TEST Volvo V50 2.0D – Lepší než benzín?

Pohled do ceníku napovídá, že dvoulitrový turbodiesel je jen o přibližně 40 tisíc dražší než nejslabší zatím dostupný zážehový agregát 1.8/92 kW. Ve srovnání se zážehovými pětiválci pak turbodiesel vychází o 18-300 tisíc levněji, takže důvod k zájmu kupujících zde existuje nadmíru silný. Co tedy nabízí kombinace moderního turbodieselu a 1.5 tuny těžkého kombi?

I po zkušenostech z testů různých variant pětiválců je jízda s naftovým motorem bez výraznějších negativ. Motor, který známe například z Fordů Mondeo či Focus C-Max, má v těžkém Volvu podstatně méně sportovních ambicí, roli spolehlivého a vcelku úsporného tahouna zastane s přehledem. První rychlostní stupeň je sice možná až moc „krátký“, pak si už ale převodovka s motorem porozumí a stačí jen sledovat otáčkoměr. Do přibližně 1800 otáček se klasicky nic moc neděje, pak se ale rozumným tempem přidá turbodmychadlo a Volvo se silou 320 Nm valí dopředu – pokud mu v přibližně 4000 otáčkách nedojde dech nebo nepřeřadíme. Dojem ze zrychlení je k Volvu přiléhavý – žádné trhání asfaltu a protáčení kol, jen plynulá akcelerace. Trochu tuhá spojka vyžaduje sice cvik, během půldne ale získáváme rutinu a kromě extrémního 1-2 lze řadit s plynulostí automatu.

Hlučnost stojícího vozu je samozřejmě výrazně vyšší než u zážehových agregátů, po zahřátí se ale klapot sníží a k uším posádky díky velmi dobré izolaci mnoho nepříjemného nepronikne. I přes těžší příď jsme nepociťovali významné změny v chování vozu, snad jen přejíždění zpomalovacích prahů je méně komfortní.

Na dálnici vůz neprotestuje proti kombinaci šestého stupně a tempomatu na 130 km/h, v prvním menším kopci ale cítíme, že nastal čas přeřadit. Systém 6-5 nám vydrží na celé trase Praha-Brno-Praha s průměrnou rychlostí 115 km/h a spotřebou 7,0 l/100 km. Je ale pravda, že na téměř zcela rovné hradecké dálnici šestý stupeň stačil bohatě a ještě bychom se možná přimluvili za jeho prodloužení.Ve městě jsme na tom docela obstojně: třídenní pražský provoz na celkem 300 km jsme absolvovali s hodnotou 7,3 l/100 km, přičemž kolon i studených startů jsme si užili nepočítaně. Snaha o úspornou ale přitom svižnou jízdu s polovičním zatížením mimo město pak vedla k výborné hodnotě 5,4 l/100 km. Solidní hodnoty spotřeby je pak třeba vnímat v kombinaci s nádrží, jejíž objem se oprati zážehovým verzím zmenšil na 55 litrů.

Relativní síla, poměr k cenám zážehových čtyř- a pětiválců a především úsporný provoz jsou hodnoty, díky kterým se o variantě s dvoulitrovým turbodieselem vyplatí velmi vážně uvažovat. Osobně jsme ještě zvědavější na verzi 1.6D s motorem, který kromě Fordu Focus C-Max známe také nejnověji z nikterak lehkých kombi Citroen C5 a Peugeot 407 SW.