Tohle je Luniaq. Lunární vozítko inspirované SUV Škoda

Dobývání vesmíru lidstvu nadále nedá spát. Vedle letů soukromých subjektů do vesmíru i pro veřejnost se v dlouhodobém horizontu pořád počítá s návratem lidských posádek na Měsíc nebo dokonce s letem na Mars. A při takových expedicích se má hodit i lunární vozidlo. A proč by se nemohlo inspirovat třeba vozy Škoda?

Vznikla tak vize Luniaq, což není nic jiného než lunární vozidlo inspirované SUV značky Škoda, konkrétně elektrickým modelem Enyaq iV. Nestojí přitom za ní sama mladoboleslavská automobilka, jak by se možná nabízelo, ale skupina Xtend Design, jejímž šéfdesignérem je „vesmírný architekt“ Tomáš Rousek. Ten se dlouhodobě zabývá návrhy vesmírných lodí nebo základen pro pobyt na Měsíci nebo Marsu.

Jak cesty do vesmíru ovlivnily motoristy? Přinesly lepší pneumatiky i silnice

Luniaq je tak součástí modelu „Nové Prahy na Měsíci“, který se představil v laboratoři virtuální reality Virtuplex během akce Czech Space Week. Ve virtuální realitě si tak bylo možné projít „vesmírný Václavák“  nebo si prohlédnout právě kosmickou Škodovku.

Ta za základ využívá platformu MMSEV (Multi-Mission Space Exploration Vehicle) z dílny NASA. S americkým Národním úřadem pro letectví a vesmír má přitom Hrouzek své bohaté zkušenosti. Působil v její laboratoři Jet Propulsion Laboratory (JPL) vyvíjející pohonné jednotky pro vesmírné sondy a letouny, kde se podílel na vizích misí letů na Měsíc nebo Mars.

Víte, jak fungují lunární auta? Odolají vakuu i masivnímu střídání teplot

Luniq díky tomu využívá myšlenky, na nichž se u NASA opravdu pracuje. Pojme až čtyři astronauty, v závislosti na délce dané mise, a zvládá jezdit autonomně nebo pomocí dálkového ovládání.

Velká okna usnadňují výhled ven, s čím pomáhají i stereoskopické kamery mapující terén před vozidlem. Okna má přitom tvořit průhledný hliník, které je odolnější proti mikročásticím než klasické sklo. Ochranou před škodlivým zářením jsou pak i speciální panely z polyetylenu.

Toto jsou úžasná vozítka, která hledala život na jiných planetách

Dva poklopy po stranách vozidla umožňují připojení k modulům měsíční základny. Vzadu zase nechybí speciální komoru pro výstup z vozidla ven do prostoru, ve skafandrech, aniž by se do kabiny dostal škodlivý měsíční prach. Specialitou jsou rovněž bezvzduchové pneumatiky využívající techniku Michelin Tweel.

Energie je pak ukládána v bateriích s tuhým elektrolytem, na kterých se dnes čile pracuje i pro sériové automobily. Nabíjet je přitom mohou solární panely umístěn na střeše vozidla. Ty se mohou rozvinout, aby tak akumulátor nabíjely i při pomalé jízdě. Nechybí tu pak ani radiátory pro ochlazení během lunárního dne nebo potřebné antény komunikačních systémů s lunárním modulem i orbitálními stanicemi nebo třeba základnou na Zemi.