méně materiálu. Výtku musíme vznést pouze k prostoru nad hlavou zadních cestujících, kde se střecha svažuje, a ve vzpřímené pozici jsme škrtali o strop. Jinak jsme si mohli udělat větší pohodlí jak vpředu, kde optimální tvar palubní desky neomezuje nohy posádky, tak vzadu, kde je bonus tři centimetry před koleny ve srovnání s polem nečekaně znát.

Natvrdo, nebo naměkko?

Že je yaris stavěný pro větší spektrum postav, dokazuje dimenzování předních sedadel. Štíhlejší posádka si v nich může připadat méně obejmutá, zato i vypasenější se pohodlně usadí.

Polo má v testované výbavě Highline opěradla anatomicky sevřená, což bude části populace nesmírně a zbytek tlačit do zad. Verze Comfortline je na tom s tvarem opěradel podobně jako toyota.

Zásadní rozdíl najdeme rovněž v tuhosti výplní – volkswagen je měkký jako peřinka, toyota sportovně tuhá. Na pohodu cestování to ve výsledku nemělo žádný vliv, v obou modelech se nám hovělo příjemně. Pro finální rozsudek tedy přestupujeme dozadu.

V polu zaujímáme polohu mírného skrčence – sedák nízko u podlahy, takže nohy pořádně ohnout v kolenou. Na delší cesty nic moc, a to máme do důchodu daleko.

Toyota vzadu vsadila na vyšší posaz, což přináší pohodlnější pozici nohou a logicky o něco méně místa nad hlavu, což už jsme zmiňovali. Pokud bychom si měli z daných možností vybrat, strávili bychom cestu na dovolenou radši na zadním sedadle yarisu.

Pihy na kráse

Oba omlazené modely patří k tomu nejlepšímu, co segment malých vozů dnes nabízí, přesto se výrobci nevyvarovali větších či menších přešlapů, které někomu vadí a jinému ne, ale my jsme si jich všimli.

V případě yarisu, jinak z gruntu přepracovaného, zůstalo archaické, a hlavně nepraktické ovládání palubního počítače tenkým kolíčkem v rychloměru, výrobce nenapravil ani nedostatečný rozsah podélného seřizování volantu. Tady už nejde o malichernost, lidé s delšíma nohama si stěžují, že na kormidlo pohodlně nedosáhnou. Chválíme zkrácení řadičky, která vyvolává méně autobusácký dojem, pořád se ale při pohybu dostává dost blízko pravému stehnu šoféra.

Polo má páku sympaticky krátkou, ale zase nepřirozeně hluboko utopenou mezi sedadly. Nový multifunkční volant z golfu vypadá výborně, tlačítka na něm jsou ale trochu nepřehledná a hůř po ruce.

Jeden jako druhý

Když dojde na odvoz zavazadel, můžete se na polo i yaris spolehnout ve stejné míře. Oficiální data udávají u toyoty základní objem 286 litrů a u volkswagenu 280.

Polo má výhodu v podobě propracovanějšího sklápění sedadla, které umí vytvořit rovinu se standardně dodávanou vyjímatelnou mezipodlahou. V toyotě počítejte se schodem a také o něco menším vstupním otvorem.

Obě auta přijíždějí z výroby s lepicí sadou na opravu defektu, rezervu lze přikoupit. Pro volkswagen stojí lidových 1200 Kč, pro toyotu už 3770 Kč.

MOTORY A ZPŘEVODOVÁNÍ

Turbo a neturbo

Paleta motorů Toyoty Yaris se s faceliftem nezměnila. Zatímco základní litrový tříválec byl komplexně přepracován, testovaný čtyřválec 1,33 litru s variabilním časováním všech ventilů jen mírně ztichl lepším odhlučněním výfuku. Víc změn nebylo potřeba, stále jde o výkonný a vitální motor, který si s emisními limity poradí i bez otravného stop-startu. V měřítkách nepřeplňovaných agregátů je sympaticky pružný i v nižších otáčkách a rychlostech, kde ale zapomeňte na svižnější akceleraci. Ta přichází až mnohem výš a i tak v míře spíš decentní, protože točivý charakter motoru tlumí dlouhé převody korunované extrémní šestkou, která není ochotná tahat auto ani do dálničních stoupání (při 130 km/h točí 3500 ot./min).

