Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Testy Allianz: na náraznících automobilky šetří

Kamil Kýr
Diskuze (27)
I malá nehoda při nízké rychlosti může způsobit velké finanční škody – náklady na opravu vozu se pak mohou vyšplhat až na trojnásobek hodnoty vozů, které mají systém nárazníků mnohem propracovanější.

Úzká, příliš vysoko či nízko umístěná příčná výztuha, a taktéž příliš silná část mezi samotnou výztuhou a karoserií – to vše způsobuje špatné pohlcování energie při nárazu. Výztuha totiž není schopna energii pojmout a tím pádem ji začnou pohlcovat ostatní, měkčí části vozu. Náraz likviduje světla, chladič, blatníky i přední kapotu. Příčná výztuha naopak zůstává téměř neporušena. Tyto závěry jsou vyvozeny z testů (prováděny už od roku 1990), které jsou prováděny srážkou vozidla s bariérou o hmotnosti 1000 kg při rychlosti 15 km/h. Výsledky sice říkají, že během posledních deseti let došlo k velkému posunu kupředu i přes vyšší hmotnosti vozidel, ovšem stále jsou mezi vozy velké rozdíly.

V roce 2004 tedy došlo k modifikaci testů: hmotnost bariéry vzrostla na 1400 kg a je zkosena pod úhlem asi 10 %. Podle testujících více odpovídá reálným situacím v provozu a má větší vypovídací hodnotu. Tyto testovací podmínky, vyvinuté v testovacím centru pojišťovny Allianz AZT (Allianz Zentrum für Technik), budou již brzy platit jako mezinárodně uznávané testy RCAR Low Speed Crash Test Standard.

O problém neprakticky konstruovaných nárazníků se přirozeně zajímají pojišťovny; to ony musí po nehodě vyplácet vysoké částky. Stačí totiž malá nepozornost a zdánlivě nevinná srážka končí velkými škodami. Záleží ovšem na vozidle.

Například pod zadním plastikovým nárazníkem Nissanu Micra se ukrývají malé kónicky formované „hrbolky“, které ani při malých nárazech nepohlcují energii a dochází k deformaci celé zadní části vozu. Podobně dopadá i Suzuki Jimmy, které pod nárazníkem nemá žádnou příčnou lištu, nýbrž odpružený nosník se špičatými konci. Na rozdíl od těchto vozů se Opel Astra a Ford Focus v testu prokázali mnohem schopnějšími – nárazové zóny jsou kryty lépe a absorbují energii bez zbytečného ničení ostatních částí.

Na otázku, proč výrobci nekonstruují nárazníky důsledněji, je odpověď jasná – úspora prostředků při výrobě. To ovšem platí jen u menších vozů. Naopak u větších a těžších vozů jsou priority opačné. Od roku 2010 budou testy nárazníků zahrnuty do komplexního hodnocení bezpečnosti a pojišťovny je budou brát při vyhodnocování nehod na zřetel.

Kamil Kýr
Diskuze (27)
2. 4. 2007 10:54
Re: Zase niekto mudrejsi...
Ake sebaznemoznovanie, zle si sa vyspal? Ja pisem o tom, ze hladia len na svoj zaujem, nie na tvoj. Rozoberaju naraznik len z hladiska penazi co musia vycalovat po havarke, ibaze prioritu majuine veci ako co najlacnejsia oprava...
30. 3. 2007 13:08
Re: Zase niekto mudrejsi...
Tak pokiaľ si pod pojmom "nárazník" predstavuješ len jeho plastové opláštenie, tak potom mi je ľúto. Tým pádom je jasné, že skladbu prednej časti auta poznáš naozaj len z obrázkov... Nárazníkom je práve tá "traverza", ktorú spomínaš, ten plast naokolo, to je len "suknička", ktorá okrem funkcie obalu nemá zásadnejší význam. Hrá svoju úlohu ešte v prípade ochrany chodcov pri náraze a tiež pri ťukancoch na parkovisku. Stále častejšie sú tiež autá bez ochranných líšt proti drobným oderkom, holt pekný obal predáva...
30. 3. 2007 08:06
Re: Jen poznámka
Ano, ako som napisal v uvode...ucelove a zavadzajuce.
30. 3. 2007 08:05
Re: BMW
Ake si mal auto? Odhadujem, ze tak 2x tazsie ako spominany Hyundai. To hra velku rolu.
30. 3. 2007 08:04
Re: Zase niekto mudrejsi...
Ano, Ford ma ten naraznik zrejme namontovany na maksie deformacne cleny. Ale neda sa suhlasit s tymto: "Je mozne vyrobit naraznik a naraznik. Oba splnia svoju bezpecnostnu funkciu rovnako. Len jeden sa pritom zlomi,ohne,... a ten druhy ti zaroven rozbije pol auta" . Toto je maximalna blbost. Naraznik ktory sa ohne alebo dokonca zlomi je uplne k nicomu. Rozdiel medzi naraznikmi je ten, ze bud su, alebo nie su konstruovane dvojstupnovo. Vacsinou nie su, je to drahsie, premietlo by sa to do ceny auta a automobilkam to neprinasa ziadny efekt. Ja som raz stal na semafore na cervenu a zozadu to do mna vpalil Passat, bolo to v meste, rychlost okolo 40 km/h, teda bezna vec pri jazde v meste. Mal som Feliciu kombi. Na Felde bol naraznik vmacknuty dovnutra auta a stlacene zadne dvere, Passat mal zruseny cely predok az po os prednych kolies. Akurat sofer Passata vystupil z auta bez najmensieho skrabanca, kdezto ja som mal od bezpecnostneho pasu pomliazdene dve rebra (modrinu cez hrudnik som nosil este viac jak mesiac) a od narazu otras mozgu. Tak mi povedz, co je lepsie, mat menej poskodene auto a odniest si to sam, alebo byt vpohode a nech radsej plati poistovna? Inak nesuhlasim s tym, ze v momente, ked sa zacnu mackat deformacne zony je ti jedno, ci je naraznik tvrdy alebo makky alebo co pod nim je. Prave to je zasadna vec, aky ten naraznik je. Lebo prednu deformacnu zonu tvori aj ten naraznik. A prave ten prenesie sily programovo dalej, ale len v pripade, ze zostane cely a prenesie posobiace sily tam kam ma. Az potom sa moze zasadnejsie deformovat, ked splni svoju funkciu a poskodi ho az prebytok sil, ktore sa zastavia na bezpecnostnej strukture kabiny. Bez ohladu na to, ze ide o naraz v rychlosti 15 km/h, ak sa pri nom deformuje alebo len posunie iba naraznik, alebo sa pokrci este kus predku, tak ten druhy pripad je pre teba ako pasaziera ovela lepsi z hladiska bezpecnosti a rizika poranenia, pretoze zarucuje prijatelnejsie spomalenie a vacsie pohltenie energie a jej mensi prenos do kabiny, teda do tvojho tela. Sa divim, ze tu ide viac o peniaze ako o zdravie. Ani naraz v takej malej rychlosti nie je uplne nevinny, ked dokaze zrusit pol predku auta. Keby si v rychlosti 15 km/h sam narazil do steny, tak skoro urcite stratis vedomie.