V Japonsku opět vrcholí vlna nákupů nejdražších automobilů
Bohatí zavčas plní garáže přelidněných čtvrtí, aby unikli dopadům blížícího se zákazu. Zájem o nejdražší automobily podporuje i slabý japonský jen.
Japonská kupní síla dlouhodobě zvládá financovat nejdražší automobily na trhu, luxusní i rychlé stroje jsou historicky nakupované v určitých vlnách. Minulost nabídky vlajkových lodí pamatuje minimálně dva vrcholy zájmu japonských kupujících, nyní bychom se mohli nacházet na hranici třetí vlny, a to díky dokonalé smršti nebývalých faktorů.
Vrchol třetího boomu japonského nakupování superaut naznačují zprávy Bloombergu, že se prodeje vozů s cenovkou vyšší než 20 milionů jenů (3,4 milionu Kč) letos zvýšily o 64 % ve srovnání s rokem 2021. Loni tytéž prodeje v Japonsku narostly dokonce o 75 % oproti předchozímu roku.
První japonská vlna vznikla z velké části zásluhou tradičních komiksů Circuit Wolf, které debutovaly v prosinci 1974. Příběhy v kreslených mangách dotvářelo mnoho zahraničních modelů následně zakořeněných do místní kultury. Součásti se staly například Lotus Europa, Lancia Stratos, Lamborghini Countach, Ferarri 512BB nebo Porsche 911. Rozmach započali dospívající čtenáři, na které následně cílily hračky, etikety, školní pomůcky i další pohádky s motivy automobilových hrdinů.
Povedený marketing lákal do drahých dealerství nové hosty. Slavný jokohamský importér Lamborghini a Maserati vzpomíná na každodenní přítomnost školáků s fotoaparáty. Šílenství dosáhlo maxima v roce 1977 konáním dvou autosalonů přímo v Tokiu. Metropole zažila nával 460 tisíc návštěvníků za čtyři dny. Trend zběsilého zájmu o superauta narostl dramatickým tempem, přičemž úpadek zájmu byl snad ještě rychlejší. Jak už v Japonsku bývá zvykem, mánie začala uvadat a Circuit Wolf skončil v roce 1979, prémiové dealerství zkrachovalo o rok později.
Uběhlo deset let a životní úroveň Japonců umožnila příchod vlny číslo dvě. Toho času ekonomika dosahovala historického maxima a do drahých obchodů zavítali investoři. Například nové Ferrari F40 vyšlo standardně na 45 milionů jenů, v době druhého boomu se prodávalo za více než pětinásobnou cenu. Poptávka nutila vývojáře vymýšlet drahé modely, z větších projektů pro bohaté se ujala pouze Honda NSX.
Nyní byl roztočen další finanční kolotoč, úspěšní Japonci se znovu objevují v nasvícených showroomech, tentokrát z velmi odlišných důvodů. Reportér Bloombergu Nao Sano připisuje neposednosti byznysmenů slabému jenu a uvolnění koronavirových opatření. Zaopatření jedinci nemohli během pandemie nakupovat, což znásobilo chutě dobře uložit nebo prostě utratit volné prostředky. Hodnota místní měny klesá, tudíž se investice do superauta jeví jako rozumná správa bankovního konta.
Dalším faktorem Sano jmenuje elektromobily. Vzestup zájmu o nabíjecí pojezd vytlačuje z dostupných kapacit spalovací techniku. Podle prezidenta japonské asociace superaut kupci drahých benzínových nebo naftových provedení reagují na poslední možnost svobodného výběru, protože Tokio plánuje do roku 2030 zakázat prodej těchto globálně zatracovaných verzí. Před prvoplánovým vyřazením kouřících aut z portfolia značek si dostatečné movití klienti snaží vyplnit klimatizované garáže v přelidněných čtvrtích.