Modernizovaný motor se trochu zklidnil a nereaguje už tak zbrkle na každý sebemenší pohyb plynu, některým řidičům ale zlepšení nedostačuje a velebí uživatelskou přívětivost pola. Určitě jde ale s yarisem manévrovat hladčeji než dříve.

Inovované polo se může pochlubit kompletně novou skladbou motorů připravených pro Euro 6 a aplikaci v podvozkové platformě MQB. Turbo 1.2 TSI je z úplně jiného těsta než japonská atmosféra. Silné už odspodu, schopné plynule a bez prodlevy zrychlovat jak lehce nad volnoběžnými otáčkami, tak při dálničním předjíždění – na to si člověk rychle zvykne. Jen ve vyšších otáčkách nad čtyřtisícovou hranicí je slabší verze TSI trochu přiškrcená, což ale při běžném užívání zas až tolik nevadí. Při jízdách v jednom nebo ve dvou bychom se s variantou 66 kW spokojili, pro častější plné vytěžování

bychom ale volili silnější 81 kW (pouze s výbavou Highline). V obou případech je potřeba vyzdvihnout nesmírně tichý a sametovým chod nového TSI.

Jasné k. o. uštědřil volkswagen toyotě při měření pružného zrychlení a také finálním zúčtování. Spotřeba yarisu se ustálila na hodnotě 6,1 l/100 km, a jak se od atmosféry sluší, příliš nereflektovala kratší výkyvy ve stylu jízdy. Přeplňované polo je na ně háklivější, nicméně spotřeba osciluje v nižších patrech – od 5,5 do 6,0 litru. Dokázali jsme jet i za pět, celkový průměr nakonec představoval hezkých 5,6 l na 100 km.

Nová generace motorů TSI tak potvrdila skvělou formu po všech stránkách, nabízí se poslední otázka – spolehlivost.

Kdo vydrží víc?

Kdy jindy než při rozhodování mezi Yarisem 1.33 a Polem 1.2 TSI by měla vyvstat otázka spolehlivosti motorů. Jsou na místě obavy z přeplňovaného

volkswagenu? Není atmosférická toyota sázkou na jistotu?

Dosavadní zkušenosti ukazují, že čtyřválec 1.33 Dual VVT-i skutečně nemá žádnou zásadní konstrukční slabinu, které by bylo potřeba se obávat. Jde o spolehlivý agregát. Zato v souvislosti s minulou generací 1.2 TSI jsme toho slyšeli až moc o zlobivých řetězových rozvodech. V polu ale jezdí nová verze agregátu s rozvodovým řemenem (také v Octavii III nebo Golfu VII), který slibuje bezproblémový provoz. Protože se tím vyřešil hlavní neduh dvanáctistovky, můžeme této nejnovější generaci předpovídat dlouhou životnost. O žádných bolístkách zatím nevíme.

JÍZDA

Bez drncání…

Modernizace yarisu byla podstatně důslednější, než bývá obvyklé. Vyztužená karoserie, víc izolačních materiálů, jiné svařování, tužší uložení podvozkových komponent, nové tlumiče i pružiny a tak bychom mohli pokračovat. Výsledek je hmatatelný – malá toyota se projevuje kultivovaně, je tišší a celkově komfortnější než dosud. A šlo by to ještě lépe, nebýt tvrdých šestnáctipalcových pneumatik Bridgestone Ecopia, které mařily snahu

vývojářů a násobily náskok superpohodlného pola. Volkswagen měl stejný průměr kol, obutí Dunlop SP Sport Maxx a přes díry i příčné prahy se přenášel stylem limuzíny. Komfortní a tichý podvozek pola je ostatně stará známá věc, které se zatím žádné jiné malé auto ani nepřiblížilo.'

