Jaké.auto Informace o autech podle značky a modelu

Toyota a Isuzu plánují vodíkové autobusy. Takové větší Toyoty Mirai pro spoustu lidí

Vodíkový autobus

Vodíkový autobus Zdroj: Toyota

Tomáš Dusil
Diskuze (1)

Na nové generaci autobusů poháněných vodíkovými palivovými články vyvíjejí Toyota spolu s Isuzu. První dodávky by měly být zahájeny už v příštím roce.

Obě firmy už rozjely přípravy na uvedení nové generace vodíkových autobusů a podle dohody uzavřené v Tokiu to nevypadá na žádné malé ambice. Isuzu a Hino mají společně vyvíjet i vyrábět vozy využívající vodíkové palivové články, přičemž počítají i s výrazným snížením nákladů díky sjednocení klíčových komponentů napříč elektrickými i vodíkovými modely.

Základem nových autobusů bude nízkopodlažní elektrická platforma, kterou Isuzu připravilo ve spolupráci s Hinem. Šasi se poprvé ukázalo v roce 2024 a teď dostane další krok evoluce – spojení s palivovým článkem od Toyoty. Sériová výroba má startovat už v roce 2026 v závodě J-Bus v Utsunomiyi, kde obě značky provozují společný podnik.

Toyota dlouhodobě sází na vodík jako jeden z pilířů budoucího energetického systému a aktivně rozvíjí projekty pokrývající celý řetězec – od výroby přes logistiku až po samotné využití. Partnerství s Toyotou tak pro Isuzu znamená možnost rozšířit nabídku autobusů o vodíkové varianty, zatímco všechny tři společnosti chtějí zároveň spolupracovat s regiony a lokálními podniky.

To zapadá do strategie japonského ministerstva hospodářství, obchodu a průmyslu, které letos v květnu představilo plán na rozšíření provozu nové generace vodíkových autobusů a postupné snižování emisí CO₂. Nové partnerství tak může sehrát klíčovou roli v tom, jak rychle se vodíkové technologie v hromadné dopravě prosadí.

První vodíkový autobus s palivovými články pojmenovaný TriHyBus, původně ale H2bus byl u nás uveden do provozu v roce 2009. Stál za ním Ústav jaderného výzkumu v Řeži u Prahy (ÚJV Řež), který jej vyvinul ve spolupráci s dalšími partnery (konkrétně se Škoda Electric, Proton Motor a Veolia Transport). Jednalo se o autobus, který energii získával z palivových článků, baterií a také superkondenzátorů. To mu umožňovalo dojezd na jedno tankování až 300 km. Doba tankování na plničce v areálu neratovické Spolany trvala asi 10 minut. Vůz byl testován v běžném provozu na linkách v Neratovicích. Nyní už je delší dobu neprovozní. Dle slov vývojářů z ÚJV Řež autobus dojezdil primárně kvůli omezené životnosti tlakových nádob na vodík. Jejich náhrada novými se ukázala jako finančně velmi náročná a také logisticky značně složitá.   

Zdroj tisková zpráva Toyoty, webové stránky ÚJV Řež a Wikipedia

Foto Toyota

Vstoupit do diskuze (1)