Jak cesty do vesmíru ovlivnily motoristy? Přinesly lepší pneumatiky i silnice

Během víkendu jsme si připomněli padesát let od momentu, kdy kosmonauti mise Apollo 11 poprvé stanuli na Měsíci. Od té doby se uskutečnil ještě nespočet letů do vesmíru, které neustále posouvaly hranice našeho vědění. Kromě vědeckých objevů však přinesly lety do vesmíru i řadu zásadních technických inovací, z nichž těžíme dodnes.

Díky vesmírnému programu máme atletickou obuv, suchý zip, akumulátorové vrtačky, kouřové detektory a nespočet dalších zařízení, bez kterých už bychom si asi ani neuměli představit náš běžný život. Inženýři NASA si zkrátka museli poradit se spoustou výzev, které přinesly rozvoj v řadě oblastí. A někdy z toho těžili i motoristé.

Výročí cesty Apollo 11: Připomeňte si lunární vozidla, co jezdila na Měsíci

Možná si teď ťukáte na čelo, co z vesmírného programu by se dalo aplikovat na naše auta a silnice. Vždyť technici NASA se přece v první řadě věnovali tomu, jak dostat člověka do vesmíru a poté zpátky bezpečně domů. S postupem času si však uvědomovali, že řada jejich nápadů by se dala aplikovat i jinde, než jen ve vesmírném programu. A na tři nejzajímavější novinky, které se vztahují k letům do vesmíru i motorismu, nedávno upozornil web TheDrive.

Odolnější a bezpečnější pneumatiky

V sedmdesátých letech se technici NASA zabývali projektem Viking, jehož cílem bylo dostat dvě průzkumné sondu na povrch Marsu. Technici však museli vymyslet způsob přistání, kdy bylo nutné po průchodu atmosférou sondy dostatečně zpomalit. Do hry tehdy vstoupila společnost Goodyear Tire and Rubber Company, která během spolupráce s NASA vyvinula vlákno na padáková lana, které bylo až pětkrát silnější než ocel.

S novými padákovými lany od Goodyear se nakonec sestup modelů Lander 1 a 2 zdařil a projekt Viking znamenal obrovský úpěch. Společnost Goodyear si zanedlouho poté uvědomila, že stejnou technologii by mohla využívat i ve svých pneumatikách. Technologii tak ještě vylepšila a představila pneumatiky, které nabízely dojezd až o 10.000 mil (16.093 km) lepší, než jaký nabízely srovnatelné pneumatiky té doby. Nový materiál měl navíc i skvělou nosnost, díky čemu mohl Goodyear snížit neodpruženou hmotnost, uspořit tak lidem palivo a ještě zlepšit ovladatelnost vozu.

Jaký má být správný tlak v pneumatikách? Ušetří vám starosti i peníze

Bezpečnější silnice                     

Vývojové centrum NASA v Langley se v šedesátých letech zaměřilo na vývoj nových technologií, které by zvýšily bezpečnost letadel, včetně raketoplánů, během přistání. A výsledkem jejich výzkumu se nakonec stalo příčné drážkování přistávací dráhy, tvořené za pomoci diamantového kotouče, které pomáhalo odvádět od kol letadla vodu, zlepšovalo trakci a přispívalo k účinnějšímu brzdění.

Tato technologie se začala velice rychle objevovat na letištích napříč USA, v Kanadě, Evropě i Asie. Současně však technici z NASA představili svou technologii i odborníkům na silniční a dálniční bezpečnost, kteří si ji kvůli úspoře času a nákladů lehce upravili. Místo příčného drážkování se silnice začaly drážkovat podélně, což ale nakonec nevadilo. Jak totiž ukázal výzkum provedený kalifornským úřadem pro silniční a dálniční bezpečnost, od dob zavedení drážkování se počet nehod na mokrých silnicích snížil o 85 procent.

Drive-by-Wire

Technologie Drive-by-Wire pro automobilový průmysl vychází z technologie Fly-by-Wire, která se v leteckém průmyslu využívá již dlouhá desetiletí. Poprvé s ní však přišli technici NASA v 70. letech, kdy byla použita v lunárním modulu mise Apollo. Pilot tak mohl řídit přistání pomocí vysílání elektronických signálů, namísto komplikovaného a těžkého mechanického propojení řízení a motorů. Technologie se pak začala dostávat do vojenských letadel a následně se objevila i v civilním letectví.

Současnost a budoucnost technologie „by-wire“: Budeme jezdit „po drátě“?

Použitím technologie Fly-by-Wire pro automobily se začal jako jeden z prvních zabývat Scott Bolduc, manažer autoservisu v americkém Maine, který ho dokázal adaptovat pro automobil. Jeho hlavní motivací se stal kamarád, který se po nehodě na motocyklu ocitl na vozíčku, a jeho speciálně upravená dodávka pro vozíčkáře byla neustále v servisu. Bolduc se proto zaměřil na úpravu systému pro zdravotně postižené řidiče a v roce 1986, po zhruba šesti letech vývoje, představil vůbec první automobil vybavený plně funkčním systémem Drive-by-Wire.

Od té doby učinila technologie Drive-by-Wire poměrně výrazný krok kupředu, což dokazuje i nedávno představený Chevrolet Corvette C8. Elektronika zde totiž řidiči asistuje při řízení, brzdění i řazení. Podle řady odborníků navíc technologie Drive-by-Wire přináší řadu pozitiv, včetně snížení váhy, snadných úprav, vyšší bezpečnosti a lepší ergonomie.

Staromilští nadšenci do řízení však této novince příliš naklonění nejsou, neboť odstranění tradičního mechanického propojení (například kol a volantu) a jeho nahrazení elektronikou znamená i ztrátu komunikace a přenosu informací mezi autem a řidičem. S blížící se dobou elektromobilů je však stále pravděpodobnější, že se Drive-by-Wire stane součástí všech moderních automobilů.