… ale s houpáním

Komfortní naturel našich přeborníků se logicky odráží v chování při svižnější jízdě v zatáčkách. Oba se naklánějí, ve vyšším yarisu s vyšším posazem to řidič subjektivně vnímá víc než v polu. Ke cti obou však platí, že zakleknutí na vnější přední kolo neznamená pro posádku žádné ohrožení. Drží ve stopě, v případě potřeby se do věci vloží ESP (v yarisu zbrkleji, v polu citlivěji), jinak se ale nic zvláštního neděje. Jen řidič entuziasta si jízdu neužije tak jako třeba ve Fordu Fiesta nebo Seatu Ibiza.

V polu je komfortní zaměření umocněno ještě pomalejším převodem lehkého řízení, zatímco toyota hbitě reaguje na sebemenší pootočení volantu. To nám bylo sympatické při slalomu mezi kuželkami, třeba na dálnici ale působí řízení pola uvolněněji.

Velkou pochvalu zaslouží obě značky za kulturu řazení – krátké, přesné, tiché. Až člověk nechápe, proč citroën s peugeotem tohle dodnes neumějí ani z poloviny…

Blížíme se do finiše, je čas začít brzdit. Oba hatchbacky mají přirozeně reagující pedál, účinek se dobře dávkuje, výsledek přesto není stejný. Toyota zastavila ze stokilometrové rychlosti o rovné čtyři metry dál, což je v tomto případě délka auta. Naše pozornost se opět stáčí k tvrdým pneumatikám Ecopia, které možná ušetří nějakou tu deci paliva, ale k asfaltu nelepí ani na suchu, natož za deště.

ZÁVĚR

Toyota Yaris díky modernizaci pookřála nejen vzhledově, když teď patří k nejvýraznějším modelům v segmentu, ale hlavně z hlediska kvality interiéru a kultury jízdy. Je tišší, komfortnější a nadále těží z prostorné kabiny, ve které se i urostlejší posádka cítí dobře. Právě v prostorové nabídce tkví hlavní nedostatek Volkswagenu Polo, který plně dostává svému označení „malý vůz“. Je zkrátka stísněné. Tento hendikep ale vyvažuje mimořádnou kvalitou provedení, fantastickým komfortem podvozku a motorem, který dokáže skloubit protichůdné požadavky na dynamiku a nízkou spotřebu. Tyto atributy v celkovém součtu převážily misky vah dnešního testu na stranu pola, za které v porovnatelné výbavě zaplatíte o 27 000 Kč víc než za Toyotu Yaris.

Jak známkujeme

Známky se odvíjejí od nejlepšího auta v dané kategorii a hodnoceném parametru. Měřitelné veličiny známkujeme podle odstupu od lídra, každých pět procent ztráty znamená čtvrt známky odstup. Příklad: Nejlevnějším malým hatchbackem s požadovanou výbavou a zážehovým motorem odpovídajícím testované dvojici (výkon 63-76 kW, točivý moment 125-160 N.m) je Dacia Sandero 0.9 TCe/66 kW Arctica za 232 900 Kč. Za cenu a výbavu tedy dostává jedničku stejně jako auta s cenou do 244 545 Kč. Za cenu od 244 546 Kč do 256 190 Kč udělíme známku 1,25 a tak dále. Podobně postupujeme i při subjektivním hodnocení (vzhled, zpracování), vždy vyčíslujeme odstup od nejlepšího. Známku můžeme upravit, pokud chceme zohlednit extrémně bohatou výbavu, nadstandardní záruku a podobně. Známka za cenu a výbavu není součástí celkového hodnocení! Jde o samostatnou disciplínu.