Užší ulice jsou bezpečnější, zjistil výzkum. Stačí ani ne tři metry na pruh

Po širokých a prostorných ulicích se může leckomu jezdit příjemně, ale co do bezpečnosti jsou na tom ty s užšími jízdními pruhy lépe. Tento poněkud překvapivý závěr učinila studie provedená ve Spojených státech univerzitou Johnse Hopkinse.

„Naše studie šíře městských ulic zjistila, že navzdory současnému názoru mohou širší jízdní pruhy ve městech vést k vyššímu počtu nehod,“ říká Shima Hamidiová, která patřila k vedoucím studie. „Co kdybychom mohli zúžit ulice bez obětování bezpečnosti, a jak bychom mohli ušetřené místo nejlépe využít?“ ptá se.

Jak používat mlhovky? Tito řidiči to neumí správně

Studie zkoumala 7.670 sekcí ulic v amerických městech s podobnou intenzitou dopravy a podobnými parametry, jako je počet průběžných jízdních pruhů, případné středové dělící pásy či parkování, a následně z nich náhodně vybrala 1.117 sekcí k analýze. Výzkumníci hledali vztahy mezi šířkou jízdních pruhů a počtu nehod, který se v dané sekci stal v letech 2017–2019.

Zjistili, že na ulicích, kde je rychlostní limit 20–25 mph (32–40 km/h), počet nehod se příliš nemění bez ohledu na to, zda má pruh šířku 9, 10, 11 nebo 12 stop (2,7, 3, 3,4 nebo 3,7 metru). Ovšem, na ulicích s rychlostním limitem 30–35 mph (48–56 km/h) už je rozdíl jasně vidět – ulice s jízdními pruhy o šíři 12 stop (3,7 m) vykazují míru nehodovosti 1,5× vyšší oproti ulicím s pruhy širokými 9 stop (2,7 m).

Kde je příčina? Prostě v tom, že když je ulice, resp. jízdní pruh užší, řidiči jezdí opatrněji, vyplývá ze závěrů studie. Pro srovnání s českými reáliemi, základní šířka jízdního pruhu významných ulic ve městech je dle pražského Institutu plánování a rozvoje 3 m.

Právě takovou šíři jízdního pruhu doporučují výzkumníci i americkým městským plánovačům do budoucna, pokud dané místo není tranzitní trasou a neexistuje jiný konkrétní důvod, proč udělat pruh širší.

Ušetřené místo se samozřejmě dá využít různými jinými způsoby. Kromě rozšíření prostoru pro pěší či cyklisty, jak navrhují výzkumníci, se nabízí také např. změna podélného parkování na šikmé či kolmé, což zvýší počet dostupných parkovacích míst, chronicky to nedostatkového „zboží“ ve městech.