Testy Allianz: na náraznících automobilky šetří

29. 3. 2007 • 08:50

Testy Allianz: na náraznících automobilky šetří

I malá nehoda při nízké rychlosti může způsobit velké finanční škody – náklady na opravu vozu se pak mohou vyšplhat až na trojnásobek hodnoty vozů, které mají systém nárazníků mnohem propracovanější.

Úzká, příliš vysoko či nízko umístěná příčná výztuha, a taktéž příliš silná část mezi samotnou výztuhou a karoserií – to vše způsobuje špatné pohlcování energie při nárazu. Výztuha totiž není schopna energii pojmout a tím pádem ji začnou pohlcovat ostatní, měkčí části vozu. Náraz likviduje světla, chladič, blatníky i přední kapotu. Příčná výztuha naopak zůstává téměř neporušena. Tyto závěry jsou vyvozeny z testů (prováděny už od roku 1990), které jsou prováděny srážkou vozidla s bariérou o hmotnosti 1000 kg při rychlosti 15 km/h. Výsledky sice říkají, že během posledních deseti let došlo k velkému posunu kupředu i přes vyšší hmotnosti vozidel, ovšem stále jsou mezi vozy velké rozdíly.

V roce 2004 tedy došlo k modifikaci testů: hmotnost bariéry vzrostla na 1400 kg a je zkosena pod úhlem asi 10 %. Podle testujících více odpovídá reálným situacím v provozu a má větší vypovídací hodnotu. Tyto testovací podmínky, vyvinuté v testovacím centru pojišťovny Allianz AZT (Allianz Zentrum für Technik), budou již brzy platit jako mezinárodně uznávané testy RCAR Low Speed Crash Test Standard.

O problém neprakticky konstruovaných nárazníků se přirozeně zajímají pojišťovny; to ony musí po nehodě vyplácet vysoké částky. Stačí totiž malá nepozornost a zdánlivě nevinná srážka končí velkými škodami. Záleží ovšem na vozidle.

Například pod zadním plastikovým nárazníkem Nissanu Micra se ukrývají malé kónicky formované „hrbolky“, které ani při malých nárazech nepohlcují energii a dochází k deformaci celé zadní části vozu. Podobně dopadá i Suzuki Jimmy, které pod nárazníkem nemá žádnou příčnou lištu, nýbrž odpružený nosník se špičatými konci. Na rozdíl od těchto vozů se Opel Astra a Ford Focus v testu prokázali mnohem schopnějšími – nárazové zóny jsou kryty lépe a absorbují energii bez zbytečného ničení ostatních částí.

Na otázku, proč výrobci nekonstruují nárazníky důsledněji, je odpověď jasná – úspora prostředků při výrobě. To ovšem platí jen u menších vozů. Naopak u větších a těžších vozů jsou priority opačné. Od roku 2010 budou testy nárazníků zahrnuty do komplexního hodnocení bezpečnosti a pojišťovny je budou brát při vyhodnocování nehod na zřetel.