Toto jsou úžasná vozítka, která hledala život na jiných planetách

29. 5. 2021 • 09:45

Výzkum cizích planet provádí specifické automobily, které mílovými kroky zdokonalují způsoby poznání vesmíru. Futuristické dopravní prostředky jsou úžasně všestranné, aby vydržely fungovat bez lidské podpory.

Od čtvrtka 18. února 2021 se na Marsu vyskytuje vozítko Perseverance. Českým překladem Vytrvalost je název multifunkčního roveru, který od 30. července 2020 úspěšně putoval z Mysu Canaveral k povrchu čtvrté planety sluneční soustavy. Po bedlivě sledovaném přistání zavládlo bujaré veselí řídícího střediska Jet Propulsion Laboratory, kde po oslavách začala úmorná práce složitého ovládání modulu určeného pro odběr vzorků z prostředí nám vzdáleného 55,8 až 101,3 milionu kilometrů.

Technika raketoplánů NASA se dostala i do osobních aut

Perseverance poslalo už několik obrazových a zvukových záznamů z pobytu na Marsu. Reálné ukázky z jiné galaxie vyvolaly zájem dosud nepolíbených fanoušků. Záběry z jiné planety popularizují vesmírný výzkum, přitom se v minulosti do temných končin vydalo už několik futuristických vozítek. Nejzajímavější výzkumníky cizích světů vypravili Američané, Číňané, ale také Sověti.

Vodíkový supersport Hyperion X1 slibuje vesmírné technologie na silnici

10. Lunochod 1 (SSSR)

Závody o dobývání vesmíru vyhráli Sověti pomocí vůbec prvního dálkově ovládaného robota pohybujícího se na neprozkoumaném nebeském tělese. Sonda Luna 17 dopravila socialistický Lunochod 1 na povrch Měsíce týden po startu. Modul odletěl z Bajkonuru 10. listopadu 1970 a usedl v oblasti Moře dešťů, ovládání zajišťovala pětičlenná skupina velitele, řidiče, navigátora, radisty a inženýra napojených ze Země. Lunochod 1 ujel na Měsíci zhruba 10,5 km a poslal přibližně 20 tisíc snímků a 25 chemických rozborů.

Byli tam! Důkazy o přistání na Měsíci, Lunochody i čínská sonda jsou vidět z vesmíru

Lunochod 1

9. Sojourner (USA)

Americký Sojourner vyjel na Mars 4. července 1997, což bylo jen sedm měsíců od vypuštění z Mysu Canaveral. První dálkově ovládaný rover na Marsu měl původně vydržet fungovat zhruba týden, zatímco skutečná činnost trvala překvapivě téměř dvanáckrát tolik (85 dní). Do řídící centrály na Zemi přišlo 550 snímků a 16 chemických analýz odebraných vzorků.

Sojourner

8. Lunochod 2 (SSSR)

Lunochod číslo 2 byl druhý a poslední bezpilotní lunární rover, který přistál na Měsíci prostřednictvím pokynů vysílaných sovětskými, respektive ruskými inženýry. Propracované vozítko dorazilo do cíle měsíčního kráteru Le Monnier 15. ledna 1973, během služby v délce 4,5 měsíců pořídilo asi 80 tisíc fotek na trase 37 kilometrů – tu překonalo až Oportunity v roce 2004.

Lunochod 2

7. Yutu (Čína)

První čínský rover Yutu letící na Měsíc přistál v cílové destinaci 14. prosince 2013. Ujel 114 metrů, než dříve proti předpokladu nastaly provozní problémy. Znehybněný rover naštěstí mohl aspoň posílat užitečné informace, které zemská posádka v Pekingu přijímala do 31. července 2016.

Čína zveřejnila nové snímky tajemné substance, kterou její rover objevil na Měsíci

Yutu

6. Lunar Roving Vehicle (USA)

LRV neboli Apollo Lunar Roving Vehicle je americká měsíční bugina pro rozšíření periferie působnosti astronautů misí Apollo 15, 16 a 17. Tři z těchto prvních ovladatelných automobilů dosáhly povrchu Měsíce v letech 1971 a 1972. Maximální dosažitelná rychlost činila 8 mph (13 km/h), i když se při posledním výjezdu podařilo dosáhnout rychlosti 11,2 mph (18 km/h). Zpět nebyla vrácena ani jedna bugina, čímž rozšířily seznam umělých objektů na Měsíci (hned za Lunochody 1 a 2).

Apollo Lunar Roving Vehicle

5. Perseverance (USA)

Již zmíněný speciál si poprvé vozí na palubě malý dron, který může opustit základnu a snímat Mars i Perseverance z jiné perspektivy. Minivrtulník zvaný Ingenuity (česky Vynalézavost) váží necelé dva kilogramy a na výšku nepřesahuje půl metru, stal se prvním létajícím strojem na cizí planetě. Ve vzduchu vydrží maximálně minutu a půl s doletem 300 metrů.

Rover Perseverance se připravuje na shromažďování vzorků marsovských hornin

Perseverance

4. Curiosity (USA)

Starší americký model Curiosity vytvořil důležitý základ pro přímého nástupce Perseverance. Modernější pokračovat rodu bizarních vesmírných průzkumníků použil mnoho součástek i technických řešení, které toho času dokázaly vytvářet a distribuovat unikátní pohledy na neosídlenou planetu. Curiosity například předloni během čtyř dnů uložilo tisíce zaostřených fotek, ze kterých grafici na Zemi mohli vytvořit první ucelený panoramatický obraz krajiny Marsu složený z 1,8 miliardy pixelů. Není divu, že záměr dvouleté mise byl prodloužen na neurčito.

Curiosity

3. Čandraján-2 (Indie)

Indický experiment předloni v září nekontrolovaně tvrdě přistál na Měsíci a nikdy fakticky neoperoval ve vzdáleném terénu. Zlý konec má minimálně jednu pozitivní dohru – do skupiny dobyvatelů vesmíru se zařadil další důležitý hráč. Lunární rovery byly doménou SSSR či Ruska, USA a Číny, což je minulost měněna indickou organizací pro vesmírné zkoumání.

Chandrayaan-2

2. Čchang-e 4 (Čína)

Zásadní úspěch pro Čínu, která s lunárním prototypem Čchang-e 4 obsadila na odvrácené straně Měsíce. Dne 3. ledna 2019 tak nastalo první měkké přistání na temné části jediné přirozené družice Země. Samohybný robot s čínskou vlajkou zatím nepřetržitě sbírá data z okolního prostředí, nelidské podmínky stroj zvládá více než 870 dní.

Čchang-e 4

1. Space Exploration Vehicle (USA)

Koncept obytné přetlakové kabiny na řiditelném podvozku by mohl jednou brázdit obsazené planety rychlostí až 6 mph (10 km/h) s dojezdem 126 kilometrů. Studie podstupuje několikaleté testování. Tvarově navržený pick-up předpokládá jízdu dvou astronautů, kteří by mohli převážet modulární prvky jako rypadla, navijáky, jeřáby a další pomůcky kolonizace. Uvnitř se počítá s místem pro osobní hygienu i spánek, aby dvojice mohla vydržet dva týdny bez podpory.