Toyota Carina (1970–1977): Rodinné sedany a kombi se stejným podvozkem jako kupé Celica

Model Carina japonské automobilky Toyota byl uveden na japonský trh v prosinci 1970 jako protějšek dvoudveřových modelů Celica a sdílel s nimi stejnou platformu. Jméno Carina si Japonci vypůjčili od souhvězdí latinsky nazvaného Carina (česky souhvězdí Lodního kýlu) a souviselo tak se jménem Celica, které bylo odvozeno od latinského slova „coelica“, což česky znamená „nebeský“.

První generace sedanu Carina se od začátku prodávala v Japonsku přes dealerskou síť Toyota Store, stejně jako první generace sportovního kupé a liftbacku Toyota Celica. Do Evropy se Toyota Carina začala dodávat v říjnu 1971. Tím, že Carina i Celica používaly stejnou platformu a vyráběly se ve stejné továrně, ušetřila Toyota vývojové a výrobní náklady. Carina se velikostí řadila pod větší Crown a byla srovnatelná s Coronou. Carina měla slušnou výbavu, do které patřila například sklápěcí sedadla s vestavěnými opěrkami hlavy, rádio, hodiny, couvací svítilny a posilovač brzd.

Toyota vyvíjela pohon plynovou turbínou! Měl to být dokonce hybrid

Dvoudveřový a čtyřdveřový sedan

Toyota Carina první generace se vyráběla v továrně Tsutsumi v městě Toyota City (prefektura Aichi) v podobě dvoudveřového a čtyřdveřového sedanu, dvoudveřového hardtop kupé a pětidveřového kombi. Sedan měl tovární kód A10, pro kupé bylo vyhrazeno tovární značení A15, A17, A18 a RA16 a pro kombi A16 a A19. Od roku 1975 se pro některé modely začal používat tovární kód A30.

Tříprostorový čtyřdveřový sedan (foto) se stupňovitou zádí měl rozvor náprav 2425 mm a vnější rozměry 4135 x 1570 x 1385 mm (délka x šířka x výška). Vůz měl širokou přední masku se čtyřmi kruhovými světlomety, přičemž vnější měly samostatné čtvercové chromované rámečky a vnitřní byly vloženy do mřížky chladiče.

Čtyřdveřový sedan Toyota Carina byl rodinný automobil s dostatečným vnitřním prostorem.

Základním motorem byl řadový dvouventilový čtyřválec s rozvodem OHV, objemem 1407 cm³ (vrtání x zdvih: 80 x 70 mm) a nejvyšším výkonem 79 k (58 kW) při 6000 otáčkách. Točivý moment měl maximum 115 Nm při 3800 otáčkách za minutu. Vůz s pohotovostní hmotností 880 kg s ním dosahoval maximální rychlost 160 km/h. Silnější byl čtyřválec s objemem 1588 cm³ (vrtání x zdvih: 85 x 70 mm), nejvyšším výkonem106 k (78 kW) a točivým momentem 143 Nm. Nejvýkonnější byla verze Carina 1600 GT s výkonem až 110 k (81 kW).

Dvoudveřový sedan (foto) vypadal stejně jako čtyřdveřový, chyběly jen zadní dveře. Oba sedany měly klasickou koncepci s motorem vpředu a pohonem zadních kol. Na výběr byla čtyřstupňová manuální převodovka nebo dvoustupňový či třístupňový automat. Vpředu měla Carina kotoučové brzdy, vzadu bubnové. 

Dvoudveřový sedan Toyota Carina vypadal stejně jako čtyřdveřový, chyběly jen zadní dveře.

Zajímavou karosářskou variantou bylo dvoudveřové kupé Toyota Carina 1600 ST se střechou bez středových sloupků (hardtop) a větracími otvory v zadních sloupcích. Toyota Carina 1600 ST (foto) dosahovala s čtyřválcem 1,6 litru rychlost 175 km/h.

Zajímavou karosářskou variantou bylo dvoudveřové kupé Toyota Carina 1600 ST se střechou bez středových sloupků (hardtop).

V roce 1972 došlo k modernizaci, při které byla přepracována přední maska, palubní deska a zadní skupinové svítilny. K dalším úpravám Cariny došlo v říjnu 1975 a opět se týkaly hlavně přídě a zádi. Navíc byl zaveden dvojitý brzdový systém s posilovačem a páka ruční brzdy a řadicí páka byla přemístěna do upravené palubní desky. Mírně se prodloužil rozvor (2495 mm) a s ním i vnější rozměry. Automobily určené pro japonský trh dostaly řadu upravených motorů v rozsahu objemu od 1,4 do 2 litrů.

Kombi

Pětidveřové kombi Toyota Carina Van první generace (foto) se začalo vyrábět v prosinci 1975 a nebylo určeno k pravidelnému exportu. Páté zadní dveře se otevíraly směrem nahoru a na bocích za okny dveří se objevila nezvykle malá okénka (v Americe se jim říkalo opera windows). Kombi se prodávalo s čtyřválcovými motory o objemu 1,4 a 1,6 litru a výkony 80 a 92 k (59 a 68 kW).

Pětidveřové kombi Toyota Carina Van mělo na bocích za okny dveří nezvykle malá okénka.

Toyota vyvážela model Carina A10 do Spojených států, ale vybrala si k tomu nevhodnou dobu, kdy byla zavedena desetiprocentní dovozní přirážka, která značně snížila počet prodaných vozů. Vozy určené k vývozu musely být přesměrovány na ostatní trhy včetně Evropy a vývoz do USA byl předčasně ukončen po pouhých dvou letech. Toyota začala uvažovat o stavbě továren v USA, kde by se vozy vyráběly a nebyly zatíženy dovozní daní.

Nástupcem Toyoty Carina první generace se stala druhá generace, vyráběná v letech 1977 až 1981. Měla o něco delší rozvor (2500 mm) a k pohonu zadních kol používala čtyřválcové motory s objemem 1,4 až 2,0 litru.